Tisková zpráva Platforma již našla hroby šesti ze třinácti polských obětí, za jejichž smrt elektrickým proudem odpovídá Lubomír Štrougal
- Podrobnosti
Praha/Bratislava, 27. července 2017. Badatelé Platformy evropské paměti a svědomí dohledali hroby již šesti z celkem třinácti identifikovaných polských obětí, které zahynuly po zásahu elektrickým proudem na československé železné oponě a za jejichž smrt zodpovídá především tehdejší ministr vnitra, pozdější člen politbyra a komunistický premiér Lubomír Štrougal.
Polský Ústav národní paměti, který na základě podnětu Platformy letos v únoru zahájil v této věci trestní řízení, již minulý měsíc oznámil, že má zájem ostatky svých občanů exhumovat. Na základě podnětu Platformy evropské paměti a svědomí zahájili letos v únoru státní zástupci z Hlavní komise pro stíhání zločinů proti polskému národu, která spadá pod Ústav národní paměti, trestní řízení ve věci zabíjení polských občanů na československé železné oponě v letech 1961- 1965, kdy byl ministrem vnitra Lubomír Štrougal (*1924). Badatelský tým Platformy evropské paměti a svědomí identifikoval celkem třináct polských obětí, které zahynuly zásahem elektřiny pod vysokým napětím v drátěných zátarasech na hranici Československa s Rakouskem v době, kdy byl Štrougal ministrem.
Klausův tchán za války pracoval u tajné policie a perzekvoval Židy
- Podrobnosti
Připomenutí korupce Livie Klausové a Václava Klause milostí pro jejich kamarádku z Prognostického ústavu Anny Benešové: Dali milost Klausově sekretářce z Prognostického ústavu - pobočky KGB. Omilostněná korupčnice si podle odposlechů s Klausovou často telefonovala
* * *
Livia Klausová tvrdí, že neví, co dělal její otec za války. Pátrání Lidových novin přineslo zjištění, že pracoval pro tajnou slovenskou policii. – Otec první dámy se podílel na perzekuci slovenských Židů, z nichž byly desítky tisíc deportovány do koncentračních táborů - Neškodí připomínat minulost, zvláště těch, kteří mají plná ústa morálky a sami jsou nositeli jejího opaku!
Ačkoliv Klausovi nešetřili před prezidentskou volbou kritikou Karla Schwarzenberga kvůli příbuzným jeho nejbližších, sami nyní čelí přízraku temné minulosti. Pátrání Lidových novin v českých a slovenských archivech přineslo překvapivé informace o působení otce Livie Klausové u tajné policie kolaborantského Slovenského štátu.
Polská soda aneb Co se v českých médiích nedočtete
- Podrobnosti
Zpracováno podle polských zdrojů, zejména podle článku Gazety polske Komuna w Sądzie Najwyższym a dalších textů.
… Nelze se ubránit dojmu, že systém soudcovské samosprávy v Polsku je uzavřenou kastou postkomunistů, která se zabetonovala v nejvyšších pozicích a navzájem si přihrává funkce, aby udržela plamen socialistické zákonnosti při životě. … V Polsku má dekomunizace zpoždění 27 let, a proto se reforma justice obrací jen k jejím dvěma nejvyšším článkům, Ústavnímu soudu a Nejvyššímu soudu. Toto omezení na nejvyšší a nejproblematičtější patra justice lze považovat za zdravě zdrženlivé, které je úměrné jak stavu nejvyššího polského soudnictví, tak stavu politické scény. … Že očista od starých, vzájemně se podporujících struktur může přijít s mnohaletým zpožděním, ukazuje vlna požadavků na pečlivější denacifikaci Německa na konci 60 let. Pokud byl tento zpožděný požadavek legitimní, ve společenském i justičním systému mnohem otevřenějším, než je současný systém polský, je neméně legitimní i požadavek dekomunizace polské justice alespoň v jejím nejvyšším patře.
* * *
Sloužili komunistickému režimu, odsuzovali lidi za letáky k trestu odnětí svobody, byli spolupracovníky komunistické tajné služby, vyučili se u soudců období stalinismu. Po roce 1989 nastoupili na Nejvyšší soud. Poznejte osudy soudců polského Nejvyššího soudu, který je nazýván posledním skanzenem sovětských kolaborantů, osudy soudců, jejichž usnesení jsou pro nižší instance polských soudů závazná, soudců, kteří vybírají a schvalují další soudce Nejvyššího soudu, neboť Nejvyšší soud je od roku 1989 v personálních otázkách zcela samosprávný, soudců, kteří se navzájem jmenují do funkcí, v nichž setrvávají, než dosáhnou důchodového věku. Soudci, kteří svými výroky opakovaně bránili potrestání zločinů páchaných v období komunismu a chránili před trestem pracovníky polských komunistických represivních složek.
Šílenost doby: Počet potratů v České republice je alarmující!
- Podrobnosti
Odhaduje se na více jak 1.000.000 násilně usmrcených nenarozených dětí v ČR od roku 1990. Přímou zkušenost s potratem má asi 10 % žen.
Letos uplyne 60. let od vzniku čs. potratového zákona z roku 1957. Vezmeme-li v úvahu roční průměr od roku 1990, bylo ročně usmrceno přibližně 37.000 nenarozených dětí, tzn. od roku 1957 do roku 1990 přibližně 1.220.000, celkem tedy dodnes 2.220.000 usmrcených nenarozených dětí !!!
K tomu připočtěme přibližně 27.000 lidí ročně, kteří zbytečně umírají na rakovinu díky odmítání úspěšné, spolehlivé a ověřené metody MUDr. Karla Fortýna, tedy za 60 let 1.620.000 lidí. Bohužel levné, afektivní, proto nepoužitelné. Dostaneme se na celkové číslo usmrcených nenarozených dětí a zbytečně zemřelých na rakovinu (za podpory zbytečně vynaložených stovek miliard na „léčení“) přibližně 4.000.000 zmařených lidských životů.
EU: autoritářství skrze složitost
- Podrobnosti
24.7.2017: EU blok stal autoritářským režimem, který trvá na tom, že je obhájcem liberální demokracie.
George Friedman
V posledních týdnech vyjednavači EU tvrdili, že britští vyjednavači Brexitu nejsou dostatečně sofistikovaní, aby pochopili složité otázky, které jsou předmětem jednání, a že v podstatě je pro vyjednavače EU frustrující, aby se vypořádali s nekvalifikovanými vyjednavači. Zjistil jsem, že jednání s nekvalifikovanými vyjednavači často vytváří příležitosti, ale zdá se, že EU chce mít lepší tým, který by mohl hrát.
Je třeba soudit 94letého komunistu?
- Podrobnosti
Statkářům, duchovním, továrníkům, inteligenci, vojákům a dalším skupinám obyvatel, kterých se báli, rozdávali komunisté v padesátých letech tresty smrti, doživotní žaláře, pobyty v dolech, pracovních táborech, mučili je, kradli jim majetek, ničili rodiny i životy. Co je proti tomu deset let v současné věznici?
Před pražským soudem stojí jistý čtyřiadevadesátiletý J.M. Obžaloba ho viní z toho, že byl v padesátých letech členem komise, která rozhodla o tom, že budou bez varování vystěhovány ze svých usedlostí dvě rodiny statkářů. Majetek jim komunisté ukradli a hlavy rodin poslali do pracovních táborů.
Dnes už nikdo z vystěhovaných nežije, jen jejich příbuzní. Z oné pětičlenné komise žije už jen zmíněný J.M. Vyvstává otázka, zda je ještě třeba soudit čtyřiadevadesátiletého starce za to, co zřejmě spáchal před více než šedesáti lety. Současně s tím je třeba se ptát, jestli není hrozící desetiletý trest příliš vysoký. Odpověď je však jednoduchá a jasná. Komunistické zločince je třeba soudit za všech okolností. I kdyby jim zbýval týden života. Možný desetiletý trest není vysoký. Měl by být vyšší. To, z čeho starce viní obžaloba, je totiž děsivé.
Využijeme svých demokratických možností? Koho tedy volit?
- Podrobnosti
Jiří Krejčík: „Pánové já do bordelu nechodím, ale vím, že tam mají pořádek“. – Poláci: „S Němci asi prohrajeme, ale s Rusy bychom ztratili duši.“
Podívejme se do zpětného zrcátka. Platí to i dnes. Co vidíme. Větší zájem o koryto než o občany. Amnestii Klause, která ublížila občanům. Spolupráci dvou odlišných stran vznikla Oposmlouva. Shození naší vlády v době, když jsme předsedali Evropské Unii. Poslanci odsouhlasená možnost anonymně volit, aby se nepoznalo co kdo řekl, kdo koho volil. Proto mohlo 75% poslanců zvolit prvním místopředsedou parlamentu V. Filipa, člověka, který předsedá straně, od které jsme se chtěli převratem distancovat.
Klientelismus-protislužby v tomto dobře placeném uskupení funguje, protože díky jemu si pánové vyhoví, aby zůstal status quo. My nadáváme po právu na charakterově ničemného protektorátního Emanuela Moravce, ale udavače a spolupracovníka s komunistickou státní bezpečností od 15. dubna 1986, kdy podepsal Závazek, která zabíjela nevinné, ho poslanci zvolí 75% na prvního místopředsedu českého parlamentu! A NIC SE NEDĚJE!
Obrázky z (švýcarské) výstavy
- Podrobnosti
Připomínáme si sto let od ruské bolševické revoluce. Dokážeme se vypořádat s odkazem dvacátého století?
Výborný článek (LN 20.7.201) historičky umění dr. Ivany Kalinové Kyzourové, mj. autorky výstavy o Karlu IV. barbarsky vyhozené z Hradu z místa ředitelky kvůli údajně nedostatečné kvalifikaci?! Na její místo nastoupil účetní… Dr. Kyzourová: „Můj odchod z Hradu se dal předpokládat, protože poslední rok jsem čelila soustavné šikaně ze strany mých nadřízených. Přesto mě okamžitá výpověď před spuštěním projektu Karel IV. zaskočila.“ Poslechněte si její vyjádření po prohraném soudu.
Není to o Mašinech, přesto je to totéž....
- Podrobnosti
„Měli jsme velké hospodářství na Vysočině. Můj otec zemřel, když mi bylo šestnáct let, v době, kdy jsem snil o tom, že půjdu k letectvu – ještě mám doma odznáček Masarykovy letecké ligy, kam jsem se hlásil. Dnes jsem čtyřiadevadesátiletý dědek, ale pořád mě baví se dívat, kdykoliv nade mnou něco proletí. Máma ale tehdy řekla: ‚Žádné letectvo, tady máš hospodářství, budeš se starat!‘ A tak jsem se staral. Zpočátku dost nerad, i jsem za války s dvěma kamarády téměř utekl na Západ. Když jsme se ale dostali na polské hranice, tak jsem jim řekl: ‚Kluci nezlobte se! Já bych strašně chtěl jít s vámi, ale mám tady mámu, nemůžu ji tu nechat.‘ Svědomí mi to nedovolilo. Já se tedy vrátil, ale oni se do té Anglie opravdu dostali. Oba je vzali k letectvu a nakonec opravdu lítali nad La Manche. Jednoho z nich tam sestřelili, má v Humpolci pomník. Maminka mi o pár let později také zemřela a mě na konci války Němci nasadili, spolu s třiadvaceti tisíci jinými, na kopání zákopů v Rakousku. Tam to bylo také hrozné. Jak každý člověk mého věku říká, že by si zas přál být mladý, tak já ne. Nechtěl bych svůj život prožít znovu.“
Read more...