Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Smrt Dubčeka i Jaroszewitze se dodnes nevyšetřila…

***

Po pořadu omaďarském protikomunistickém povstání z podzimu 1956, mi opět hlásí archiv ČRoPlus: „Toto audio je nedostupné kvůli autorským právům.“ (ČRoPlus 3.12.2021 – od 21:10 hod, 50 minut), měl tento titulek: Jedním z důležitých politických hráčů v listopadu 1989 byl šéf komunistické Státní bezpečnosti Alojz Lorenc. Právě jemu věnoval v roce 2004 dvoudílné dokumentární pásmo Peter Duhan.

Tento pořad jsem si naštěstí z velké části stačil poslechnout, náhodně, pozdě v noci. Nechápu, kdo může vlastnit autorská práva a hlavně na co, když v pořadu zazněly především skutečnosti z dějin a které by se měly veřejnosti, tím spíše ve veřejnoprávním rozhlase, neustále připomínat.

Co v pořadu zaznělo? Např., že jsme jediná země východního bloku, která šéfa StB gen. Aloize Lorenze nechala ve funkci celých půl roku po tzv. „sametové revoluci“, s plnými pravomocemi a bez jakékoliv kontroly! Tento šéf zločinecké organizace StB tak mohl v klidudokončit skartaci dokumentů StB a předání jejich části KGB přes ruskou ambasádu v Praze, jak zaznělo v pořadu. Byly to zřejmě takové informace, kterými byly a jsou dodnes „drženi v šachu“ dnešní tzv. "pravicoví" politici i jiní. Jejich jména si můžeme dosadit sami, podle jejich vstřícného chování vůči Rusku a které nás prohlásilo za svého nepřítele.

Kdo zde z koho dělá hlupáka?

Tak končí každá revoluce, která se nedokáže vypořádat se zlem, které k ní vedlo. Revoluce pouhým „cinkáním klíčky“ ještě žádného zločince, či zločinný režim, neohrozila, jen je posílila.

Smutné výročí jedné z nejhorších katastrof lidstva

Před 105 lety zvítězila v Rusku krvelačná spodina a lůza. Jinak bolševický puč nelze zhodnotit. Síly neskutečného temna se ujaly moci. Je třeba to říci naplno, komunisté jsou stejné zlo jako nacisté.

Winston Churchill blahé paměti to kdysi řekl jasně a srozumitelně: „Legalizovat komunismus je to stejné, jako legalizovat sodomii.“ Sodomie obecně znamená společensky nepřijatelné sexuální chování, například sex s malými dětmi. Je jasné, že něco takového nelze tolerovat. Datum 7. listopad 1917, výročí komunistické vzpoury proti lidskosti, patří k nejhorším v dějinách lidstva.

Komunismus je bití, poznamenal trefně český spisovatel Ludvík Vaculík. Měl pravdu. Především však komunistické myšlenky jsou podstavené na špatném základě, na utopii, sociálním inženýrství, které nikdy nebude a nemůže fungovat. Lidé jsou různí, jsou různě velcí, silní, různě nadaní, mají rozličné schopnosti. A z toho logicky vyplývá, že ti schopnější mají také větší majetky. To je přirozené. Avšak přirozené není, že zakážeme soukromé vlastnictví a budeme lidem násilím vnucovat rovnostářství. To nemůže skončit dobře a také to skončilo hodně špatné. Komunistická ideologie zavinila smrt minimálně sta milionů lidí. Jen v Rusku krátce po listopadovém puči zahynuly při rozsáhlém hladomoru, jaký se v carské éře nikdy nekonal, miliony lidí.

Životní krédo Jana Haluzy: „Věřím v lepší budoucnost člověka a také v to, že je důležitější dlouhodobé zhodnocení našich činů než okamžitý zisk. Kdo má čistý štít, nemusí se ničeho bát. Nelituji nejcennějších let mého života, protože jsem bojoval a zvítězil. Vyhrál jsem ten nejdůležitější závod.“ - Emil Zátopek po roce 1989: „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka.“

***

Doporučuji ke shlédnutí vynikající dokument Kristiny VlachovéKauza Uherské Hradiště (ČT 2007). Často v něm vystupuje Zátopkův trenér Jan Haluza, politický vězeň, veřejnosti neznámý, který běhal za Baťa Zlín. V komunistickém kriminále strávil 6 let, ve věku, kdy si života plně užíváme (34-40 let). Byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II.třídy (stejně jako Tomáš Baťa, patřila by jim extratřída!), Zlatou medailí za čestný běh životem, titulem Osobnost roku 2010 Zlínského kraje a dalšími oceněními. I jemu vděčí Emil Zátopek za svoji pozdější slávu. Byl jeho prvním trenérem, trénoval ho dva roky. Po roce 1945 se stal členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. Po roce 1948 mu bylo nabídnuto místo ředitele Baťových závodů ve Zlíně, s podmínkou vstupu do KSČ. Odmítl. I on byl mučen elektrickým proudem.Prošel mnoha komunistickými lágry - Rovnost, Svornost, Mariánská, Eliáš, Nikolaj a další. V uranových dolech v Jáchymově byl opět obviněn ze špionáže a vyslýchán. Tam se nakazil tyfem. V roce 1954 byl propuštěn na svobodu, nadále jej však sledovala StB a nemohl vykonávat svou profesi. Zaměstnán byl jako dělník a tři roky jako horník v ostravských dolech. Teprve v polovině šedesátých let mohl začít vykonávat alespoň okrajově právnické povolání. V roce 1968 se nakrátko vrátil do veřejného života prostřednictvím organizace politických vězňů Klub 231. Tato byla však po srpnové okupaci rozpuštěna. V době normalizace se stal opět nepohodlným.

Je dobře, že film „Zátopek“ neuspěl v nominaci na filmového OSCARA, byť jsem ho nestihl shlédnout a z kin už zmizel. Opakovanému morálnímu selhávání Zátopka se věnuje jen okrajově (podle svědectví těch, který film shlédli). Můžeme jen doufat, že neobdrží Českého lva a nebudeme tak pokračovat v glorifikování lidí, kteří si to po lidské stránce vůbec nezasloužili. Kdybychom natočili film o Janu Haluzovi, měl by šanci nejen na Českého lva, ale i na Oscara. To je možné jen ve vyspělé společnosti, která nepotřebuje lhát a zamlčovat pravdu. Právě poctivým pojmenováním skutečnosti dokazuje svoji skutečnou vyspělost. Za tento nemorální dokument se zaplatily desítky, či stovky miliony korun - z peněz daňových poplatníků. Vypovídá to nepěkně o morálním stavu země a kdo si dokázal udržet svoji moc a vliv.