Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Rozhovor s dokumentaristkou Kristinou Vlachovou o gen. Heliodorovi Píkovi je otřesný. Vyšel nejprve v plzeňském vydání MFD (7.7.2021) a na iDNES (8.7.2021). Stále nerozlišujeme emigrace a exil. První se týká ekonomických, druhé politických důvodů. Proto měl být titulek článku „Generál Píka zvolil smrt místo exilu.“

Cituji z rozhovoru:

… Mě v té souvislosti hrozně štve, když v Českém rozhlase nebo v televizi opakovaně poslouchám oslavná slova na adresu generála Ludvíka Svobody. Kdo ale zachraňoval československé vojáky ze sovětských gulagů a zapojil je v Sovětském svazu do bojů 2. světové války? Je jisté, že Heliodor Píka. A dnes se mluví o tom, že se o to zasloužil Svoboda. Dělal to Píka, který je dnes záměrně potlačovaný. Dcera prezidenta Svobody velmi pečuje o internetové stránky svého otce. Proč někdo nepečuje o Heliodora Píku? ptám se často různých historiků. Odpověď mi dal jeden z nich, když jsem o Heliodoru Píkovi mluvila před časem v knihovně Václava Havla. Konal se tam večer na téma 2. světové války. Na konci za mnou přišel mladý historik, odhadem ve věku 22 až 23 let. Vyprávěl mi, že dostal grant na zpracování tématu generála Píky. Když prý ale začal vyslovovat svoje názory, grant mu zase vzali. Já jsem se ostýchala zeptat, jak se jmenuje, teď mě to hrozně mrzí.

Vše začalo nezaviněnou dopravní nehodou a skončilo vydražením domu Ivety Irvingové. Zvukový záznam z jednánísoudu. Na začátku a na konci jsem vystoupil, nemohl jsem jinak. Další jednání bylo nařízeno na 21.1.2022 od 14:30 hod.

V jednání insolvenčního správce došlo od počátku k řadě protiprávních úkonů, navíc za zády paní Irvingové. Dům je součástí památky a odkazu našich pilotů RAF a měl by splňovat to, za čím paní Irvingová jde od počátku – stát se součástí dědictví a odkazu hrdinů naší země a pro veřejnost poutavým a živým místem poznávání čs. historie.

***

SABATON za našeho jediného maršála letectva Karla Janouška a výzva Věry Čáslavské!

Dozorci na těžce nemocného dr. Háchu močili, president Edvard Beneš svému dlouholetému příteli nepomohl, ačkoliv mohl a měl – před odpovědností zbaběle utekl do zahraničí, místo aby jako vrchní velitel armády zavelel k obraně vlasti. Celá země v roce 1938 chtěla bojovat a byla plně vyzbrojena. Jeho „lidský“ profil vypovídá vše - dopustil se zločinu democidia a měl stanout před Norimberským tribunálem jako válečný zločinec!

Vlastence a skvělého člověka dr. Emila Háchu odpovídajícím způsobem nevzpomínáme a zapomínáme, dr. Miladu Horákovou uctíváme každoročně, za velké účasti nejvyšších politiků při pietních aktech a médií, aniž bych ani v nejmenším znižoval její hrdinství. Je ostuda naší země, že jsme velkého člověka, který se obětoval pro rodnou zemi, nechali žalostně, zcela nedůstojně zemřít ve vězení, ze kterého se vrátil v pytli… Jeho jméno smělo být vytesáno na rodinné hrobce až 50 let po jeho smrti v roce 1995! To také o morálním stavu dnešní společnosti vypovídá více než dost, stejně jako neustálé připomínání zločinů nacismu a nepřipomínání vlastních po válce a mnohdy ještě ukrutnějších, v době míru, kdy vojáci čs. armády vraždili nejen nevinné muže, starce, nemocné, ale i ženy, mládež, děti, batolátka a kojence na Švédských šancích u Přerova a v Bratislavě na sídlišti Petržalka. Viníci zůstali dodnes nepotrestáni…

Stále menší připomínání komunistických zločinů ukazuje, kdo ve skutečnosti ovládá naší zemi - bývalí komunisté, jejich pohrobci a struktury. Jen "převlékly kabát" a páchají mnohdy ještě větší zvěrstva, než se děla na nevinných lidech za vlády zločinné KSČ. Jen "cinkáním klíčky" se žádná skutečná revoluce nevyhrává!

VE SRNprávě odsoudili dozorcez nacistického koncentračního tábora Sachshausen – je mu 101 let. Německá justice stíhání možných válečných zločinců bez ohledu na jejich vysoký věk hájí hledáním spravedlnosti pro oběti nacistických zvěrstev. Jako klíčové tak není vnímáno to, zda odsouzený do vězení skutečně nastoupí, ale samotné vynesení verdiktu. 

U nás jsme „českého Eichmanna“ JUDr. Karla Vaše, který má na svědomí tisíce zničených lidských životů a osudů, nechali dožít, s vysokým důchodem, do 96 let. Zemřel v domově pro důchodce v Praze v roce 2012, nepotrestán, nevinen s nadstandardní péčí …

***

GŠ AČR Heliodor Píka 21.6.2022: Promluvili Jan Píka, kardinál Dominik Duka a Jan Šinágl – bez povolení

Neškodí připomenout hrůzy Gulagu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ruská armáda je schopna i dnes stejných zvěrstev – jen děti neusmrcuje hladem, ale bombami!

Rusko vždy respektovalo a uznávalo jen sílu v jakékoli formě. Tuto výhodu by měl Západ co nejrychleji využít, nechce-li být oslaben, či poražen - díky své nerozhodnosti, slabosti v rychlém a účinném chování. Otřesná UKÁZKAje ze stran 24-42. JŠ  

***

Plzeň 26. 2. 2022: 20. výročí skonu plk. Pravomila L. Raichla

"Když Čechy zabíjeli Němci, Rusové i Ukrajinci a zase naopak"

GŠ AČR Heliodor Píka 21.6.2022: Promluvili Píka, Duka, Šinágl – bez povolení

Plk. Raichl: „I přes věk a choroby, zbraň v rukou stále udržím!“

***

Skvělá akce, pro svůj obsah aktuálnější a potřebnější než dnes tušíme. Byly přítomny novinářky z LN, MFD, Plzeňské drbny a reportérka ČRo. Televize byly obeslány (Prima i ČT), omluvil se jen ZAK. Na závěr videa jsem slíbil plk. Raichlovi, že jeho nedokončená mise bude pokračovat. Za zorganizování celého pietního aktu patří velký dík Ivetě Irvingové, dceři gen. Jana Romana Irvinga, pilota RAF. Knihu Jaroslava Čvančary „Pravomil Raichl – Život na hranici smrti“ doporučuji!  

Dodnes si vyčítám, že jsem při návštěvě „českého Eichmanna“ JUDr. Karla Vaše v roce 2014 v Domově důchodců v Praze, neukončil jeho život. Kdybych věděl, co vím dnes, neváhal bych. Měl bych na to plné právo jménem tisíců jeho obětí a zničených lidských životů, když jeho zaslouženého potrestání nebyla schopná česká justice za spoluúčasti pasivní, mlčící společnosti. Plk. Rajchl by tak nemusel plánovat likvidaci Karla Vaše a mohl jistě žít déle. Stal se tak jeho polední obětí. Zemřel symbolicky 25.února, v den únorového puče komunistů v roce 1948. Byl posledním, který hovořil s gen. Heliodorem Píkou, těsně před jeho popravou. Byl také velkým kamarádem politického vězně plk. Luboše Hrušky, který plk. Raichla objevil zemřelého v křesle s knihou v ruce…   

Je symbolické, že v době závěru pietního aktu se ozvaly „just in time“ zvony kostela poblíž. V parku před ním jsem vyfotografoval památník Second Infatery Division US Army z roku 1990, také symbolické. Zvonily tak i za Ukrajinu, na její podporu i s Boží pomocí!

Svoboda nebyla nikdy zadarmo. Nezaslouží si ji ten, kdo o ni dennodenně neusiluje a odmítá bojovat, když je v ohrožení. Plk. Pravomil Rajchl si toho byl vědom a bojoval za svobodu do poledního dechu. Čest jeho památce, odkazu a trvalé výzvě každému z nás, kdo si je vědom, že bez svobody pozbývá lidský život svého smyslu a stane se pouhým přežíváním, nedůstojným člověka. Zatím máme stále volbu!

Hledani ztraceneho casu – v Britanii za vlast – I

Dne 14. 7. 2022 zastavil pražský městský státní zástupce JUDr. Jan Kopečný trestní stíhání bývalých předsedů československé vlády z let 1938 až 1939, armádního generála Jana Syrového (1888-1970) a Rudolfa Berana (1887-1954).

Státní zástupce tak splnil úkol, který mu 12. 4. 2022 uložil pražský vrchní soud: znovu prošetřit obvinění, která v roce 1947 vedla u Berana i Syrového k dvacetiletému těžkému žaláři, ztrátě vojenské hodnosti a propadnutí jmění.

Státní zástupce nově posoudil věc tak, že jmenovaní se žádného trestně postižitelného jednání nedopustili a není ani důvod postoupit věc jinému orgánu.

Jak se z Šavla stane Pavel? O obrácení českých komunistů a (nejen) generálu Pavlovi -O obrácení JUDr. Stříže lze důvodně pochybovat. O obrácení JUDr. Fremra nevím nic. Jak si ale pamatuji, ještě v devadesátých letech neviděl nikterak kriticky svou roli ve zmíněném, též jím manipulovaném soudním procesu. O postojích generála Pavla k vlastní minulosti se nyní můžeme a jistě ještě budeme moci dočíst v čase prezidentské kampaně celkem dost.

***

Stojednaletého dozorce Josefa S. z koncentračního tábora v Sachsenhausenu odsoudil německý soud v Braniborsku na pět let vězení. Byl uznán vinným za spoluodpovědnost za vraždy a úmrtí 3 516 vězňů. Přesto, že se našla jeho dokumentace, která dokazuje, že byl příslušníkem jednotek SS ve zmíněném koncentračním táboře, obžalovaný před soudem tvrdil, cituji: „Netuším, co jsem měl dělat. Nevím, proč sedím na lavici obžalovaných. Nemám s tím nic společného.“Soudce Udo Lechtermann rozsudek zdůvodnil slovy: „Nepotrestaní přeživší nesmí být německou justicí zapomenuti.“ Německý rozsudek posílá do celého světa zásadní informaci, že válečné zločiny bude trestat celá Evropská unie, ať se dějí kdekoliv, stáří nikoho nevyviňuje.