Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Richard Husch verlor seinen Vater im Mai 1945. Nach einem öffentlichen Lynchmord wurde er von der örtlichen Revolutionsgarde getötet. Sie verwandelten ihr Haus in ein nationales Komitee und brachten die Witwe und ihre vier Kinder in einem Maringot am Waldrand unter. Heute lebt der 90-jährige Richard Husch in einem Pflegeheim in Luži und hat nur einen Wunsch: den Namen seines Vaters ein für alle Mal reinzuwaschen. 

Richard war das erste Kind von Johann und Hedvika Husch aus Hroubovice bei Luža. Sein Vater, ein ungarischer Deutscher, ließ sich trotz des Drucks der deutschen Besatzer nicht von seiner jüdischen Frau scheiden. So bewahrte er sie vor den ersten Transporten und dem fast sicheren Tod. Dennoch konnte er nicht verhindern, dass die Familie auseinandergerissen wurde. Er selbst wurde im Sommer 1944 in ein Arbeitslager eingewiesen. "Ich ging zum Bahnhof in Pardubice, um meinen Vater zu verabschieden",erinnert sich Herr Richard.

 Vraždění v Hroubovicích

V prosinci 1942 muselo nastoupit do transportu 42 hroubovických Židů. Huschovi podle historičky Alžběty Langové i podle Richardových vzpomínek pomáhali svým příbuzným i dalším židovským rodinám. V červenci 1944 dostal Johann jakožto manžel Židovky povolání k nástupu do tábora nucených prací v Bystřici u Benešova. V říjnu téhož roku musela Hedvika do internačního tábora na pražském Hagiboru a poté – v únoru 1945 – byla deportována do ghetta v Terezíně. O děti se starala firemní zaměstnankyně, paní Černohorská z Bělé. 

Dne 2. května 1945 psal Johann Husch z tábora: „Moje milé, drahé děti a milá paní Černohorská! Dnes nám bylo úředně sděleno, že náš lágr bude rozpuštěn, a že podle transportu půjdeme domů. (...) Kdy přijdu já na řadu prozatím nevím, na každý pád ale tyto dny. I maminka přijde na ten samý způsob. Tak moji miláčkové, s pomocí boží zase se uvidíme všichni. Pokud to bude možné, ještě napíši, nebo zatelegrafuji, kdy přijdu, pak chystejte do vany koupel. Na shledanou. Táta.“

V noci z 10. na 11. května odvlekli revoluční gardisté Kysilku a Husche do sálu hospody U Křivků, kde se konal partyzánský a gardistický večírek. „Tam otce mučili. Zapálili mu vlasy a pak ho týrali. Nejdřív si musel zout boty, protože prý je už nebude potřebovat, ty si hned na místě zabral Josef Konrád. A pak tatínka odtáhli před hospodu a tam ho zastřelili. No, zastřelili... Zatáhli ho do takzvaného protileteckého krytu, tam přišel k sobě, a tak ho místní občané dotloukali a pak ho zahrabali …“