Je to země plná rozporů. V malém ostrovním státě se nečekanými způsoby mísí asijská kultura se západní, země už půl století vyniká ekonomickou svobodou (9. srpna oslavila 50 let od vyhlášení nezávislosti na Malajsii) a řadí se k nejvyspělejším ekonomikám světa. Úspěch Singapuru je však vykoupen přísnými pravidly.
Odkazem zakladatele Lee Kuan Yewa a receptem na místní prosperitu je soubor přísných pravidel v kombinaci s velkou ekonomickou svobodou. Trest smrti za držení drog nebo vysoké pokuty za odhazování odpadků na ulici, přecházení na červenou a další pro nás relativně drobné prohřešky, jsou příkladem až nečekané represe. Jenže skutečná přísnost tkví hlavně v tvrdém vynucování všech norem, a to včetně těch, které pro nás mohou být až absurdní.
Nízká kriminalita a minimální míra korupce jsou chloubou městského státu, který je podle mnohých asi nejcivilizovanějším místem pro život v Asii.
Jasně nastavená pravidla, kterými se všichni řídí a nehledají v nich kličky, jsou opravdu jedním z motorů ekonomiky.
Stále více místa pro sílící ekonomiku získává Singapur tak, že zasypává moře. V současnosti je ostrov o 22 procent větší, než jakou měl stát rozlohu v roce 1965.
Od roku 2001 Singapur recykluje odpadní vody, řada čističek je schopna vytvořit asi půl milionu kubíků denně. Tato voda většinou zásobuje průmyslové provozy.
I přes všechna omezení a nyní i bez svého otce zakladatele Singapur dál intenzivně roste, a to doslova před očima. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by jej mělo do budoucna něco výrazněji ohrozit. Dokud mu nedojde písek a voda, bude nejspíš i nadále patřit mezi pověstné asijské tygry. Ovšem možná jen do doby, než přijde tlak na změnu přísných pravidel a popření odkazu Lee Kuan Yewa.
Celý článek:
* * *
Lee Kuan Yewa znal dobře člověka. Vymyslel a realizoval systém, který není ideální, ale zatím nejlepší. Ideální systém se nám snažili vnutit komunisté a jen nechtěně dokázali platnost myšlenek Lee Kuan Yewa. Demokracie může fingovat jen ve vyspělé společnosti s dlouhou, nepřerušovanou tradicí. Není-li tomu tak, bude vždy zneužita lidmi, které ve skutečnosti demokracie vůbec nezajímá. Je jen užitečným, potřebným nástrojem k ovládnutí „lidu“, získání moci a osobnímu obohacení na úkor země a jejího obyvatelstva.
Jan Šinágl, 30.8.2015
Read more...