Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Nejnovější komentáře

  • 13.12.2017 21:17
    "Naše děti by měly zdědit lásku a ne naše konflikty". Skvělá ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 18:59
    1/ babyš je bezpáteřní práskač 2/ šinágl je fanatik 3/ nemám ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 16:15
    Mluvit o morálce Babiše je také pěkná humorná story,

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 16:02
    O problematiku tehdejších sudetských Němců je zájem u našich ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 10:41
    Nejste sami, mně nesprávně vedené zastupování v r.2005 vyšlo ...

    Číst dále...

     
  • 13.12.2017 09:42
    Na vydání poslance k vyšetřování přece NESMÍ mít vliv funkce ...

    Číst dále...

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“ Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Husité u Postoloprt

Husite z Postoloprt aversMassakr u Postoloprt (Postelberg): aneb jak Češi zpracovávají svoji minulost

V České republice vyšel román "Husité u Postoloprt" od Jan Vávry dne 28. listopadu 2017. Pojednává o masakru 700 Němců v roce 1945 - jedné z nejtěžších kapitol české poválečné historie.

6. června 1945 byla neděle, sotva měsíc po skončení války. Stovky německých mužů ve věku od 13 do 60 let byli několik dní na dvoře v kasárnách v Postoloprtech společně hromadně po několik dní namačkáni.

Poprava mladistvých

Na dlážděném nádvoří museli stát po celý den, sedět na podlaze a první noc ležet. Když někdo z nich ráno vstával bez povolení, byl zastřelen. Mezi vězni bylo pět vyčerpaných mladistvých, údajně ukradli jablka ze stromu, aby ukojili hlad. Nejprve byli zbičováni, pak čtyři z nich salvami ze samopalů zastřeleni. Jeden chlapec přežil, padá na kolena a prosí o milost - marně. Je usmrcen střelou do týla. Všechno se stalo před očima davu, který byl v šachu udržován zbraněmi.

Masakr s více než 700 mrtvými

Následují další vraždy v Postoloprtech a v sousedním Žatci (Saaz): během několika dní zahynulo počátkem léta 1945 asi 2000 sudetských Němců. V hromadných hrobech, které se doposud našly, byly nalezeny pozůstatky 763 lidí - zastřeleni nebo zabiti bez rozhodnutí soudu. Je to nejhorší z celé řady poválečných masakrů, které se spáchaly na jaře 1945 na sudetských Němcích v době "divokého vyloučení" krátce po skončení války. České Revoluční gardy, vojáci a policisté se pomstily za ponížení německou okupací.

Státem povolená pomsta

Na vinu či nevinnu se nikdo neptal. Namátkové zastřelení odbojových bojovníků a nezúčastněných civilistů Zbraněmi-SS krátce před koncem války, zvýšilo nenávist ke všemu německému na neměřitelnou výši. Násilí proti Němcům bylo legitimizováno státem: již v roce 1943 prezident Edvard Beneš vyzýval Čechy v rozhlasovém projevu: „Němci budou bezlítostně a mnohonásobně platit za vše, co spáchali v našich zemích od roku 1938. Celý národ se bude účastnit tohoto boje, nebude žádného Čechoslováka, který by se tomuto úkolu vyhýbal a žádného vlastence, který by ustoupil a nenechal si ujít tuto možnost spravedlivě se pomstít se za utrpení národa.“

A to nejsou jen muži. Během této doby dochází k masovému znásilňování sudetoněmeckých žen a dívek.

Desetiletí úplného mlčení

Až do politických změn v roce 1989 zůstaly tyto zločiny nepotrestány. Sice došlo v roce 1947 k vyšetřování událostí v Postoloprtech Parlamentem České republiky, ale „Zákon právní výjimky“, který byl přijat dne 8. května 1946, vyloučil trestní stíhání pachatelů trestných činů, které byly spáchány v době vyhánění. Poválečným obyvatelům Postoloprt a Žatce to přišlo právě vhod. Protože v domech usmrcených a vysídlených bývalých obyvatelů od té doby žili. Byli mezi nimi také někteří, kteří ochotně spolupracovali s německými okupanty, aby poté zvlášť vynikali ve své pomstychtivosti. Mlčení se pro ně stalo základní občanskou povinností.

Hrozba smrti kvůli novinovým článkům

Jak emocionálně byla poválečná kapitola v České republice vidět o desetiletí později, dokazují reakce na první zveřejněné publikace o masakru v roce 1995. David Hertl uveřejnil v regionálních novinách „Svobodný hlas“ článek o krutých popravách. Následně dostával výhružné dopisy a vyhrožování smrtí.

Teprve v roce 2007 požádalo státní zastupitelství bavorského soudu své české kolegy o pomoc za vraždu pěti chlapců, které zahájily důkladné vyšetřování. Ale když přeživší, příbuzní a Češi ochotní pomoci chtěli vybudovat památník všem obětem poválečného masakru, setkali se s odporem místního obyvatelstva.

Narůstající snahy v posledním desetiletí o zpracování minulosti

"Pro mnohé je celý příběh tabu po celá desetiletí," říká historik Michael Pehr. V roce 2009 schválila městská rada v Postoloprtech výstavbu pamětního kamene s českými a německými nápisy "Všem nevinným obětem událostí v Postoloprtech v květnu a červnu 1945". Dne 6. května 2010 natočil film "zabíjení po česku“ pražský dokumentarista David Vondráček, vysílaný v hlavním vysílacím čase v České televizi. K vidění byly amatérské záběry z doby vyhnání.

Bylo vidět: Desítky německých civilistů stojících u silnice a jak jsou zastřeleni. Ti mrtví, kteří nepadnou hned do příkopu, přejíždí nákladní auto hlavy a těla. Dokument vyvrátil národní mýtus a prokázal: Češi se stali v poválečném období také pachateli.

https://www.mdr.de/heute-im-osten/tschechien-massaker-von-postelberg-100.html

* * *

Překlad J.Š.5.12.2017

* * *

Aktualizováno 6.12.2017

Včera jsem navštívil knihkupectví LUXOR v „Máji“ na Národní třídě. Podle počítače měli mít knihu Husité u Postoloprt, nenašli jsme ani jednu. Totéž v knihkupectví KOSMAS, kde jsem si ji musel objednat. J.Š.

* * *

Wenzel Jaksch a naše (vracející se) sudetská bída

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 1.00 (1 Vote)
Share

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kalendář událostí

so pro 16 @14:00 -
EMAUZY: 30.výročí Desetiletí duchovní obnovy

Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Strojový překlad webu

Czech English French German

Reklama