Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

V posledních letech se hodně mluví o rostoucím vlivu Číny na ruském Dálném východě, především v oblasti tzv. Vnějšího Mandžuska. Čína si dokonce údajně dělá v delším časovém horizontu zálusk na některá svá historická území, nyní ležící v Rusku. Je takový scénář reálný?

… V současné době se jeví spolupráce Ruska a Číny jako nezlomná. Spolupráce je však spíše politickým kalkulem vůči Spojeným státům než aktem, který má historické nebo kulturní opodstatnění. Spolupráce bude trvat, dokud jedna země bude potřebovat druhou, resp. dokud bude Čína potřebovat Rusko. Otázka je, jak ještě dlouho? …

Neklidná čínsko-ruská historie

Kde pramení zájem Číny o ruský Dálný východ? V 19. století Čína zažívala bouřlivé období. Během tzv. Povstání tchaj-pchingů zemřelo mezi lety 1850 – 1871 až 20 milionů civilistů. Jednalo se zřejmě o třetí nejkrvavější válečný konflikt po první a druhé světové válce.

Čína byla oslabená i díky francouzsko-britské invazi (1856 -1860) během tzv. druhé opiové války. Této situace využilo Rusko a shromáždilo na východě Číny armádu. Pod tlakem situace museli Číňané přenechat Rusku obrovské území známé jako Vnější Mandžusko. Na tomto území leží dnes města jako Vladivostok nebo Chabarovsk.

Není bez zajímavosti, že do poloviny 19. století byl čínský také ostrov Sachalin. Po válce o opium nutilo Rusko Čínu k podepsání Ajgunské smlouvy a Pekingských dohod, po nichž Čína ztratila všechna území na sever od řek Chej-lung-ťiangu (Amuru) a východ Ussuri (Vnější Mandžusko), včetně Sachalinu ve prospěch Ruska.

Čína připomínala své „územní nároky“ vůči Rusku i v průběhu 20. století. „Velikou část našeho území okupuje Sovětský svaz. Před 100 lety se zem na východ od jezera Bajkal stala ruským územím a od té doby jsou Chabarovsk, Kamčatka a další součástí území Sovětského svazu. Ještě jsme jim nepředložili účet,“ řekl v roce 1964 čínský komunistický diktátor Mao Ce-tung.

Nedlouho poté, v roce 1969, se na řece Ussuri střetly armády Číny a Sovětského svazu. Jedním z důvodů konfliktu byly i územní spory plynoucí z podpisu Pekingské smlouvy (1860). Ozbrojené střety, při kterých padly stovky vojáků na obou stranách, skončily pro Sovětský svaz vítězstvím.

V roce 2001 Rusko a Čína podepsali dohodu o přátelství, která jednou pro vždy má řešit územní spory mezi oběma asijskými zeměmi. Jak ale ukazuje okupace Krymu, smlouvy jsou často jen pouze cárem papíru – viz porušení Budapešťské smlouvy, díky které se Ukrajina zbavila jaderných zbraní. Ostatně i v roce 1950 Čína a Rusko podepsalo dohodu o „přátelství, spojenectví a vzájemné pomoci.“

Čínská dominance

Z jakého důvodu má Čína zájem o ruský Dálný východ (východ Ruska od jezera Bajkal)? Tato oblast obsahuje zásoby téměř všech ruských diamantu, 70 % ruského zlata, podstatné ložiska ropy, zemního plynu, uhlí, dřeva, stříbra, platiny, cínu, olova a zinku. Nezanedbatelné jsou i další zdroje – bohaté loviště a obrovská území půdy. Svou roli může hrát také rostoucí čínský nacionalismus a pocit potřeby vypořádat se s dřívějšími křivdami.

Čínsko-ruské hašteření skončilo v roce 1969 čínskou porážkou. Čína roku 1969 však není Čínou roku 2014. V tuto chvíli je to Rusko, které hraje v ekonomice a výdajích na obranu druhé housle.

V roce 2013 Čína vyprodukovala zboží v hodnotě 9,2 bilionu dolarů, 4,4× více než Rusko. Čínská ekonomika však není jen násobně větší než ruská, ale také mnohem modernější. Zatímco ruská ekonomika stojí a padá na prodeji (až z 80 %) „rodinného stříbra“ (ropa, zemní plyn, uran), Čína je po Německu druhým největším exportérem průmyslových výrobků. Číňané také investují ohromné prostředky do vývoje nejmodernějších technologií, od elektroniky, přes automobilový průmysl až po zbraňové systémy.

Čína také výrazně Rusko převyšuje ve vojenských výdajích. K tomu je nutné mít na paměti také to, že struktura čínských výdajů na obranu není zcela průhledná. Soudí se, že čínské zbrojní výdaje jsou ještě vyšší.

Jaká jsou tedy čísla? Čína v roce 2013 vydala na obranu oficiálně 188 miliard dolarů (2 % HDP), Rusko naopak „pouze“ 87,8 miliard dolarů (4,4 % HDP). Avšak v tzv. paritě kupní síly PPP, což přesněji vyjadřuje množství výrobku a služeb, které si daná země může dovolit, je čínský vojenský rozpočet proti ruskému ještě výrazně větší.

Pro Čínu také mluví další čísla. Na území Číny žije 1,35 miliard lidí, v Rusku naopak 144 milionů. Rusko také bojuje s poklesem porodnosti, a výzvou bude do poloviny tohoto století alespoň udržet počet obyvatel Ruska na stejných hodnotách.

Zajímavý je geografické rozdělení ruské populace. Na východ od Uralu žije v Rusku pouze 28,6 milionu obyvatel a na ruském dálném východě pouze 6,3 milionu lidí. Ještě v roce 1989 tam žilo 8,3 milionu lidí. Přitom v příhraničních čínských oblastech, ohraničených Mongolskem, Severní Koreou a dole Pekingem, žije 130 milionů Číňanů.

Z čistě vojenského hlediska, pokud se budeme se bavit o konvenční válce, není pro Čínu problém získat zpět svá ztracená historická území. Ve prospěch Číňanů mluví především obrovské vzdálenosti, které musí při případném konfliktu ruská armáda překonávat.

Chbarovsk, ruské město s 600 tisíci obyvatel ležící téměř u Tichého oceánu, je vzdálen od Moskvy 8500 km. Avšak pouze 250 km je vzdáleno čínské město Chang-čou se 7,7 miliony obyvatel nebo Čchi-čchi-cha-er s 5,4 miliony obyvatel. Peking je pak vzdálen pouze 1250 km.

Jediným způsobem, jak zásobovat vojska na ruském dálném východě po zemi, je buď Transsibiřská magistrála nebo případně paralelní Bajkalsko-amurská magistrála. O využití cest, vzhledem k obrovským vzdálenostem a jejich kvalitě, se nemá příliš smysl bavit. Netřeba říkat, že obě magistrály není problém velmi snadno vyřadit z provozu.

Zůstavá tak pouze zásobování a přesun vojenských jednotek vzdušnou cestou. Ostatně nezměrná délka ruských hranic a také skutečnost, že Rusko nemá kolem hranic „jediného přítele“, je důvodem, proč Rusové udržují obrovské počty dopravních letadel a výsadkových jednotek.

Je samozřejmě otázkou, zda se Čína odváží pustit do tak riskantního podniku, jako je konflikt s Ruskem. Ostatně Putin sám před pár dny připomněl, že „si nikdo nemá zahrávat s jadernou velmocí.“ Na druhou stranu, Rusko si také vzalo Krym, své historické území, a neptalo se svého slabšího souseda.

Pero je mocnější než meč

Invazi však není nutno provést jen pomocí zbraní. „Porazit a dobýt nepřítele ve všech bitvách není největší umění. Největší umění je zlomit nepřátelský odpor bez boje“ napsal již před 2500 lety v knize umění Války velký čínský stratég Sun Tzu.

Čína je v ruských příhraničních oblastech na ruském dálném východě velmi aktivní. Číňané investují na ruském území mnoho finančních prostředků. Kupují zde podniky, vyváží svou kulturu a také budují infrastrukturu. Ostatně, export čínské kultury a peněz nevidíme jen na ruském dálném východě, ale i v Africe, nebo ostatně v poslední době i v České republice.

Lidové noviny v jednom ze svých článků z konce roku 2013 psali o migraci Číňanů do Ruska. „Migranti jsou dobře organizovaní a žijí podle svých vlastních zákonů, přičemž čínské orgány migraci de facto podporují. Číňané, kteří se oženili s Ruskami, dostávají prémie, jejich děti se automaticky stávají čínskými občany a spadají pod ochranu ústavy ČLR?“ psali Lidové noviny před půl rokem.

Tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv řekl v roce 2010, že "pokud nezvýšíme úroveň aktivity naší práce (na ruském Dálném východě), pak v konečném důsledku můžeme přijít o všechno.“ I Vladimír Putin řekl, zatím žertem, že Rusové na východě se budou brzo muset učit mluvit čínsky, korejsky a japonsky. 

V současné době se jeví spolupráce Ruska a Číny jako nezlomná. Spolupráce je však spíše politickým kalkulem vůči Spojeným státům než aktem, který má historické nebo kulturní opodstatnění. Spolupráce bude trvat, dokud jedna země bude potřebovat druhou, resp. dokud bude Čína potřebovat Rusko. Otázka je, jak ještě dlouho?

Zdroj: The Diplomat, Lidové Noviny, Život

Celý článek:http://www.armadninoviny.cz/cinska-invaze-na-sibir3f.html

* * *

J.Š.17.4.2015

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)