Historie korporací je sice stará bezmála tisíc let, ale neznám případ, kdy by taková organizace řešila situaci státu nebo regionu, které se ocitly v krizi.
Vznik státu přitahuje pozornost antropologů i archeologů už dlouho, není to jen záležitost moderní doby. Již v antickém období například Aristoteles ze Stageiry (384-322 před naším letopočtem), slavný filozof a vychovatel Alexandra Makedonského, považoval existenci městského státu řeckého typu za přirozenou a automatickou.
Ve svém díle Politika Aristoteles napsal: „Konečně dovršená a dokonalá společnost, utvořená z více dědin, je obec, společenství, které takřka dosáhlo již cíle veškeré soběstačnosti a které sice vzniklo pro zachování života, ale trvá za účelem života dobrého. Proto každá obec zrovna jako původní společnosti je útvar přirozený... obec je útvar přirozený, a člověk je bytost přirozeně určená pro život v obci.“
… Americký antropolog Roy A. Rappaport (1926-1997) se na základě svých výzkumů na Papui - Nové Guineji dokonce domníval, že při lineárním růstu populace se zvyšuje potenciál pro konflikt geometrickou řadou (takzvaný irritation coeficient neboli koeficient podráždění). Zatímco velikost kočovné skupiny může být do 25 členů, klan může dosahovat I zhruba dvou set a kmen do tisíce členů. I Společenské systémy přesahující tisíc l členů již představují formou řízení a uspořádání náčelnictví.
Limitující faktory
V těchto městech se prolínaly každodenní aspekty spojené s řízením země, náboženskými prvky a stavbami a prvky prezentace moci a ideologie panovníka, a V tomto ohledu se staroegyptská městado jisté míry podobala těm našim. To vše u se odehrávalo v ekologickém a geografickém rámci, neboť proměny klimatu a geomorfologie byly ve starověku limitující faktory, jejichž vliv může až v posledních stoletích do jisté míry omezovat technologie, ovšem za cenu vysokých nákladů. Již první civilizace na Zemi jsou proto dokladem, že politická geografie hrála, hraje a bude hrát zásadní roli ve vývoji existujících států a při vznikání nových (toho jsme ostatně svědky i dnes). Stejně je třeba si uvědomit, že konflikty (ve velmi zúženém smyslu války) hrály v lidských dějinách významnou roli a jakkoliv to může někomu připadat pohoršující a nepatřičné - nepochybně ji hrají i dnes - a je třeba s nimi počítat i do budoucna.
Stejně je jisté, že role státu zůstane o i do budoucna významná, a to navzdory o velké snaze nadnárodních korporací, aby byly ty role státu, které mu náleží, omezovány nebo zcela odstraňovány. Historie korporací je sice stará bezmála tisíc let, ale neznám případ, kdy by taková organizace řešila situaci státu nebo regionu, které se ocitly v krizi.
Miroslav Bárta, egyptolog, LN, 24.9.2016
Ukázka z článku, který vychází z autorovy knihy „Příběh civilizace. Vzestup a pád stavitelů pyramid“, která právě vyšla.
J.Š. 9.10.2016
Read more...