Křest svatého Vladimíra nám připomíná i poměry v dnešním světě. Člověk je nezměnitelný. Kvalitu našich životů určují charaktery – jak těch „nahoře“, tak i těch „dole“. JŠ
***
ZPĚV PRVÝ PERUN A VLADIMÍR
Jedli, pili, hodovali, hrály jim muziky, ministři si popouštěli u kalhot knoflíky. Pili pivo, pili víno, jedli z masa, z těsta, nejednomu oficíru pukla z toho vesta. Vejskali a tancovali okolo pilířů, bim! bam! bum! špunty lítaly z flašek a moždířů. Kdo při tom byl, ten se opil, blaze, braši, tomu! — v noci pak je s výslužkami roznášeli domů.
ZPĚV DRUHÝ HOSPODÁŘSTVÍ
Jedna hora vysoká je a druhá je nízká, kdo nemá své muzikanty, na hubu si píská. Každý ptáček, každý brouček, slon až do komára, má hned ráno nasypáno z božího špejchara. A když potom lidé vstanou, to je teprv správa ! Někdy nevím samým křikem, kde mně stojí hlava. To je křiku a modlení, ať mne uši brní: ten zpívá, ten šepce, vzdychá, ten zas žalmy frní. A co všechno na mně chtějí, nelze vyjmenovat, zbláznil bych se, kdy bych si to měl jen pamatovat. Sám se nechce žádný starat, za všechno se modlí, jakoby měl každý boha jen pro své pohodlí. Ó vy šelmy! Kdybych nebyl příliš dobrotivý, zmačkal bych vás na povidla jako shnilé slívy!
Read more...