Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

"Wenn ich gute Architektur machen will, muss ich ein guter Mensch sein". Jože Plečnik

Nach der Messe für den tschechischen König Karl I. von Habsburg im Veitsdom besuchte ich eine großartige Ausstellung auf dem Gelände der Prager Burg zu Ehren des berühmten slowenischen Architekten. Ich kann es nur empfehlen, und zwar nicht nur dem Fachpublikum. Ich habe eine Fotogalerii und eine Kopie des kurzen Videos unten gemacht, das den Besuchern gezeigt wird. Sie können die Biografie von Jože Plečnik auf Tschechisch und Englisch lesen. Der ehemalige Botschafter Sloweniens in der Tschechischen Republik, Damjan Prelovšek, war maßgeblich an der Organisation beteiligt. Dauer der Ausstellung: 1. 4. 2022 – 31.10.2022

Ich habe in das Gästebuch geschrieben: "Es hat immer genug von denen die, die Werten abbauen. Es wird nie genug von denen geben, die etwas schaffen. Sie werden wieder gebraucht, wenn die Welt nicht zum Anfang zurückkehren soll". J.Š.

Vortrag Damjan Prelovšek, Ljubljana – Jože Plečnik, ein Architekt zwischen Tradition und Moderne

„Chci-li dělat dobrou architekturu, musím být dobrým člověkem.“ Jože Plečnik

Po Mši svaté za posledního Českého krále Karla I. Habsburského v Katedrále sv. Víta, jsem navštívil v areálu Pražského hradu skvělou výstavu na počest slavného slovinského architekta. Mohu jen doporučit a nejen odborné veřejnosti. Pořídil jsem fotogalerii a kopii krátkého videa níže, které je návštěvníků promítáno. ŽivotopisJože Plečnika si můžete přečíst v českém a anglickém jazyce. Na jejím uspořádání se významně podílel bývalý velvyslanec Slovinska v ČR pana Damjan Prelovšek. Doba trvání výstavy:  1. 4. 2022 – 31.10.2022

Do knihy návštěv jsem napsal: „Těch co boří, bylo vždy dost. Těch co tvoří, nebude dost nikdy. Je jich opět třeba, nemá-li se svět opět vrátit na začátek.“J.Š.

Přednáška Damjana Prelovšeka, Lublaň – Jože Plečnik, architekt mezi tradicí a modernou

O výstavě Plečnikova knihovně: „Stvořeno pro všechny časy“, která je do 12. listopadu letošního roku k vidění v Národní a univerzitní knihovně (Nuk) v Lublani, jsme hovořili s dr. Damjanem Prelovškem, předním odborníkem na Plečnikovo dílo. Plečnik podle něj vycházel ze Semperovy teorie odívání, ale do svých konstrukcí vždy včleňoval prvky slovinského folkloru.

DEMOKRACIE: Pane Prelovšku, než přejdeme k výstavě Plečnikova knihovna: „Stvořeno pro všechny časy“, ráda bych se vás zeptala, co bylo dříve na místě dnešní Nuky? Jaká budova tam stála předtím?

Prelovšek: Na místě dnešní Nuky stával kdysi pozdně renesanční knížecí dvorec, který v polovině 17. století postavili Turjačané. Při zemětřesení v roce 1895 byl částečně poškozen. Byl zbourán, protože odváděl světlo od banky Slavija, která se nacházela naproti a které šéfoval primátor Hribar. Město Lublaň na tomto místě postavilo novou budovu podle návrhu chorvatského architekta Josipa Vancase podle Požeškova plánu na výstavbu kancelářského paláce, k čemuž však nedošlo.  Zajímavostí je, že při výkopu základů pro Nuk byla nalezena stříbrná pozlacená deska, která se dnes ztratila, se zajímavým latinským nápisem: "Respektuj štěstí".

Rok 2022 byl rokem, kdy jsme si připomínali 150. výročí narození slovinského architekta a urbanisty Jože Plečnika. Jeho životopis netřeba uvádět, najdete ho ve všech encyklopediích papírových i elektronických. Dle návrhu Slovinské republiky a z rozhodnutí OSN byl tento rok nazván Plečnikovým rokem.

Když navštívíte Plečnikovu rodnou zemi, zjistíte, že má úplně vše: vysoké hory (kdo nevylezl na Triglav není pravý Slovinec), krásná jezera, soutěsky, krasové jeskyně, ale i moře, přístavy, vznosná města a kouzelná městečka. Pokud máte štěstí, průvodcem vám může být pan Damjan Prelovšek, veliký znalec a obdivovatel Plečnikova díla a také první velvyslanec Slovinské republiky v Československu po roce 1989. S ním a jeho úžasným výkladem v kouzelné změti obou našich jazyků, můžete poznat vše, co Plečnik ve Slovinsku vytvořil. 

Asi i proto, že Plečnikovu talentu, nápadům, imaginaci byla jeho země malá, proto na pozvání prezidenta nově vzniklého Československa, začal Plečnik působit při opravách a úpravách Pražského hradu. Bez jeho velkých děl, ale i malých artefaktů, si už sídlo kdysi českých králů a dnes prezidentů nedovedeme představit.

Stopy Jože Plečnika na Pražském hradě jsou nepřehlédnutelné a nezapomenutelné. Stal se tvůrcem sídla českých prezidentů, stejně jako Petr Parléř (Peter Parlel, německého původu. JŠ) byl tvůrcem duchovního místa korunovací českých králů.

Středoevropskou cenu za architekturu a urbanismus, Cenu Jože Plečnika, obdrželi architekti na návrh V4 a komora architektů Slovinska. Nepochybně by si ji zasloužil i bývalý velvyslanec Slovinska v ČR pan Damjan Prelovšek - za své celoživotní úsilí a výzkum o zachování Plečnikova díla. Je největším žijícím znalcem jeho díla a propagátorem slavného architekta. Obdržel „jen“ cenu organizátorů. Zlí jazykové tvrdí, že prý proto, že na ní není třeba podpis prezidenta? Kauza Maroko se zřejmě neodpouští. Na webových stránkách Pražského hradu žádné informace o slavnostním aktu a vyznamenaných nenaleznete. Nenávist a mstivost prezidenta nemá zřejmě hranic…

Na Hradě je právě výstava ke 150. letům narozeni J. Plečnika, kam pan Prelovšek zapůjčil originální předměty - Plečnikovy špunty, popelníky,  křeslo, dobovou literaturu, byly použity i jeho fotografie. Odborně se na výstavě podílel. Cenu organizátorů obdrželi také např. Juraj Chmiel, český velvyslanec ve Slovinsku, slovinská velvyslankyně v Praze  a další. Události ČT mlčely, krátkou zprávu zveřejnily pouze Parlamentní listy. JŠ

***

Přednáška Damjana Prelovšeka, Lublaň – Jože Plečnik, architekt mezi tradicí a modernou

Dr. Damjan Prelovšek v rozhovoru pro týdeník Demokracija: "Plečnik si představoval Nuk jako chrám zahalený do barevného 'koberce' z kamene a cihel

100 let od jmenování Jože Plečnika hlavním architektem Pražského hradu presidentem T. G. Masarykem

Josip Plečnik – mistr sakrální architektury – rozhovor  s Damjanem Prelovšekem (ČT24 6.9.2011)

* * *

Hochschule Luzern 27.2.2020: Technik & Architektur, Institut für Architektur

* * *

Brillantní! Prosím investujte hodinu času na úžasné dílo výjimečného architekta a člověka, který zanechal stopy po celé Evropě, včetně Pražského Hradu jako žádný jiný – Jože Plečnik. Pozve si také UK v Praze pana Prelovšeka na přednášku, nebo Hyde Park ČT, aby se i statisíce diváků něco dověděly o člověku, který v naší zemi zanechal tolik krásy, kterou dennodenně obdivujeme, aniž bychom znali jejich autora?

Pro ty, kdo neovládají německý jazyk pár postřehů: Na Pražském hradu naleznete mnoho jeho děl a projektů (např. oba velké stožáry na státní vlajky, studnu, Belveder), stejně jako v Praze i jinde - Je nazýván otcem českého kubismu - Byl přítelem TGM a jeho dcery Alice - TGM byl pracovně vytížen, proto spolupracoval hlavně s jeho dcerou – Pracoval zdarma, když dostanete zaplaceno, není to na věčnost – Byl „unbeweibt“ (neoženštěn), tvrdil, že krásná žena se musí vydržovat a nehezká ruší, samozřejmě s nadsázkou – Když mu TGM poslal peníze, vrátil je a ponechal si jen část na provoz školy – Na zámku v Lánech také zanechal mnoho stop – Nedůvěřoval technice a používal staré, klasické postupy – Le Corbusiera považoval za sociálně myslícího architekta – Navrhoval pouze skici, aby neztrácel čas, plány zhotovovali jeho žáci.   

OBCI STAROSTI SVÉ OSOBNÍ PODROB

Hochschule Luzern 27.2.2020: Technik & Architektur, Institut für Architektur

Brillant! Bitte, investieren Sie eine Stunde in eine großartige Geschichte über einen außergewöhnlichen Architekten und Menschen der in Europa so viele Spuren hinterlassen hat wie kein andere. J.Š.