Vytisknout
Kategorie: Z českých médií

Cena za všech režimů - Režisér Václav Vorlíček asi nebyl žádný extra normalizační podrazák. V hnusné době se ale uměl zařídit a zatímco jiní a o dost kreativnější měli utrum, pan Vorlíček se držel pokynů strany a penízky se sypaly. Jako barrandovský režisér byl Václav Vorlíček člen nomenklatury, a tudíž i KSČ a Lidových milicí, aby nejenom herectvo vědělo, že strana to drží pevně v rukou…. A teď mu cenu udělí i karlovarský festival. Za celoživotní dílo. …

* * *

Vorlicek VaclavJe zvláštní, jak se za téměř třicet let od Listopadu proměnilo veřejné mínění a jak se bagatelizují morální postoje za minulého režimu. Pamětníků ubývá nebo jsou staří a unavení a lidé vůbec zapomněli, v jakém marasmu žili. Možná je to už nezajímá a služba zločinecké organizaci jménem KSČ z kariéristických důvodů jim připadá naprosto v pořádku, přece za Husáka se muselo chodit do práce. Chodit do práce a žít v totalitě ovšem nebyla ničí svobodná volba, všichni emigrovat nemohli. Ale dát se do služeb nemravného režimu, aktivně spolupracovat s jeho represivními složkami, abych si urval výhody, to si mohl každý rozhodnout sám.

Připomenout, že by takoví lidé aspoň neměli být dnes oceňováni, je prý kádrování. Ne, to je jen marná snaha, aby se paměť nezkreslovala, protože na to můžeme doplatit zase jen my sami. Sáhnout národu na ikonu není nic, co by člověku vyneslo oblibu a přitakávání. Je-li tou ikonou Václav Vorlíček, režisér veskrze spotřebních filmů, je to také vizitka. Proč takovou bezvýhradně přijímanou ikonou není Miloš Forman, František Vláčil, Jaromil Jireš, Jiří Menzel, Věra Chytilová?

Kdyby Vorlíček nenatočil své komedie a pohádky, nic by se nestalo, ale kdyby tito báječní mužové a žena nic nenatočili, sotva bychom se mohli ve světě chlubit českým poválečným filmem. A právě tito a další měli za normalizace obrovské problémy, řada z nich byla tvrdě odstavena a na jejich místa se přihnali neumětelové s rudou knížkou. Hlas lidu, hlas boží, říká se. Ale s jakou to optikou náš lid přichází? Měl jsi právo mrvit si charakter, protože jsi dával radost dětem. Kdyby to bylo tak jednoduché. Nelze podat ruku ďáblovi a zůstat velkým svobodným umělcem, který bude dál vytvářet nadčasové dílo.

Dnešní znivelizování morálních postojů nese další výpověď; jaký smysl tedy mělo, že se řada lidí talentovaných a kreativních odmítla prostituovat a s vědomím, že se bude muset vzdát milované profese, ve svých postojích vytrvala, své krédo nezměnila. Opravdu to celé bylo pro kočku, když to už lidé dnes nechtějí rozlišovat?

O normalizačních poměrech na Barrandově pár knížek vyšlo a pamětníci už dřív promluvili. Pan Vorlíček rozhodně nebyl žádné hodné jehňátko a v nové situaci se dobře zorientoval, spolu s dalšími (Antonín Kachlík, Zbyněk Brynych) se bral za to, aby netočili Chytilová, Menzel, Jireš, Juráček a zejména aby v Praze netočil Miloš Forman. Příležitostí se samozřejmě chtěli chopit oni. Jiří Menzel to v rozhovoru s Jiřím Leschtinou před čtrnácti lety řekl dost jasně. „Tihle nás likvidovali promyšleně a cynicky. Jim vůbec nešlo o nějakou ideologii. Do té doby druhořadí režiséři jako Vorlíček, Sequens nebo Balík, ovládli Barrandov. Někdy mě napadalo, že Rusové přijeli jen proto, aby soudruzi režiséři neměli konkurenci.“ A rozhovor se dosti příznačně jmenuje Morálka není ledvina ani ušní boltec.

Jana Machalická

Zdroj: http://www.lidovky.cz/machalicka-vaclav-vorlicek-moralka-neni-ledvina-ani-usni-boltec-pv9-/kultura.aspx?c=A170712_110408_ln_kultura_jto

* * *

P.S.

Hlavní otázkou naší země je otázka mravní, řekl kdysi TGM. Stále jí zůstává - Karel Sabina, Václav Vorlíček a řadu dalších si jistě dokážete doplnit sami. I dnešní politická scéna je jich plna. Političtí prostituti, kteří pro naději pro zvolení neznají stud, vstupují do jiných stran, místo aby bojovali proti zlořádům ve straně za kterou kandidovali. Zrazují voliče, neznají hanbu. Čeká nás ještě pořádný předvolební masakr, kde nepochybně bude mocnými v pozadí podniknuto vše pro likvidaci Babiše a ze skutečných darebáků budou zkorumpovaná média dělat „vzory ctnosti“. Na podzim jich bude jistě opět bohatá „úroda ctnostných“ na volebních kandidátkách. Nepochybuji, že po 30 letech už toho mají slušní voliči dost a dají to jasně při volbách najevo.

Nezapomínejme, že si 75% poslanců demokratické země zvolilo svým prvním místopředsedou v anonymním hlasování usvědčeného agenta-udavače StB a předsedu KSČM Vojtěcha Filipa!!!

Karel Mrzílek: „Je mě s podivem a líto, že pánové, kteří předsedu KSČM nevolili, se veřejně nepozastavili nad výsledkem. Výsledkem, který neodpovídá názorové většině české veřejnosti.“

Jan Šinágl, 16.7.2017

* * *

Kárný dotek motýlího křídla

Mírnost kárných senátů Nejvyššího správního soudu kritisujeme opakovaně: troufáme si tvrdit, že právě benevolence, s níž je posuzováno protiprávní jednání soudců, způsobuje u oněch pocit nedotknutelnosti – nadlidství, a ve svém důsledku činí z justice takovou žumpu, jakou se tato jeví navenek. Případ liberecké soudkyně Lenky Zhoufové patří do této kategorie: podvod, za jaký by kdokoli jiný šel bez pardonu do vězení, vyřešil senát Jakuba Camrdy kosmetickým snížením platu. Další otázkou ovšem je, jak se mohlo stát, že Zhoufová byla vydána kárnému stíhání: běžně se tyto věci u soudů řeší ve stylu tří mušketýrů, tedy (zatloukáme) všichni za jednoho, jeden za všechny – zhruba stejně, jak to předvedla policie v případu nabouraného BMW. Neradi bychom planě moralisovali, arci že se ve styku s českou justicí musíme neustále brodit stokou fekálií, a tento stav se ani za téměř 30 let od změn v r. 1989 nezlepšuje, nás naplňuje obavou, již jsme artikulovali v nedávném rozhovoru, tedy že justice v této zemi je nemocná nevyléčitelně a změnu přinese jedině pád režimu.

* * *

Šmejdi

Kulturní normy podnikání v České republice zdají se být založeny na geniálním podvojném účetnictvíIvana Mládka: ukradli jsme – ukradli nám. Vidíme to nejen na praktikách prodejců předražených hrnců, s nimiž státní orgánové již roky bojují, s úspěchem, přiznejme, spíše střídmým než znatelným, ale třeba i na tom, jak kartel telekomunikačních operátorů vzdoruje nařízení o zrušení roamingových poplatků v rámci Evropské unie. Příkladmo T-Mobile připravil za tím účelem trik se zálohou (chcete-li bezplatný roaming, musíte na něj zaplatit pětitisícovou zálohu, a navíc vám dovolíme volat jen v rámci navštívené země a do České republiky). U O2 zase vymysleli systém dvou roamingových tarifů, ze kterých si zákazník musí vybrat: s tarifem Svět Basic sice voláte v EU zadarmo, ale to je plně vyváženo cenami za volání mimo ni: odchozí hovor 66 korun, roaming 54 korun za minutu. Druhý tarif, Volání bez hranic, má ceny normální, ovšem nařízení o zákazu účtovat roaming v EU nerespektuje a tak v obou případech platíte jako mourovatí: ať si vyberete kterýkoli z tarifů, vítězem je váš operátor.

* * *

Diskutujte: Interview – rozhovor s právním aktivistou Tomášem Pecinou o české justici, který si ve veřejnoprávních českých médiích nepřečtete...

Jirka2017-07-14 15:39

Pro pochopení české mentality a lidského českého hnusu musíme do roku 1918. V té době se dostali k moci anarchisté, cryptokomunisti a další lůza korupčníků. Rok 1918 vznik divného státu je basis pro český hnus rok 2017. Ale nic netrvá věčně..

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.33 (3 Votes)