Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Jako první autor vyprávěl Ota Rambousek strhující příběh bratrů Mašínů ve své knize „Jenom ne strach“. S Mašíny ho pojilo blízké přátelství, měli mnoho společného. I on po roce 1948 utekl přes hranice, ale na Západě nezůstal. V uprchlickém táboře přijal nabídku a stal se špionem – kurýrem americké zpravodajské služby CIC. Estébáci ho rok marně naháněli. Zákeřně ho zradil přítel. Jeho vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku ve věku 27 let…

Ota Rambousek prošel Pankrácem, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi. Jakožto obzvlášť nebezpečnému zločinci mu nebylo umožněno odpykávat si trest v mírnějších uranových lágrech. Rambouska propustili po patnácti letech v roce 1964. Tři měsíce se zotavoval, poté musel nastoupit na místo instalatéra ve státním podniku Pražská stavební obnova… Na film o takových skvělých, příkladných lidech se peníze nenajdou – proč asi?! Bylo mi ctí pana Otu Rambouska osobně poznat, stejně jako Josefa Mašína a Milana Paumera. Film MAŠÍNI bude mít premiéru 26.října 2023. JŠ

***

Josef Mašín mi napsal mj.: „Ten problém tam má svůj kořen v listopadu 1989 a ve strůjcích fejkové, sametové revoluce, kterým nedalo moc práce oblbnout dav trpící dědičnou scoliosou. Doufejme, že se to zlepší, ale asi brzo to nebude:-).“

Aktualizováno 2.5.2023: Jsem bolševická zrůda a deviant …

***

V knize „Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku“ (Město Klatovy 2014) píše politický vězeň František  Wiendl, že v květnu STBještě nic o jejich skupině nevěděla, protože nikdo nic neprozradil. Přitom jako jediný vyjmenoval všechny zúčastněné komplice hned při prvním výslechu. Sebrali je 19.listopadu 1949 a 22.listopadu už StB vše věděla. STBáci píší, že polehčující okolnost byla, že mluvil. Jak může být u ing. Mileny Blatné František Wiendl čestným předsedou KPV? Podotýkám, že jsem si pana Wiendla dříve vážil. Názor jsem změnil, mé zásady jsou neměnné – i z úcty k hrdinům odboje za vlády nacistů a komunistů, ke skutečným hrdinům, kteří nikdy morálně neselhali. Bylo mi ctí smět považovat za své přátele Františka Zahrádku, plk. Luboše Hrušku, plk. Františka Hejtmánka, či politické vězně žijící v exilu ve Švýcarsku, za které zástupně jmenuji JUDr. Jaroslava Anděla(předseda Světového svazu politických vězňů v exilu), sokola Rudlu Němečka,či skauta Karla Kukala.

Níže si můžete přečíst výpovědi na StB a dodatky od listopadu 1949 do června 1950 Františka Wiendla, Jana Prantla a MUDr. Jiřího Krbce. Pan Wiendl mně prý „nemůže přijít na jméno“ – po přečtení jeho výslechu na StB a porovnání s tím co píše v knize „Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku“, se mu nedivím. Stačí porovnat datumy výpovědí s tím, co píše ve sborníku. Pravda je jen jedna, byť na zemi nutně relativní – záleží na úhlu pohledu. Absolutní pravda je nad námi. Podle ní budeme také souzeni a hodnoceni.

Hledání absolutní spravedlnosti ve válce je naivní a mravním selháním každého, kdo takto scestně argumentuje. Historik Vilém Prečan, který žil dlouhá léta v exilu, mravně a morálně selhal. Vstoupil do KSČ v roce 1951 (specializoval se na dějiny KSČ). Může zde působit i jeho vysoký věk.

Mašíni museli zabíjet, aby nebyli sami zabiti. Zabití byli členy KSČ a svoji přísahu sloužit straně "na život a na smrt", splnili. KSČ vyhlásila válku vlastním občanům. Historik Prečan by musel, podle stejného principu, litovat i padlých vojáků Wehrmachtu, kteří byli také zabíjeni a jen "sloužili a poslouchali". Ti ale museli, zatímco členství v KSČ bylo dobrovolné a bylo zkouškou skutečného charakteru člověka! Zasloužili by si snad vyznamenání všichni ti, co se komunistům jen poslušně, ustrašeně klaněli a přihlíželi nečině jejich krádežím a vraždám těch nejlepších synů a dcer národa? 

Doporučuji knihu Oty Rambouska „Jenom ne strach“ (anabáze odbojové skupiny bratří Mašínů). Při debatách by se nemělo zapomínat a zdůrazňovat vstřícnost východních Němců, jejich materiální i informační pomoc. Bez ní by byl jejich úspěch téměř nemyslitelný. Takové pomoci se jim v rodné zemi nedostalo, naopak jim hrozilo udávání na každém kroku… JŠ

***

Dnes před 4 roky zemřel Ctirad Mašín, text níže bych ani dnes měnit nemusel…