Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt dub 11 @08:30 -
OS Kolín - II. kolo: Šinágl a spol. obžalován
čt dub 18 @17:30 -
Praha Americké Centrum: ETIKA UMĚLÉ INTELIGENCE
st dub 24 @08:30 - 11:00PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu
čt dub 25 @09:00 - 01:30PM
Zlín - konference: Baťův odkaz světu

Nejnovější komentáře

  • 28.03.2024 15:57
    Číslo 13 ‧ 28. března ‧ 2024 Týdeník Echo AD Rodina, nebo ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:58
    ČR dostane z EU 73 miliard Kč na investice do dopravy či ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 18:44
    „Lockdowny mají závažnější důsledky než samotný covid“ Z ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 08:59
    Mezinárodní ratingová agentura Moody's dnes zhoršila ...

    Read more...

     
  • 27.03.2024 07:26
    Vážení přátelé zahrádkáři a sympatizanti ZO ČZS Pod Majerovic ...

    Read more...

     
  • 25.03.2024 17:28
    Universal supranational citizen Why does today's Europe face ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Jan Piňos

  • A year with coronavirus: We are far from health and life in fear (part 2)

    Clovek a strachPeople who grow up with a computer and a mobile phone can't think. They can find information, but they do not know the causes, they cannot act together and resolve conflicts. The digital world does not offer this, it is purely reflective, flat. It is addiction, loss of freedom, one's own activity and creativity that conditions the easy manipulation and control of people. More than half of people spend more than half of their time playing silly video games, texting or on Facebook. Certain centers are not activated at all in their brains like deep-minded people. We paid for the most valuable thing for fun and convenient information - freedom, creativity and peace of mind. Also a 30 percent increase in suicides and depression. Children grown up on technology do not know the essence of emotions, and when they get into distress, they have no human support. Children grown up on technology do not know the natural world of natural and human relationships. We make them sit at home and explore the world with a sterile flat screen. No wonder their world is then poor, two-dimensional. This is absolutely fatal and catastrophic for their emerging brains. The growth of laziness and comfort is related to the advancing mental and physical degeneration of the human race. The government broke the law, took a year of school and study for children and young people without relevant justification, and in our country the schools were closed for the longest time in the whole of Europe. There can be no justification - coronavirus is the least contagious for children, has negligible risks and there is no evidence that they transmit it. On the other hand, the consequences of one-year isolation through loss of education and the motivation to associate, socialize and grow lazily are dire. Who will add up the losses? A society that sacrifices its young people to save the old and the sick is doomed. Parental responsibility is exercised by the parents and its scope can only be changed by a court. At the same time, it is not the parents who decide on the children, but the politicians and the authorities.

    We live completely unhealthily, and if we do not recover, we will be easier and more victims of increasingly serious diseases. The situation into which civilization has fallen requires nothing less than a turn to health - ourselves and the Earth. This is a challenge we are likely to face in fear. What about coronavirus? He laughs, plays and mutates twice in our fight. He knows what the government warriors have not yet understood - nature cannot be won over. The stronger we beat our weapons, the weaker the voice of the path to health, the more we increase our separation from life, which is the root cause of civilization.

    In this case, rightly so, because we do not want to deviate from the centuries-old paradigm of changing the world around us instead of ourselves. We do not want to stop being ever more powerful and even more powerful, dependent and even more dependent, and being healthy on our own and for ourselves. We do not want to and we are afraid, because we suspect that no cosmetic change will be enough this time, that we will not be saved by new drugs, vaccines, insurance or reassurance, technology, European funds, loans or new investments, no external material crutches - unless we fundamentally change our approach to life. 

  • A year with coronavirus: We are far from health and life in fear (part 5)

    Clovek a strach… Therefore, it is better not to feed numbing systems with unnecessarily much attention. Not to take precious energy and go your own, creative path, but not to close yourself off from the world. …

    So far, civilization perceives only difficulties, not an essential crisis. That is not enough for change. Only the coronavirus forced us to make a decision. Will we remain in soulless separation, illusory control, numbing complexity, belief in technological salvation, and growing unsustainability, or will we work with the Earth? Jan Piňos writes in the fifth, final part of the article.

    This text, which is divided into five parts due to its length, the first, second, third and fourth have already been published, has matured for a long time, although a clear view of the importance of fear, the power of manipulation, the nature of the test to which coronavirus exposes us and I have from the beginning when it interfered in our lives. The events of the past year only confirmed my initial intuition. I take the text as a fragment of the effort for a greater overview and a more comprehensive, balanced view of the events that changed the world in a year. My goal is not to gather current facts and comments, summarize professional discussions or show the failure of the state.

    Despite the length of the text, it is not possible to cover most aspects related to the crisis. I respect that coronavirus is very dangerous for a very small number of people, and I do not deny this risk. I am based on the situation in our country, which I know not only from available information, but above all from personal experience. However, all fundamental aspects of this crisis are similar in the industrialized countries. It cannot be otherwise when they grow up from the equally inhospitable soil of Western civilization.

    Let's not breathe, let's breathe freely!

    "He who renounces freedom in the name of security deserves neither freedom nor security," said American statesman Benjamin Franklin (1706-1790). Fortunately, there are people who do not lose their breath, heart or head even under the great pressure of the fearsome. There are probably few of them, but they usually keep it to themselves. I was therefore surprised at how many people reacted in the March period of the greatest darkness to something so extreme in our country, such as civil disobedience.

    ***

    "We are people who have had enough of the state that this country has gone to, and they are trying to fight not only for the remnants of common sense, but above all for children's rights to education, senseless measures and increasingly trampled freedom."

  • A year with coronavirus: We have moved away from health and life with fear (part 4)

    Clovek a strachCoronavirus is a litmus test of the state and a scalpel of Western civilization. The covid period is a catalyst that mirrors and accelerates the disintegration of the era of separation in absurdities, opposites and conflicts. It is a painful but healing process that exposes old wounds to the light of awareness. Jan Piňos writes in the fourth part of the article for five sequels.

    "It's a slide," says teacher Vladimír. "Until we brake until we resist, we will continue on the sloping surface of the adaptation. First the veils, then the tests - and then the vaccinations. Children at school should have both veils and tests, a negative test is not enough. Where will it lead? ”First a compulsory veil in schools, then a respirator, and a test. Will there be compulsory vaccination? Will we rewrite the Charter of Rights and Freedoms and create a dual society - full-fledged vaccinated citizens and second-rate unvaccinated? Nonsense?

    Fear and the desire to live "normally" drive people to behave crazy, because the test says nothing about their health. "All testing of healthy people is only good for beef," says Dr. Jan Hnízdil. What do people adapt to their beliefs so that they can live without everyday bullying? It's mostly about vaccinations. Although people have a natural and legitimate distrust of him, they eventually approach them because of traveling or children.

    What nonsense will they impose on themselves, and what will people who are immediately sick of the Fearwell voluntarily accept? Probably the most psychologically powerful tightening and loosening of screws awaits us, the Orwellian newspaper of "measures and loosening", where people trampled by pressure are grateful to the oppressors for even a small and short breath (Biderman's table).

  • Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (1. část)

    Clovek a strachJe „záhadou“, proč je tato zásadní informace setrvale zastíraná a státy vytvářejí záměrně obraz koronaviru jako zabijáka odpovědného za téměř veškerá úmrtí. Součástí mýtu o zabijákovi je i záměrně vyvolávaná pozornost na koronavirus na úkor jiných nemocí – především zdraví. Nikoli statistiky o pozitivně testovaných či očkovaných, vědecká data o stále nových mutacích, čísla o úspěšném „boji s virem“, exaktní údaje o šíření viru, ale neměřitelný strach prostupující společností je nejpodstatnějším rysem této krize. Máme víc do činění s pandemií strachu, než s pandemií koronaviru. Strach spoutal lidstvo do jedné globální vesnice.

    Dlouho jsme věděli, že se „něco“ se musí stát“, žijeme-li neudržitelně – pro Zemi, své zdraví i civilizaci. Minimálně od zveřejnění studie Meze růstu v roce 1972 si to stále víc uvědomovali odborníci z mnoha oborů. Obava z blížícího se nárazu do zdi postupně prosákla i do vědomí běžných lidí, jak je zahrnovaly důkazy o neudržitelnosti civilizace přistupující k Zemi jako ke „zdroji“ a „prostředí“.

    Globální zastávka má i řadu dobrých následků – lidé i svět zpomalili. A především mohou využít mimořádného tlaku k podstatným svým i společenským změnám.

    Koronavirus tedy nebyl jedinou ani hlavní příčinou smrti, ale jen tou pověstnou poslední kapkou, kterou by se stalo jiné zdravotní selhání. Je „záhadou“, proč je tato zásadní informace setrvale zastíraná a státy vytvářejí záměrně obraz koronaviru jako zabijáka odpovědného za téměř veškerá úmrtí. Součástí mýtu o zabijákovi je i záměrně vyvolávaná pozornost na koronavirus na úkor jiných nemocí – především zdraví.

    Obrovský počet pozitivně testovaných lidí, jímž si Česká republika vysloužila jednu z ostudných prvních příček v Evropě (tentokrát i ve světě), znamenal jen to, že u nás se testovalo jako o závod, a stát uváděl obyvatele v omyl, že růst pozitivních výsledků testů je totéž co růst počtu nemocných.

  • Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (2. část)

    Clovek a strachLidé, kteří vyrostou s počítačem a mobilním telefonem, neumějí přemýšlet. Dovedou najít informaci, ale neznají příčiny, neumějí spolu jednat a řešit konflikty. Digitální svět toto nenabízí, je čistě reflexivní, plochý. Právě závislost, ztráta svobody, vlastní aktivity a tvořivosti podmiňují snadnou manipulaci a ovládání lidí. Víc než polovina lidí stráví víc než polovinu času pitomými videohrami, textováním nebo na Facebooku. V jejich mozcích se vůbec neaktivují určitá centra jako u hluboce přemýšlejících lidí. Za zábavu a pohodlné získávání informací jsme zaplatili tím nejcennějším – svobodou, tvořivostí a klidem. Také třicetiprocentním nárůstem sebevražd a depresí. Děti vyrostlé na technologiích neznají podstatu citů, a když se dostanou do tísně, nemají lidskou oporu. Děti vyrostlé na technologiích neznají přirozený svět přírodních a lidských vztahů. Nutíme je sedět doma a poznávat svět sterilní plochou obrazovkou. Není divu, že jejich svět je potom chudý, dvourozměrný. To je pro jejich formující se mozek absolutně fatální a katastrofické. Růst lenosti a pohodlnosti souvisí s postupující duševní i fyzickou degenerací lidského rodu. Vláda porušovala zákon, vzala dětem a mladým lidem rok školy a studia bez relevantního zdůvodnění, přičemž u nás byly školy zavřené nejdéle z celé Evropy. Žádné zdůvodnění ani existovat nemůže – pro děti je koronavirus nejméně nakažlivý, má pro ně jen zanedbatelná rizika a neexistují důkazy, že by jej přenášely. Zato následky roční izolace ztrátou vzdělání i motivace stýkat se, socializovat a růstem lenosti jsou hrozivé. Kdo sečte ztráty? Společnost, která obětuje své mladé, aby zachránila staré a nemocné, je odsouzena k vyhynutí. Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče a její rozsah může změnit jen soud. Přitom o dětech tu nerozhodují rodiče, ale politici a úřady.

    Žijeme zcela nezdravě a pokud se nevzpamatujeme, budeme stále snadnějšími oběťmi stále vážnějších nemocí. Situace, do níž se civilizace propadla, nežádá nic menšího než obrat ke zdraví – nás samotných i Země. To je výzva, před kterou se zřejmě klepeme strachy. Co na to koronavirus? Našemu boji se směje, hraje si a mutuje dvakrát měsíčně. Ví, co vládní válečníci dosud nepochopili – nad přírodou nelze vyhrát. Čím silněji harašíme zbraněmi, tím slaběji zní hlas ukazující cestu ke zdraví, tím víc zvětšujeme svou oddělenost od života, která je prapříčinou civilizačních těžkostí.

    V tomto případě oprávněně, protože se nám nechce vybočit ze staletého paradigmatu, kdy jsme měnili okolní svět namísto nás samých. Nechce se nám přestat být stále ne-mocní a ještě ne-mocnější, závislí a ještě závislejší, a být sami od sebe a za sebe zdraví. Nechce se nám a bojíme se, protože tušíme, že tentokrát žádná kosmetická změna nepostačí, že nás nespasí nové léky, vakcíny, pojištění ani ujištění, technologie, evropské fondy, půjčky ani nové investice, žádné vnější materiální berličky – pokud zásadně nezměníme přístup k životu.

    Máme nejen velký strach ze smrti, ale také velký strach ztratit to, co jsme získali, vybudovali a naplánovali. Nezbývá však než hodně starého, překonaného pustit, jinak kvůli starému harampádí nevytvoříme novému prostor.

  • Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (3. část)

    Clovek a strachKdo a proč má zájem strašit občany, blokovat jiné než oficiální informace, zesměšňovat oponenty, vyřadit levné a jednoduché léky na koronavirus? Kdo a proč zamlčuje základní cesty ke zdraví, zvyšuje závislost lidí na medicínském systému a prosazuje jejich neustálé testování? Ptá se Jan Piňos ve třetí části článku na pět pokračování.

    Strach bez podněcování organizovanou manipulací by sám o sobě nestačil k vytvoření natolik mocného egregoru strachovíru, stejně jako manipulace by neměla takový účinek bez strachu. Oba předpoklady k vyvolání pandemie strachu však naplňujeme vrchovatě.

    Programování strachem

    Strach bez podněcování organizovanou manipulací by sám o sobě nestačil k vytvoření natolik mocného egregoru strachovíru, stejně jako manipulace by neměla takový účinek bez strachu. Oba předpoklady k vyvolání pandemie strachu však naplňujeme vrchovatě. Víc než rok jsou lidé vystavení vodopádu negativních zpráv. Ač mnohem větší odpovědnost za situaci nesou ti, kdo strach záměrně šíří, lidé se dobrovolně připoutávají k médiím a internetu a manipulativní informace masově konzumují.

    Šíření strachu politiky, médii a některými odborníky je mnohem nebezpečnější než koronavirus. Výstižně to popsal doktor Jan Hnízdil:

  • Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (4. část)

    Clovek a strachZak Jiri 23.7.2021Koronavirus je lakmusovým papírkem stavu i skalpelem západní civilizace. Doba covidová je katalyzátorem, který v absurditách, protikladech a střetech zrcadlí a urychluje rozpad éry oddělenosti. Je to bolestný, ale léčivý proces, který vystavuje stará zranění světlu uvědomění. Píše Jan Piňos ve čtvrté části článku na pět pokračování.

    Je to skluzavka,“ říká učitel Vladimír. „Dokud nezabrzdíme, dokud se nepostavíme na odpor, pojedeme po šikmé ploše přizpůsobování dál. Nejdřív roušky, pak testy – a pak očkování. Děti ve škole mají mít zároveň roušky i testy, nestačí negativní test. Kam to povede?“Nejdřív ve školách povinná rouška, pak respirátor a navíc test. Přibude k tomu povinné očkování? Přepíšeme Listinu práv a svobod a vytvoříme dvojí společnost – plnoprávných očkovaných občanů a druhořadých neočkovaných? Nesmysl?

    Strach a touha žít „normálně“ žene lidi k bláznivému chování, neboť test o jejich zdraví nic nevypovídá. „Všeliké testování zdravých lidí toliko pro hovada dobré jest,“ říká doktor Jan Hnízdil. Čemu všemu se lidé proti svému přesvědčení přizpůsobí, aby mohli žít bez každodenní šikany? Nejvíc se to týká očkování. Ačkoli mají lidé proti němu přirozenou a oprávněnou nedůvěru, přistoupí na ně nakonec kvůli cestování nebo dětem.

    Jaké nesmysly si nechají vnutit a co vzápětí dobrovolně přijmou lidé nemocní strachovírem?Bude-li příští vládní opaření znít: „Nadechnout a nedýchat!“, poslechnou, je-li zastavení dechu v boji s virem nejúčinnější? Nejspíš nás čeká psychologicky nejmocnější utahování a povolování šroubů, orwellovským newspeakem „opatření a rozvolňování“, kdy lidé zdeptaní tlakem jsou utlačovateli vděčni za i jen malé a krátké nadechnutí (Bidermanova tabulka).