Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 19.04.2024 18:09
    Ve Zlínském kraji dnes chybí 3000 míst pro přestárlé lidi.

    Read more...

     
  • 19.04.2024 16:56
    Spione und Saboteure – Wladimir Putin zeigt, dass er in seinem ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 14:44
    Ministerstvo zahraničí daruje Ukrajině pět aut. Jedno pancéřované ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 10:42
    Soukromý vlastník zcizil veškerý svůj majetek. Justice je bez ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 08:11
    Včera mi jeden pán v Praze, sledující mé zpravodajství ...

    Read more...

     
  • 17.04.2024 19:23
    Zdravím Vás pane Šinágle, něco se děje. Ministr Blažek podal ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

David Lancz

  • Kam zmizela esej „Zmizíkování v našich dějinách“ ke stému výročí úmrtí císaře a krále Karla I. Habsburského, posledního českého krále?!

    Karel IjpgLN KO Karel I. 31.3.2022Při jeho blahoslovení pronesl papež Jan Pavel II. tato slova: „Nejdůležitějším úkolem křesťana je hledání, rozpoznávání a následování Boží vůle v každé příležitosti. Křesťanský státník, císař a král Karel I. přijímal tuto výzvu každý den.“

    ***

    Po zadání titulku do Google se neobjeví žádný odkaz? Skvělá esej Davida Lancze ZMIZÍKOVÁNÍ V NAŠICH DĚJINÁCH, vyšla v Lidových novinách dne 9.4.2022 v příloze Orientace. Hraje snad fakt podvědomého kolektivního pocitu této hanby svou roli v důsledném vymazávání tradice Karla I. z naší paměti?

    Cituji z eseje: V kontrastu s nenávistným Edvardem Benešem se někdejší císař Karel I., hluboce věřící katolík, ani na smrtelné posteli nepřestával modlit „za český národ“ – Nemá smysl zavírat oči nad tím, že ke vzniku republiky došlo zradou: zradou vojáků, kteří navzdory přísaze svému králi přešli z rakouských zákopů do zákopů ruských, italských či francouzských. Zradou politiků, zvlášť těch, kteří zasedali v parlamentu, tedy včetně Tomáše Garrigua Masaryka. Těch politiků, z nichž většina by se předháněla, kdo by při Karlově pražské korunovaci jako první políbil panovníkovi ruku, ale pak rozjásaně společný stát bořila.

  • Maršál Radecký, příkladný symbol jednotné Evropy

    Radecky marsal sochaNa maršálovi Radeckém je tak vidět, proč je dobré nenechat se uzavřít do úzké malosti nacionálně-státního myšlení a více se spoléhat na heslo Františka Josefa I. „viribus unitis“ – spojenými silami.

    * * *

    „Přísahal jsem císaři, mému pánu, že porazím nepřítele a že budu bránit jeho trůn a práva. Této přísaze zůstanu věrný do posledního dechu. Budu oplakávat krev, která musí téct,  ale proleji ji. Onomu světu pak nechám, aby mě soudil.“ Tolik vlastní rukou sám hrabě Radecký, vojevůdce, který ve své kariéře neprohrál jedinou bitvu, naplánoval porážku Napoleona v bitvě národů u Lipska a ještě ve dvaaosmdesáti vyhrával války. Společně s Janem Žižkou největší polní velitel, kterého kdy Češi měli, na rozdíl od husitského hejtmana se k němu však už celé století nechtějí znát.

    … Odpovídá tomu i maršálův památník. Vidíme na něm hrdého vítěze, neporazitelného vojáka v triumfální póze. Vtiskl mu jeho tvůrce Emanuel Max do tváře i velkorysost vítěze, nebo jenom únavu životem? Štít, na kterém stojí vítězný válečník, drží příslušníci různých zbraní monarchie, kteří bývají považováni za symbolické zástupce jednotlivých národů, bojujících na straně své tehdejší vlasti. V jejich tvářích, tentokrát z dílny bratra Emanuela Maxe Josefa, je cítit hrdost, že podpírají zrovna Radeckého. Existuje přesnější metafora multinárodního státu, kterým Rakousko bylo, sjednocujícího malé národy a chránící je (slovy Františka Palackého) před pruským militarismem a ruským imperialismem? Po zániku monarchie jsme v krátkém časovém období na vlastní kůži pocítili, že se Palacký nemýlil ani v jednom případě.