Už je to možná dvacet i víc let, kdy jsem se spíše náhodně zeptal scénáristy a spisovatele Vladimíra Körnera, co dělal 17. Listopadu 1989. Odvětil, že na zahradě hrabe listí, a já to tehdy považoval za trochu přehnanou metaforu jeho dějinné skepse, i když snadno odvoditelnou z celého jeho prozaického i filmového díla.
Letos jsem výroční den strávil úplně stejně jako on tehdy, s dobrým pocitem, že dělám nějakou konkrétní užitečnou práci pro sebe i okolí. Už se mi totiž trochu protiví celé to sváteční fangličkaření, které ostatně není v těchto krajinách žádnou novinkou, jak svědčí známý citát z Karla Havlíčka Borovského z roku 1845: „Byl by již čas, aby nám to naše vlastenčení ráčilo konečně z úst vjeti do rukou a do těla, abychom více z lásky pro svůj národ jednali, než o té lásce mluvili…“
Read more...