Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Der Blutzoll der Sudetendeutschen war hoch: 54 Männer, Frauen und Kinder starben im tschechischen Kugelhagel. Betroffen waren die Orte Kaaden, Aussig, Eger, Karlsbad, Mies, Arnauund Sternberg. Die Opfer von damals verdienen es, dass man ihrer durch Teilnahme an den Märzfeiern gedenkt.

***

Utl.: Das Trauma vom 4. März 1919

Der 4. März 1919 ist Teil der sudetendeutschen Identität und nimmt im kollektiven Gedächt­nis der Sudetendeutschen einen breiten Raum ein, steht dieses Datum doch für staatliche Ge­walt, Mord, Missachtung des Selbstbestimmungsrechts und nationale Unterdrückung. Der US-amerikanische Präsident Woodrow Wilson hatte in seinem 14-Punkteprogramm eine Neuordnung Europas auf Grundlage des Selbstbestimmungsrechts der Völker vorgestellt. Mehr als 3 Millionen Sudetendeutsche beriefen sich auf dieses Recht, ebenso beanspruchte die im November 1918 gegründete Republik Deutsch-Österreich die mehrheitlich deutsch besiedelten Gebiete Böhmens und Mährens. In Saint Germain sprach die Entente das Selbst­bestimmungsrecht aber den Tschechen und Slowaken zu. Bereits während des Kriegs war Tomáš G. Masaryk und Edvard Beneš die Souveränität zugesagt worden.

Calvin Coolidge: "Češi si dělají nárok na Sudety. Kdyby Čechům bylo přiznáno celé území, na které si činí nárok, bylo by to nejen nespravedlivé, ale i nebezpečné pro budoucnost nového státu a možná i nešťastné."

***

Krvavá daň sudetských Němců byla vysoká: v krupobití českých kulek zahynulo 54 mužů, žen a dětí. Zasažena byla města Kadaň, Ústí nad Labem, Cheb, Karlovy Vary, Stříbro, Hostinné a Šternberg. Tehdejší oběti si zaslouží, abychom si je připomněli účastí na březnových pietních aktech.

***

4. březen 1919 je součástí sudetoněmecké identity a zaujímá velké místo v kolektivní paměti sudetských Němců, neboť toto datum znamená státní násilí, vraždění, nerespektování práva na sebeurčení a národnostní útlak. Americký prezident Woodrow Wilson ve svém 14bodovém programu představil nový řád pro Evropu založený na právu národů na sebeurčení. Tohoto práva se dovolávaly více než 3 miliony sudetských Němců a na většinově německy osídlené oblasti Čech a Moravy si činila nárok i Rakouská republika, která vznikla v listopadu 1918.