Kdo z nás si neodnesl „ani hřebík“ ze zaměstnání v době totality? Obávám se nikdo. Kradlo se všude „od zdola až nahoru“. Vše patřilo všem a nic nikomu. Zvykli jsme si na krádeže, které jsme považovali, byť by šlo jen o obyčejnou tužku, za něco zcela “normálního“.
Kradlo se vše co se hodilo domů či na chaty a zahrady, ve fabrikách se fušovalo, hlavně v odpoledních a nočních směnách. Soudruzi samozřejmě kradli ve velkém. Nedávno mi jeden známý vyprávěl příběh jak jedna fabrika stavěla novou halu. Přišla kontrola, zjistila, že hala není vůbec dostavěná, přitom stavební materiál byl vyúčtován. Náklaďáky s betonem apod. končily na stavbách komunistických papalášů. Jistě čtenáři znají podobných příběhů ze svého okolí tisíce…
Read more...