V Praze jsem potkal náhodně, v Copy Center na Smíchově, pana Karla Havlíčka ze Zbraslavi. Nepoužívá sociální sítě. Šíří moudrost nalézáním moudrostí jiných, kopírováním a rozdáváním textů lidem zdarma. Texty opisuje nádherným kaligrafickým písmem.Díky němu vznikl tento článek. Rád přijal pozvání na náš Letní tábor v Praskolesích:-)
***
„Zachází se svou matkou, zemí, a se svým bratrem, nebem, jako s věcmi ke koupi a k drancování, prodává je jako ovce či lesklé perly. Jeho hlad pohltí zemi a nezanechá nic než poušť. Nevím, naše povaha je jiná než vaše. Člověk nestvořil pohyb života, on je v něm pouze vláknem. Co uděláte tomu pohybu, uděláte i sami sobě. Bílý muž, přechodně držící moc, si myslí, že už je snad Bohem, kterému patří země. Jak může nějaký člověk vlastnit svou matku?“
***
Roku 1855 vyzval americký president Franklin Pierce indiánský kmen Duwamishů, jenž žil ve státě Washington na severozápadě USA, aby prodal své území bílým osadníkům a usídlil se v rezervaci. Na požadavek, vybízející k činu dosud neslýchanému, prý odpověděl náčelník Seattle touto řečí:
Velký náčelník ve Washingtonu posílá zprávu, že si přeje koupit naši zem. Velký náčelník nám posílá také slova přátelství a dobré vůle. To je od něj přívětivé, neboť my víme, že našeho přátelství nemá zapotřebí. Ale my jeho nabídku uvážíme, neboť víme, že když neprodáme, přijde snad bílý muž s puškami a naši zem si vezme.
Jak je možné oblohu nebo teplo země koupit či prodat? Tato představa je nám cizí. Když nevlastníme svěžest vzduchu a třpyt vody, jak to od nás může koupit? My se rozhodneme. Co říká Seattle, na to se může velký náčelník ve Washingtonu spolehnout tak jistě, jako se náš bílý bratr může spolehnout na návrat ročních dob.
Read more...