Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Ukazuje se, že Jan Baťa byl nepřítelem č. 1 německých národních socialistů. Je také jasné, že německý režim chtěl Baťu zastavit. Ale ani Němci nedokázali Baťu zastavit.

***

Doporučuji ke studiu:  Zahraniční úřad Baťa Januar 2011 + Zahraniční úřad 21.10.1931+ Německý zpravodajský úřad DNB 19.7.1938 + Dopis Gerharda Keipera Johnu Nashovi 23.3.2011

První dokument (str. 8)

Memorandum německého ministerstva zahraničí z 8. listopadu 1938 s přiloženou zprávou vysvětlující důvody, proč nacistický režim nařídil uzavření všech přibližně 500 Baťových prodejen v Sudetech: "Důvodem tohoto příkazu je politický postoj, který zaujalo řídící ředitelství Baťa během politických událostí vedoucích k předání Sudet, a přesvědčení, že zachování mimořádně propojeného systému poboček Baťa v sudetoněmeckém regionu není z hospodářsko-politického hlediska v souladu se zásadami nacionálněsocialistického řízení hospodářství. Úsilí říšského komisaře směřuje k tomu, aby Baťa své filiálky zcela zlikvidoval a převedl je do jiných rukou."

Za druhé světové války jedna z nejlepších špionek. Byla první Češkou sloužící v americké armádě.

Advokátka, která začínala kariéru u Bati ve Zlíně, kde se seznámila s manželem – Američanem Lauwersem. Už jako Barbara Lauwersová se v rámci americké zpravodajské služby OSS podílela na jedné z nejúspěšnějších akcí psychologické války tzv. Operaci Sauerkraut.

V roce 1944 se zasloužila o infiltraci Hitlerovy armády německými zajatci zadrženými v Itálii, kam byla nasazena. Za svou statečnost získala významné americké vojenské vyznamenání – Bronzovou hvězdu. Po válce se vrátila do Československa, ale po nástupu komunistického režimu zůstala ve Spojených státech, kde mj. pracovala jako moderátorka Hlasu Ameriky. Působila i v českých krajanských sdruženích v USA. Po roce 1968 pomáhala československým emigrantům, ve Vídni pracovala pro exulanty z celé východní Evropy v rámci nadace American Fund for Czechoslovak Refugees. Zemřela 16. srpna 2009 ve věku 95 let. Je pochována tam, kde odpočívají největší američtí hrdinové - na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu.

Vpravo LN 10.9.2021

***

V létě uplynulo přesně sto let od doby, kdy československý podnikatel Tomáš Baťa expandoval do Nizozemska. Skvělou reportáž přinesly Události ČT (8.9.2021), byť jako třetí od konce ze 34 zpráv. Jen pro upřesnění, na fotografii v reportáži není se synem Tomáše Bati Tomíkem jeho otec, ale Jan Antonín Baťa, který firmu převzal a přivedl k rozkvětu. Zachránil tisíce Židů, mlčí se o tom dodnes. Syn zakladatele svého strýce (nevlastního bratra svého otce), o firmu po válce připravil podvodným způsobem. Kdysi sedmá největší firma světa a největší firma v Československu, začala postupně upadat a ztrácet na významu pod vedením Tomíka. Česká republika se dosud nevypořádala s potomky právoplatného majitele firmy Baťa Jana Antonína Bati. Nenahradila protiprávně zabavený majetek úspěšnému podnikateli a velkému vlastenci. Vlastenectví prokázal mj. i velkou finanční podporou SNP a exilové vlády v Londýně. To v reportáži nezaznělo, ačkoliv mělo… 130 vteřin vydalo poselství, které zastínilo všechny ostatní zprávy.

Baťova vesnice se nachází v severním Holandsku a byla postavena přesně podle vzoru Zlína. Poslední místo starého kontinentu, kde se dodnes vyrábějí baťovské boty. Jediné co chybělo Holanďanům, byly šikmé střechy. Ty Baťa odmítal záměrně: „Pokud postavíte střechu, uděláte jen místo pro nepořádek“, tedy žádná střecha, žádný nepořádek. Moderní domky s tekoucí vodou, elektřinou, plynem, prostě všechno. Dodnes je o ně na realitním trhu velký zájem. Je to poslední fungující baťovský satelit v Evropě a přesná kopie české továrny. Martijn Mathot, generální řiditel Bata Industrials:  „Nikdy neměň vítězný plán, když funguje.“ A to je přesně tento případ. Vítězný Baťovský duch je v Baťově vesnici cítit dodnes. „Tady je místo pro ty, co míří výš.“ – tento nápis je dodnes na zdi továrny.

O co všechno jsme zánikem firmy Baťa přišli – Tomáš Baťa vybudoval systém na „vybudování“ člověka, firmy, tedy i společnosti. Prokazatelně fungoval, kdy vybudoval nejen firmu, města, zemi, stát, tedy společnost. Dokonale spojil to dobré z teorie komunismu a demokracie, při zachování plné svobody a pracovní realizace jednotlivce jako základu všeho, tedy i poctivé práce.

Ve Zlíně jsem se teprve v továrně dozvěděl, že účastník (dělník), předák, mistr i nadmistr u běžícího pásu participují pouze na případném zisku a teprve úředníci od správce dílen nahoru participují nejen na zisku, ale i na ztrátách. A tak tento systém účasti na podnikání je ve Zlíně nebezpečnější pro úředníky než pro dělníky, neboť jejich fixům bez podílu na zisku je minimální a nepřesahuje 300 až 500 Kč týdně. Výdělky vedoucích u Bati jsou veliké, ale též risiko, nehledě k možnostem náhlého rozchodu, které při vehementnosti Baťova postupu nejsou neobvyklými. Fluktuace úředníků zdá se, že je též hojnější než dělníků.

***

Proč jsme tam jeli?

Henri Dubreuil, známý autor „Standards (Dělníkem v Americe)“, který nedávno v Praze přednášel v Sociálním ústavě, chtěl za každou cenu navštíviti Baťovy závody ve Zlíně. Vábilo jej vidět továrnu, která srazila ceny obuvi v celé Evropě, kde, jak z literatury znal, celý rychle vzrůstající podnik je rozdělen v samostatné dílny a závody, které vedou samostatné účtování mezi sebou a mají určitou autonomii a v nichž se stal pokus, aby každý zaměstnanec byl zainteresován na prosperitě podniku.

Továrna jej vábila, avšak současně jakožto francouzského socialistu a odboráře odrazovala, neboť četl v odborových listech francouzských nedávno vyšlý článek „Zlínské peklo (L’enfer de Zlín)“, ve kterém se zdůrazňuje, že Baťa zaměstnává především mladé dělníky, právě z venkova přišedší, že neuznal — snad jako jediný velký evropský průmyslník — odborové organisace, že platí nízké mzdy, a to ještě v poukázkách na zboží v jeho nákupním domě.

Doprovázel jsem Dubreuile, veden jsa obdobnými pocity. Do Zlína mne doposavad zvali pouze vždy na prvního máje, kdy socialistická má víra ukládá mi kázat ve vlastním kostele. Mnoho jsem o Baťových závodech četl a slyšel, dobrého i nepříznivého a nevím, kolikrát jsem musil vůči cizincům, zejména na mezinárodních sjezdech sociálně-politických, hájit nejen Baťův závod, ale i Československo proti paušálnímu nařčení, že exportujeme do světa velmi levné boty, ale této láce že docilujeme zlým sociálním dumpingem ve „zlínském pekle“.

Tomáš Baťa: "Neexistuje nejde."

***

Byznysově společenská debata v Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. Doporučuji skvělou debatu lidí, kteří nazývají věci a dění pravými jmény a připomínají nám, jak aktuální je odkaz Tomáše Bati (od osmé minuty). Firma Baťa byla největší československá firma a sedmá na světě. Dne 3.dubna bylo 145.výročí jeho narození. Níže výtah z debaty.

***

Tomáš Baťa: „Moje fabriky bez lidí jsou jen kusy oceli a betonu.“

Mladičká, čerstvě nastoupivší sekretářka nepozdravila na chodbě Baťu, než došla na konec chodby, byla nezaměstnaná – o přísnosti a charakteru. „Člověk s křivým charakterem nemůže udělat rovnou práci.“

Baťa byla emoční firma, tu neudrží peníze, ale nadšení lidí. Nemůžeš dávat, co nemáš. Neumíš ocenit sám sebe, nemůžeš ocenit druhé lidi. To firma Baťa lidi učila, najít vztah sám k sobě a moci to dávat druhým. Tam začíná baťovská služba. Není definovaná, je to to něco navíc. Je to vědomé vnímání lidí, situací a života jako takového. Nic nestojí, to je na ni to nejkrásnější, není spojena s financemi.

Na tomtoVIDEU jeho vnuk John Nash Baťa vypráví o svém dědovi  Janu Antonínu Baťovi

J.A.Baťa umožnil vyškolit 250 pilotů před vznikem II.světové války na obranu Československa. Mnoho z nich se stalo později piloty RAF.

J.A.Baťa umožnil na svých pozemcích v Brazílil vybudovat existenci více jak 150 000 evropským uprchlíkům po skončení II.světové války a pomohl jim tak začít nový život.

Do roku 1939 vytvořil J. A. Baťa nesmírně silný exportní podnik Kotva se 700 zastoupeními po celém světě.

75.výročí SNP: Jeden z jeho největších hrdinů kpt. Josef Trojan, správce Baťových statků na Slovensku, stále zapomínán…

„KDYŽ NEDÁŠ DO HRNEČKU, NEMŮŽEŠ JÍST Z HRNEČKU.“

Z moudrostí našich babiček

***

Aktualizováno 27.3.2024: Stanislav Vrbík: O BATISMU NADČASOVÉM:

… Snad nejotevřenější a nejvýmluvnější obdiv k Baťům jako tvůrcům nového typu lidské společnosti vyslovil v roce 1937 Jeden sovětský generál, zřejmě od tajných služeb. (Podle pozdějšího vyprávění Jana Bati. Na jméno generála si nevzpomínal). Po návštěvě Zlína, kam se spolu s gen. Šapošnikovem onen generál nechal  pozvat  v roce 1937 při účasti na vojenských manévrech československé armády, byl zdrcen. Prohlásil v soukromém rozhovoru čs. gen. Lužovi, že zatímco oni v Rusku prolili potoky krve, aby vyhubili podnikatele jako škůdce země, aniž dosáhli cíle dát lidem šťastný život, ve Zlíně jeden z těch proklínaných podnikatelů toho dosáhl v míře, o jaké oni v Rusku nemohou ani snít.Vlastníma rukama prý povraždil stovky podnikatelů ve víře, že dělá správnou věc. Ne, to není možné, dodal, zarýval si prsty do tváře a byl na pokraji psychického zhroucení. … Výtah podstatného následuje. JŠ

***

To uplatnění mravnosti se uskutečňovalo už od začátku minulého století. Bohužel, jen ve Zlíně a tam bylo omezeno okupací a zahubeno znárodněním. Bylo to komunistické vládě málo. Museli hodně lidí pozavírat i některé oběsit, a Zlín přejmenovat, aby bylo dílo zkázy dovršeno.

Ale to pravé eldorádo drancování mohlo přijít až po pádu komunismu. Přišel kapitalismus nakažený virem extrakorupce. ,,Štěstí přálo připraveným" (zřejmě zásluhou StB) a naše společnost se dostala z bláta do louže. Byla tu korupce i za komunismu. Taková stokorunová a bonová. S novým kapitalismem se dospělo jakousi zvrácenou inflací úplatků až k miliardám.

I dnes se můžeme užasle ptát s A. Cekotou: ,,Jak může vydržet prosperovat stát, jemuž se pověsily na krk politické strany"... a které se, zásluhou „pragmatiků" ve svých řadách, nedokážou ubránit korupci a vlivu rychlozbohatlíků, jimž je pak samozřejmě dovoleno vymýšlet a sofistikovat své zlodějské dílo."

Zajímavý článek s videem Petra Kellnera: Hlas zesnulého Petra Kellnera: Život spočívá v tom, co skutečně děláme.

Firma Baťa byla největší firma Československa a sedmá na světě. Měla své morální zásady jako základ svého úspěchu. Baťa vymyslel systém, který v podstatě realizuje to dobré z teorie komunismu a demokracie. Plně využil život v demokracii, ve svobodě k vybudování firmy, člověka, města a kraje. Kdyby se stal presidentem, vybudoval by stejným způsobem i zemi.

Petr Kellner byl jistě pracovitý, schopný člověk, ale dávat svoji firmu jako něco, na co mají být Češi hrdi, není na místě, byť žijeme v jiné době.

O smrti a podnikání tragicky zahynulého Petra Kellnera se napsalo a bude psát ještě hodně. Připomeňme si některé věci a souvislosti, o kterých se moc nepíše, pokud vůbec, nebo jen okrajově.

Kellner v dané době plně využil svůj mnohostranný potenciál. „Stvořila“ ho Klausova polistopadová doba. Naopak Kellner později, jako nejmocnější muž v zemi, zařídil zvolení Klause a Zemana prezidentem. Minulost Kellnera dobře připomenul i Jindřich Šídlo Jak se Kellner zbavil Železného a stal se symbolem doby. Výstižně Kellnera popsal i Erik Best.

Málo se připomíná, že firma PPF má sídlo v Holandsku, kde tento nejbohatší Čech také platí daně (podle jména je Bohemian s německými předky) a že stál za vybudováním lukrativního exekučního byznysuv ČR. Stejně tak dosadil svého zaměstance Petra Dvořákajako gen. ředitele TV NOVA a později i jako gen. řed. veřejnoprávní ČT, kdy v pozadí byl i zájem o její lukrativní pozemky. V knize Moc a nemoc televize NOVA to Jan Vávra popisuje výstižně. Součástí článku je i výpověď svědka ing. Petra Dvořáka.

Neškodí také připomenout, jak se Kellnerův HOME CREDIT chová v Číně, ze které se president Zemannechá nestoudně dopravit zpět Kellnerovým tryskáčem. Veřejnosti tak bylo sděleno kdo je skutečným pánem v zemi. Kam až dosahovala moc a vliv Kellnera svědčí i to, že Rychard Benýšek, krizový manažer „muž na špinavou práci“ PPF, je od roku 2020 členem vedení ODS v Olomouckém kraji.

Vnučka nejbližšího spolupracovníka Tomáše Bati Dominika Čipery je dnes jedním z motorů krajanské komunity v Ottawě. V rámci Community Outrech and Library se snaží, aby to bylo víc než jen místo setkávání s jazykem předků.

Rodina Michelle Čipery přišla do Kanady v roce 1948. Její děda Dominik Čipera byl členem správní rady a ředitelem Baťových závodů ve Zlíně, starostou Zlína, ministrem Beranovy a Eliášovy vlády.

Miloš Zeman: „Malí lidé nemají rádi velké projekty“ – J.A.Baťa: „To nejsou cihly, to jsou lidské myšlenky“  - „Nemůžeme nechat zahálet žádné ruce“ – „Děkuji vám přátelé, děkuji vám za Vaši práci, za vaši věrnost, za vaši důvěru.“

Podcast J.A. Baťa tentokrát na velmi důležité téma, s velmi významným hostem! Bývalý prezident České republiky Miloš Zeman udělil v roce 2019 nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého lva - Janu Antonínu Baťovi in memoriam. A právě s bývalým prezidentem jsem si povídal nejen o důvodech udělení tohoto řádu, kdo jej nominoval, kde Miloš Zeman vidí stále nosné myšlenky firmy Baťa, které jsou však staré téměř sto let, ale i o tom, zda jsou tu dnes firmy a lidé, které vnímá právě s odkazem Baťu. Koho by letos nominoval na Řád Bílého lva? Jak vnímá současný svět a jeho témata? A co by vzkázal studentům a jaké je jeho přání naší zemi? To vše zjistíte v dnešním exkluzivním podcastu, příjemný poslech přeje Petr Kopčil. Další informace hledejte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.janantoninbata.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.nfjab.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Z rozhovoru:Zatímco Tomáš Baťa je právem adorován, u Jana Antonína Bati tato adorace chybí a dokonce mu bylo svým způsobem i ukřivděno. Mimochodem ukřivděno i ze strany některých členů Baťovi rodiny, takže šlo o to napravit historickou nespravedlnost.Místo zaměstnance spolupracovník je symbolické vyjádření přístupu podnikatele k lidem, kteří mu nejenom podléhají, ale kteří se s ním spolupodílejí na jeho díle. Něco jiného je teoretická myšlenka a něco jiného praktická realizace. Polsko vybudovalo dálniční síť, Česká republika o ní spíše mluvila, než aby jí vybudovala. To je právě nedostatek vizionářů, ne fantastů.

***

Pro presidenta Pavla nejsou Mašíni a Kolben žádným přínosem, hodným vyznamenání?!

Dobrá zpráva: Příští rok na jaře, v den narozenin  11.3.2022, postaví město Otrokovice (dříve Baťov) sochu Janu Antonínu Batovi. Podklady k soše a její vizuální ukázka.

Jan Antonín Baťa - životopis – opožděný rozhovor

Aktualizováno 4.11.2023: Řád kropenatého lva potřísněný krví. Není po letech čas na změnu názvu?

***

Aktualizováno 2.11.2023: Slavíme vznik státu, který neexistuje – sami jsme si ho zničili - Kampaň presidenta Pavla sponzoroval jelen? Jsem z toho jelen… - Miloš Zeman: Evropská unie a teď nemluvím jenom o České republice, téměř nemá výrazné podnikatelské osobnosti - Porovnání : 2. a 3. odboj : Kdo to měl snazší ? - Brutálně zlikvidovaná "kulacká" rodina - to si nedovolili ani nacisté !

***

Prof. Pavko: „Kdo chce jít dopředu, musí se také podívat dozadu,

aby tu cestu spíš našel.“

Vyhověl „společenské objednávce“ a neocenil činy a členy Odbojové skupiny bratří Mašínů. Nemá mravní sílu jako TGM, postavit se, když je třeba, i proti všem. Podlehl i v neocenění Emila Kolbena, kde „společenská objednávka“ nepochybně byla. Emil Kolben se narodil 1. listopadu, stejně jako president Pavel a zpěvačka Marta Kubišová (návrh na vyznamenání našeho velkého podnikatele a člověka podpořila svým podpisem). Mohla to být skvělá „mravní trojosa“ propojující generace a staletí. President Pavel ji nevyužil a potvrdil, že obou osobností není hoden. Další velké hanba a ostuda České republiky v podání nejvyššího představitele země před celým světem... Věřme, že film "BRATŘI" prestižní cenu OSKARA obdrží!

***

Cituji z Wikipedie: Významnými událostmi v Kolbenově životě byly oslavy jeho 70. a 75. narozenin. Při druhé jmenované příležitosti mimo jiné pronesl:

„Vyzbrojen rozsáhlými vědomostmi a zkušenostmi ve všech odvětvích silnoproudé elektrotechniky a drže krok s tehdejším nejmodernějším pokrokem ve výrobě elektrických strojů a zařízení, pomyslel jsem v srpnu 1896 na to, že dám své bohaté znalosti a zkušenosti do služeb své české domoviny. V tehdejším Rakousku bylo jen málo menších elektrotechnických výroben, a to pouze v počátečním stadiu vývoje. Zdálo se mi nejlepším, abych sám zřídil moderní elektrotechnickou továrnu ve středu velké průmyslové oblasti, v tradičním sídle vysoce rozvinutého strojírenství: v Praze. Tak vznikla továrna, která se stala základem dnešního největšího elektrotechnického podniku československého.“

Dne 6. června 1943 byl ve věku 80 let deportován Emil Kolben se synem Hanušem a vnukem Jindřichem do koncentračního tábora Terezín. Protektorátní vláda pro něho žádala výjimku, ta  nebyla udělena. Zemřel 3. července 1943 ve věku 80 let v Podmokelských kasárnách. Podle svědectví vnuka Jindřicha měl u sebe kromě pár osobních věcí kufřík se 180 akciemi ČKD...

***

Český Tesla: Nacisté Emila Kolbena umořili v Terezíně, do poslední chvíle měl u sebe akcie

Praha 8. 4. 2023: Kolbenova vila - o českém Edisonu a Teslovi

Příběh Emila Kolbena Comics 2023

***

Ve svém projevu hovořil president i o důležitosti podnikatelské sféry, ale vyznamenal pouze jednoho podnikatele… Slouží mu ke cti vyznamenání našich příslušníků RAF. Mimochodem dnes si připomínáme 130. výročí narození arm. gen. Karla Janouška, jedinného čs. maršála britského letectva a vrchního velitele čs. složky britské RAF. Média mlčí. O tom, jak jsme je po válce brutálně likvidovali naše příslušníky RAF svědčí skvělý film Hřbitov pro cizince – i ten by měla vidět mladá generace aby věděla a starší, aby nezapomínala. Naše příslušníky RAF jsme mohli přivítat doma až v srpnu 1945, kdy se čekalo až se ukončí oslavy Rudé armády… 

Máme mnoho příkladných hrdinů a osobností v naší minulosti i v přítomnosti, ale přednost dostávají převážně ti mediálně známí. To také vypovídá o stavu dnešní české společnosti.

Bohužel se nedaří v hlavních médiích tento zásadní, přolomový článek zveřejnit. Byl dokončen koncem března 2020.

… Chybí nám i ekonomové. Produkujeme závěje analytiků, kteří popisují a interpretují to, co se již stalo; pokud možno všichni stejně, na přání politicky tažených medií. Ekonom však hledá a umožňuje popsání a pochopení budoucnosti, evoluční a transformační proces přizpůsobení se novým výzvám a novým realitám. (Jak učil prof. Deming: Nelze nikam dojet bezpečně, s pohledem upřeným do zpětného zrcátka.) Namísto toho, viz ideu z analytické dílny ČR: Ekonomiku musíme rychle zmrazit, a pak ji znovu probudit. A je to? Není třeba její transformace, aby se tragické selhání již neopakovalo?  - Příroda varuje, že vše souvisí se vším – že i malý brouček či hraboš, nevinná auto-nálepka, nebo i prostý hlupák v čele, mohou existující nerovnováhu rozkolísat do dlouhotrvajících krizí přírodně-společenských závislostí. - Např. tzv. globalizace, je krátkodobý fenomén, nedávno (70. léta) objevené a zneužité levné pracovní síly, který v sobě nese své vlastní, sebedestruktivní vyústění. Čím více se snažíte levnou pracovní sílu využít, tím více ji musíte organizovat, učit, předávat znalosti a návyky, atp. Levná pracovní síla se tak nutně začne prodražovat. - V USA se už lokální důraz rychle vyplatil: guvernéři jednotlivých států si určují místní protivirová opatření sami, právě podle místních podmínek a situace. Významná spolupráce mezi státy nastala automaticky. - I v tak malé zemi jako ČR, jsou hlavní aktivity soustředěny ve 2-3 městech (Praha, Brno, atp.), zatímco většina lokalit je závislá na rostoucím objemu cestování za prací a vzděláním, ztrátou potravinové soběstačnosti, pracovních příležitostí, a hlavně nezávislosti a rovnováhy v komunitě své i svých dětí. Namísto toho, více než 250 registrovaných stran a hnutí i nadále prohlubují nerovnováhu, fragmentaci a konfliktnost. Města sama trpí předraženým bydlením, dopravními blokacemi, uměle koncentrovanou konkurencí, ztrátou spolupráce a identity – bez výhledu na spolehlivá řešení v budoucnosti. - Přesto vše, jsme jediná země na světě, která může čerpat přímo z odkazu našich geniálních podnikatelů, Tomáše a Jana Bati. Jejich odkaz bychom si už neměli nechat vzít, nebo zlehčovat, zprofanovat, či zneuctívat triviálním výkladem některých povrchně myslících politických simpletonů. - Ale, především: Baťové nebyli „globalisté“, jak se někdy tvrdí, ale přesvědčení a zapálení mistři lokální ekonomiky. Nevyváželi boty, ale celá „Průmyslová města“, která vyráběla boty, a vše potřebné – lokálně; tedy co nejblíže ke konečnému spotřebiteli. Takových měst (dnes Integrovaná Produktivní Prostředí, IPP) vyvezli Baťové přes 70 - během největší světové hospodářské krize 30. let! Je tedy Česko schopno využít potenciálu lokální ekonomiky? Odpovězte si sami: Kdo jiný? …

Univerzita obnovila titul Dr. Honoris Causa Janu Baťovi. Nakonec to trvalo  73 let, ale je to pokrok. Jan A. Bata je nyní opět Dr. Jan A. Baťa.

„Naše rodina je velmi potěšena zprávou o obnovení doktorského titulu Honoris Causa v oboru technických věd Jana Antonína Bati. Tento titul mu byl udělen za inženýrské úspěchy při výstavbě města Otrokovice, kdy pomocí vodních trysek byla srovnána hora a byl vybudován 50kilometrový systém kanálů (Baťův kanál), spojující  Českou republiku a Slovensko za účelem kontroly povodní na řece Moravě. Jsme vděční, že jeho úspěchy jsou stále součástí paměti národa.“

Jan A. Baťa: Nad Prahou zazněla modlitba za lidskou sounáležitost

 Baťovské fotky: z černobílé na barevné, nádherná práce. Plnobarevný baťovský svět: Dvacet fotografií známých zlínských fotografů zobrazuje nepředstavitelné dobové vize, které dokázal baťovský Zlín zhmotnit. Na tehdejší dobu bylo také nemyslitelné vidět svět skrze barevnou fotografii.

Co se hýbe žije, co stojí hnije. Jedno z baťovských hesel, které upozorňovalo na to, že firma Baťa je pokroková firma, jejímž cílem je být neustále v pohybu a postupovat kupředu a to doslova. Úctu a pokoru k práci – ta se nedá koupit, tu si musí odpracovat každý sám.

Uměleckého historika Zdeňka Lukeše, politologa Jana Bureše, poradce presidenta Václava Havla Jiřího Peheho, občanského politologa Jana Šinágla a bývalého disidenta Jana Macháčka, redaktora LN, požádaly NZZ (Neue Zürcher Zeitung, tradiční švýcarský deník, vychází od 12.ledna 1780 s 375.000 odběrateli) o vyjádření k presidentu Václavu Havlovi. Článek Vězeň a disident, který se stal králem, byl publikován 18.12.2021.

President Václav Havel zapadal do tradice presidentů osvoboditelů, tvůrců, světlonošů, jak zaznělo v jednom z pořadů ČRoPlus. Z Rudolfinského projevu 9.12.1997:

„Byli jsme zemí fascinovanou svými makroekonomickými ukazately, kterou nezajímalo, že tyto ukazatele dříve či později ukáží i to, co je za hranicemi makroekonomického či technokratického pojetí světa. Totiž že jsou věci, jejichž váhu či význam sice žádný účetní nespočítá, ale které vytvářejí jediné myslitelné prostředí jakéhokoli ekonomického rozvoje. Pravidla hry, právní stát, mravní řád, z něhož každý systém pravidel vyrůstá a bez něhož žádný nemůže fungovat. Klima společenského soužití.“

***

„Určité věci mají smysl a ten určitý smysl se za čas může objevit či naplnit až s velkým zpožděním.“

K mravnosti a skutečné službě vlasti mají součastní a zvolení občané zákonodárci, ve většině, stále  daleko. O voliče mají zájem jen při volbách, kdy je potřebují jen pro pokračování, či získání svého bezpracného blahobytu. S nadsázkou řečeno „voli volili voly“. „Káru“ netáhnout, nakládají na ní stále více a vedou zemi špatným směrem.

Jak dlouho může trvat, než nás „kára“ všechny zavalí svoji tíhou? Nedivme se nízké volební účasti, kdy nešel ve většině volit „zdravý rozum“, ale jen poslušnost a veřejnost, účelově zmanipulovaná poslušnými médii.

„Pravicová“ vláda zadlužuje zemi jako levice, kdy i komunisté musí tleskat. Nelze donekonečna dělat dluhy a žít na úkor budoucích generací. Bankovní sektor nebude věčně jen přihlížet a donutí vlády dluhy splácet. Podporovat „jistoty a blahobyt“ neustálým zadlužováním není žádné umění. Není to jen o vládě, ale především o kvalitě voličů.

Hlavním „koněm“ naší ekonomiky a zdrojem příjmů státu, je automobilka Škoda. Její odstavení by naše země pocítila podobně, jako likvidaci naší největší firmy BAŤA, kdysi sedmé na světě. Nejnovější typy spalovacích motorů znečišťují klima minimálně. Naši politici svým chováním její likvidaci jen podporují. Obávám se, elektroauta, v konečném dopadu, zatíží životní prostředí mnohem více.

Je dobře, že nastoupí nový ministr životního prostředí, mladý, dynamický, silná osobnost (pouze 1% obyvatelstva je informováno o “green deal“!). Fotofoltaiky na střechách podniků i soukromníků měly být podporovány okamžitě!

Těmi nejlepšími velvyslanci naší země byli často ti, kteří jimi jmenováni nebyli.

Útlou knížečku diplomata Bohuslava Hynka „Diplomatem v africkém Švýcarsku“(2021), jsem přečetl jedním dechem. Známe se osobně z jeho působení na velvyslanectví ČR ve Švýcarsku. Se souhlasem autora ji dávám k dispozici veřejnosti a doporučuji ji zejména mladým a školám všech stupňů. Před Janem Pivečkou (str. 86) nelze než smeknout za jeho životní dílo jako Baťováka. Příběh Alžběty Pezoldové (str.63) sestry Karla Schwarzenberga je otřesnou ukázkou stále trvajícího selhávání české justice. Vládu práva a spravedlnosti určuje vztah ke stávajícím politickým a mocenským strukturám. Na okraj připomínám, že ČR navrhla jako nového velvyslance v USA bývalého státního tajemníka na MZV ČR Miroslava Staška, prokazatelně bezcharakterní osobu. Bude-li jeho diplomatická „mise“ presidentem USA přijata, bude to další selhání české diplomacie a další ostuda naší země. J.Š.

***

Praha, Obecní dům 23.5.2012: LEX SCHWARZENBERG

Lex Schwarzenberg zůstává protiústavní součástí českého práva. Stát se tváří, že je to v pořádku

Švýcarské NZZ: Morální „samovyvlastnění“ - o krádežích majetku v České republice!