Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Manchmal kann das Schicksal bösartig sein. Die ehemalige Krankenschwester Marie Navarová kann ihnen davon erzählen. Als sie am 27. Mai 1942 mit der Straßenbahn nach Kobylis fuhr, wurde sie Zeugin des Attentats auf Reichsprotektor Reinhard Heydrich und eilte ihm als eine der ersten zu Hilfe. Zu diesem Zeitpunkt wusste sie noch nicht, dass sich ihr Leben auf tragische Weise verändern würde.

Kommunistisches Opfer

Am Ende des Krieges sah sich Marie Navarova mit einem neu entstehenden System konfrontiert, das nach exemplarischen Fällen von Verrätern und Kollaborateuren suchte. Obwohl es in der Akte Dutzende von Einträgen unter ihrem Namen gab, die von Widerstandsaktivitäten zeugten, wurde sie schließlich 1948 wegen eines Verbrechens gegen den Staat zu acht Jahren Haft verurteilt.

Der Hauptgrund war, dem verwundeten Reinhard Heydrich zu helfen. Ihr Ehemann Oldrich Navara wurde ebenfalls verurteilt und beging nach seiner Freilassung im Jahr 1953 Selbstmord. Seine Frau hingegen verbrachte mehrere lange Jahre im Gefängnis. Aus gesundheitlichen Gründen wurde sie nach sechs Jahren entlassen.

Osud někdy umí být zlomyslný. Bývalá zdravotní sestra Marie Navarová by o tom mohla vyprávět. Když 27. května roku 1942 jela tramvají do Kobylis, stala se svědkem útoku na říšského protektora Reinharda Heydricha a jako jedna z prvních mu přispěchala na pomoc. V tu chvíli netušila, že se její život tragicky změní.

Komunistická oběť

Marie Navarová tak na konci války musela čelit novému nastupujícímu systému, který hledal exemplární případy zrádců a kolaborantů. Přestože se pod jejím jménem ve spisu sešla desítka záznamů, které vypovídají o odbojové činnosti, byla nakonec v roce 1948 odsouzena na osm let za zločin proti státu. Hlavním důvodem byla pomoc zraněnému Reinhardu Heydrichovi. Odsouzen byl i její manžel Oldřich Navara, který po propuštění v roce 1953 spáchal sebevraždu. Jeho žena však proseděla několik dlouhých roků ve vězení. Ze zdravotních důvodů byla propuštěna po šesti letech.

Připomeňme si film Hřbitov pro cizince, abychom opět nezačali zapomínat a připomněli si ty, kteří skutečně bojovali za svoji vlast a jak se jim po válce "odměnila". Jak by asi dopadli Gabčík s Kubišem, kdyby se dožili teroru komunistů… 3x jsem donutil ČT, aby byl tento skvělý dokument zpřístupněn v iVysílaní. Doufejme, že už v něm zůstane natrvalo pro paměť země, abychom nezapomínali. „Moskviči“ nikdy nespí. J.Š.

***

Ve významný „Den národního vzdoru“ se na Vychovatelně konalo připomenutí  80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při vší úctě ke všem, co se na přípravě atentátu podíleli, měl vzpomínkový a pietní akt k profesionálnímu provedení a využití nabízejícího se potenciálu, zvlášť s ohledem na dnešní dobu, žalostnou úroveň. V podstatě jen „obrázky a popisky“, bez silné myšlenky v čemž pokračovala i ČT v Událostech ČT – o projevech ani slovo. Jen někteří řečníci to u Památníku připomněli ve svých projevech. Níže jsou všechna jejich vystoupení, doplněná touto malou fotogalerií. Věřme, že chlapci, který omdlel vedle mne, se už daří dobře. Hezké bylo, jak mu ministryně obrany ČR okamžitě přinesla láhev s vodou. Kde zůstala vojenská hudba? Skotští dudáci zahráli jen na úvod? Při kladení věnců a květin žádná hudba, navíc rozděleno na dvě části „významné a nevýznamné“ zástupce. Dcera genmjr. letectva Jana Romana Irvinga, pilota RAF, byla také mezi „nevýznamnými“a posledními… Gripeny nahradily vrtulníky - jediný Hawker Hurricane zapůsobil nejvíce! Řečníci používali nesprávně „říšský protektor“, místo zastupující?! Starší mládež byla zklamaná, malé děti byly nadšeny. Praneteř Jana Kubiše Dagmar Raupachová byla zklamaná, že u Památníku nevystoupila s projevem a jak je běžně zvykem v celém světě při podobných pietních aktech. Podrobnosti níže.

***

Jak Reinhard Heydrich zachránil život mému tátovi

Můj táta Jan Šinágl, byl výborný fotbalista. Při jednom útoku po křídle v roce 1942, na hřišti v Žebráku proti Hořovicím, mu bylo zákeřným faulem z boku těžce zraněno koleno. Byl hospitalizován na Bulovce, kde se nacházel ve stejné době jako zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich.