Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Vážený pane kolego, je to docela jednoduché.

Nejde o zvláštnost „naší“ povahy. Jde o zvláštnost situace, která zvyšuje obavy a mobilizuje obranné mechanismy značné části populace. Součástí těchto obranných mechanismů je hlad po informacích, jež pomáhají zorientovat se a tak snížit pocit nejistoty. Tomu však nepřispívá, jsou-li tyto informace rozporuplné, a to i od odborníků. Ti se navíc ukázali být „prognostiky minulosti“, tj. z široké škály názorů se ex post (!) vybere ten, který se náhodou strefil, a vydává se za ten pravý „vědecký“ až do chvíle, než se ukáže, že je to zase ještě jinak. Při tomto zklamání z autorit má každý pochopitelně nutkání sdělovat svůj názor a soutěžit v „evoluci názorů“, což je jedna z předností demokracie, mimochodem nyní značně ohrožená. Hesla typu „klid na práci“ a „kdo nejde s námi, jde proti nám“, už tady byla a zase se pomalu vracejí, naštěstí zatím menšinově (doufejme). Až tlak pomine, budou se lidi zase věnovat svým původním koníčkům a epidemiologii přenechají epidemiologům, věřte mi.