Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Vojtěch Levin střežil za války Beneše : Sudetoněmečtí antifašisté bojovali - Válečný hrdina Kittel z Krnova - Sudetští Němci jsou lidé druhé kategorie, alespoň dle českých státních zástupců

… Ne tedy nějací barbarští mohamedáni z pouští, ale příslušníci národa Husova, Komenského a Masarykova se dopouštěli před sedmdesáti lety ukrutností, jež si s těmi, které dnes páchají fanatičtí zločinci na Blízkém východě, nijak nezadají. A to, že se podobných zvěrstev předtím dopouštěli i Němci, je sice podstatný fakt pro pochopení kontextu, ale nikoli ospravedlnění vraždící české luzy. Kdyby již tehdy existovaly mobilní telefony s fotoaparáty a kamerami, dochovala by se jistě spousta rozesmátých „selfíček“ Čechů nad zmučenými německými těly. Takhle se musíme spokojit se vzpomínkami a několika neostrými obrázky filmových amatérů. Doufám, že také o tom se bude při nadcházejících oslavách 70. výročí osvobození mluvit.

* * *

Upalování a podřezávání zajatců? Po válce jej provozovali i Češi

… Byla na něho v okolí Prašné brány uspořádána honička, pak byl tlučen, ale ještě živý pověšen za nohy na stožár na náměstí Republiky, pod jeho hlavou rozdělán menší oheň a on pomalu upékán. Pak lidé jeho tělo rozsápali a na ně plivali. Zasáhnout jsem nikterak nemohl, protože bych byl sám utlučen. V jiném případě jsem viděl lidi do krvava tlouci deseti- až dvanáctileté chlapce, kteří u pomníku svatého Václava odklizovali barikády. Zatímco je lidé řezali přes nahá záda, museli odnášet dlažební kameny. (...) Na Floře týrali lidé Němku dvě hodiny, načež ji vlekli ulicemi za nohy, hlavou o dláždění, u Olšanského rybníka ji polili benzinem a zapálili. Viděl jsem táhnout ze Žižkova na Václavské náměstí lidi, kteří na sebe volali: ,Jdem opíkat zajíce!‘ To znamená upalovat Němce. Podle očitých svědků visela jich tam celá řada hlavou dolů. Byli to mně známí lidé, kteří mne tam posílali, abych se tam šel honem podívat, dokud se ještě pečou.“ (Citován podle knihy Pavla Kosatíka Sám proti zlu: Život Přemysla Pittra, 1895–1976.) … Ne tedy nějací barbarští mohamedáni z pouští, ale příslušníci národa Husova, Komenského a Masarykova se dopouštěli před sedmdesáti lety ukrutností, jež si s těmi, které dnes páchají fanatičtí zločinci na Blízkém východě, nijak nezadají. A to, že se podobných zvěrstev předtím dopouštěli i Němci, je sice podstatný fakt pro pochopení kontextu, ale nikoli ospravedlnění vraždící české luzy. Kdyby již tehdy existovaly mobilní telefony s fotoaparáty a kamerami, dochovala by se jistě spousta rozesmátých „selfíček“ Čechů nad zmučenými německými těly. Takhle se musíme spokojit se vzpomínkami a několika neostrými obrázky filmových amatérů. Doufám, že také o tom se bude při nadcházejících oslavách 70. výročí osvobození mluvit.

* * *

Vojtěch Levin střežil za války prezidenta Beneše

V těchto dnech si připomínáme, že 16. února 2009 zemřel v Anglii válečný hrdina Vojtěch Levin z Krnova. Střežil prezidenta Beneše při bitvě o Británii, velel obrněnému vozidlu v bojích ve Francii a školil německé antifašisty.

Sudetoněmečtí antifašisté bojovali

Díky své dvojjazyčnosti Levin v autoškole dostával přidělené také německé žáky, kteří se rozhodli bojovat po boku Britů. Díky tomu mohl předat historikům cenné osobní svědectví o německých antifašistech, kteří se zbraní v ruce bojovali v Československé brigádě. Podle Levina v ní sloužily asi tři stovky Němců. „Byli to ponejvíce sociální demokraté, kteří museli po Mnichovu uprchnout. Byli výbornými vojáky. Mnozí byli poddůstojníci, někteří i poručíci. Bohužel mnoho z nich položilo své životy za vlast. Jejich hroby lze nalézt na britském vojenském hřbitově ve Francii i v Belgii. S některými z nich jsem byl ještě dlouho po válce v kontaktu," zaznamenal Levin dosud málo známý fenomén: sudetoněmecké válečné hrdiny bojující na straně spojenců.

Válečný hrdina Kittel z Krnova

K sudetoněmeckým hrdinům patřil také Fred Kittel z Krnova, shodou okolností synovec předválečného starosty Richtera. „Nejsem Čech ani Slovák, jsem Čechoslovák," odpovídal krnovský Němec Fred Kittel, když se po útěku do Anglie jako sotva osmnáctiletý dobrovolník hlásil do armády. Jeho otec se před válkou v Krnově angažoval jako antifašista a sociální demokrat. Proto po Mnichovu musela Kittelova rodina utíkat z Krnova před Hitlerem a nacismem stejně jako ta Levinova. Kittel bojoval v řadách československé armády v Anglii i v Normandii a také spolu s Američany osvobozoval západní část Československa. Přestože je typickým příkladem sudetského Němce antifašisty československého vlastence, po válce ho stihl podobný osud jako milióny ostatních Němců ze Sudet. Sotva svlékl uniformu, už nebyl hrdina osvoboditel, ale Němec. Byl diskriminován a donucen k emigraci. Po válce se Kittel usadil v Kanadě.

* * *

Sudetští Němci jsou lidé druhé kategorie – alespoň dle českých státních zástupců.

… Nelze se tedy divit, že se sudetští Němci podivují a pohoršují nad laxností českého prostředí ve vztahu ke knihám Vacka a Krutiny a že považují reakci českého ministerstva školství na knihu „Němci“ za přímo skandální. V Německu či Rakousku by něco takového vyvolalo pomalu vládní krizi, kdyby se takto v nějaké knize hovořilo o Turcích, Polácích, Češích nebo nedej Bože o Židech. Byly by toho plné noviny, ministr školství by se musel zodpovídat a sociální demokracie se Zelenými by požadovali vehementně jeho demisi a nové volby. Zapojila by se Ústřední rada Židů, Tel Aviv by hrozil odvoláním svých diplomatů atd. atd. Snadno si to domyslet.

Kdo je tedy ve skutečnosti pokrytcem?

Co je vedle toho nějaké nadávání Němcům do „zrůd“ a schvalování myšlenky, že se u nás po válce měli pěkně všichni do jednoho postřílet? A že se neměl činit žádný rozdíl mezi „nacisty“ a Němci a mezi ženami a německou mládeží, protože ti všichni povraždili 300.000 Čechů včetně českých kojenců, jak píší Vacek a Krutina? Sudetští Němci jsou lidé druhé kategorie – alespoň podle českých státních zástupců. Máme to nyní černé na bílém.

* * *

Kdy si konečně přiznáme i vlastní zločiny a začneme o nich veřejně mluvit…?!

"Všichni Němci byli nacisté": trestní oznámení z Horního Rakouska proti autorům knihy „NĚMCI“

Trestní oznámení na autory knihy „NĚMCI“

Jan Šinágl, 21.2.2015

* * *

P.S.

Po válce, během průchodu Němců Žebrákem, varoval tehdejší starosta František Pacovský, aby se obyvatelé města nechovali tak, aby se za to museli později oni a jejich potomci stydět. Dva „stateční“ občané ho nevyslechli, vybrali si jednu pohlednou Němku, odvedli ji na Štilec, kde ji znásilnili a zahrabali do země. Pokusím se zjistit více a postavit s přáteli na Štilci v pořadí už třetí kříž na památku nevinných obětí II.světové války a připomenutí i českého barbarství. Pachatelé možná ještě stále žijí mezi námi jako ctihodní občané.

I proto jsem vyzval příslušného mistra Jiřího Dienstbiera osobním dopisem už 18.9.2014, aby inicioval kroky k vyhlášení „Památného dne vyhnaných“ i v České republice. Dosud neodpověděl a těžko kdy odpoví. Dělá vše pro zvolení příštím prezidentem ČR a neudělá nic, co by ji ohrozilo. Takové „politiky“ naše země opravdu, ale opravdu nepotřebuje a už vůbec ne takové bezpáteřní a vypočítavé! J.Š.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)