Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Ve věci jsem podalZOI dne 17.11.2022. Vedoucí právního úseku ČT JUDr. Markéta Havlová, mi odpověděla dne 1.12.2022. Druhá odpověď následovala dne 9.12.2022.Dokument jsem zveřejnil na svém YouTube kanálu, kde byl po léta k dispozici, aniž by si majitel autorských práv stěžoval. Neměl důvod (jistě mi na dálku poděkoval).  Bohužel byl „digitálním cenzorem“ firmy Google, v rozporu se zdravým rozumem a dobrými mravy zrušen.  

Organizace Člověk v tísni, jako autor dokumentu, samozřejmě nemá nic proti trvalému zveřejnění dokumentu, zvláště v dnešní době, kdy ruská armáda páchá na Ukrajině stejná zvěrstva jako v Čečensku. Jak dlouho se bude divák v iVysílaní ČT dívat na text: „Video nelze z licenčních důvodů přehrát“?

Připomínám výstavu „Čečna konečné řešení“, kterou mi přivezl její autor pan Adam Borowski z Polska poté, co byla v EP zakázána. Sám jsem uspořádal čtyři výstavy a propůjčil ji Knihovně Václava Havla, Karlovým Varům a městské části Praha –Suchdol.

Poslech názorů prezidenta Václava Klause níže, vyznamenaného Putinem, stojí za připomenutí, abychom nezapomínali. JŠ

***

Otřesný dokument „Odvrácená strana světa“ vysílán veřejnoprávní ČT jen jednou…?!

Toto video vám vypoví o Rusku vše - země a lidé utopeni ve vlastní minulosti…

Jak nám „úkáčka“ udělila morální lekci

Posuďte sami z mých dotazů a odpovědí ombudsmana ČT Čestmíra Jiřího Fraňka?

První dopis jsem ombudsmanovi ČT zaslal dne 23.dubna, druhý s doplněním dne 25.dubna do datové schránky ČT. Odpověděl mi dne 17.dubna a dne 20.května (dopis nemá č.j.?).

Ombudsman, které se sníží k emotivnímu hodnocení dotazovatele, místo aby věcně odpověděl, nemůže odvádět kvalitní práci. Skutečná kvalita se projeví věcnou reakcí na závažné věci, ne jen odpověďmi na nekonfliktní a nepopudlivá témata.

Aktualizováno 6.12.2022:Znáte Triebenseeho nebo Beneše? (LN 6.12.2022). Josef Triebensee byl od roku 1816až do své smrti (1846) ředitelem opery Stavovského divadla. Psát o něm, že je Čech, kdy jméno je německé, je poněkud zavádějící. „Německé“ v lásce nemáme, ale jsou-li to naši bývalí krajané a můžeme se jimi chlubit, už nám to nevadí. JŠ

***

V LN (24.11.2022), jsem si přečetl článek Jany Soprové „Nemilá, o to důležitější vzpomínka“, divadelní publicistky,nestačil jsem se divit. Představení „Stavovské národu“ – jediné uvedení dne 18.11.2022… Je vidět, že lumpárny umíme nejen realizovat, ale také co nejméně připomínat – i po 102 letech! Nic hezkého to o našem charakteru nevypovídá. Pokud si nejsme schopni přiznávat vlastní selhávání, nedivme se, že selháváme i nadále.

Navštívil jsem Stavovské divadlo ve víře, že knihu „Stavovské národu“,také získám. Odkázali mne na prodejnu ND v bývalé budově THEMOS. Měli tam poslední dva kusy. Jeden mi byl darován, stejně jako návštěvníkům. Kniha pojednává o tom, jak se Stavovské divadlo stalo součástí divadla národního s názvem „Stavovské národu!“. Vyšla v roce 1991 v 1. vydání. Počet výtisků není uveden, 2. vydání nevyšlo. Knihu zakoupit nelze. Škoda, bylo by to poučné i dnes. Chování tehdejší české společnosti a tehdejších politiků, se od dnešního moc neliší.

Před českým plebejstvím, provincionalismem a maloměšťáctvím, varovali už K.H.Borovský, F. Palacký, TGM i A.Švehla. Varovali by i dnes – i proto nás svět nebere, ani dnes, příliš vážně…