Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Jiří Gruntorád is 71 years old, John Bok is 78 years old, Pavel Kohout is 95 years old and JUDr.Milan Hulík is 77 years old. This is how Pavel Kohout supported Jiří Gruntorád in writingand then in a telephone conversation. Both hunger strikers were also supported by Milan Hulík, whom I visited, on an audio recording. After the coup in November 1989, he interrupted his work in the legal profession and became director of the Inspection Department in the newly established Office for the Protection of the Constitution and Democracy, later renamed the Security and Information Service (BIS). Jiří Gruntorád takes the sign with him so that he can keep it in sight and use it again if necessary...

Jiří Gruntorád ended his hunger strike only after the government resolution by which the government subscribed to the traditions of Charter 77 was revoked, without addressing or consenting to its representatives! By its conduct and actions, it has not been worthy of them so far. Once again it has been shown what different worlds politicians and citizens live in. If politicians communicate with citizens only during elections and through the media, they will necessarily lose contact with citizens, including common sense. Prime Minister Fiala and Minister Jurečka were completely out of touch with reality in their personal conversations. The only one who was able to negotiate factually was Interior Minister Rakušan(in the photo Jiří Gruntorád just before leaving for a meeting with Rakušan). He promised to do what he could and to find a solution soon. He fulfilled his promise. Both public broadcaster ČT and Seznam.cz were silent this morning about the end of the hunger strike, at least not on the front pages...

Always, one act of an individual is more than hundreds of articles - they only diminish and dilute the value of the act. Only those who are capable of such acts themselves will understand this. Jiří Gruntorád acted fully in the spirit of Article 23 of the Constitution of the Czech Republic, when the democratic establishment of the country is threatened and a person has the right to resist, or the duty to resist, if democratic values are valuable to him.

Jiřímu Gruntorádovi je 71 let, Johnu Bokovi 78 let, Pavlu Kohoutovi 95 let a JUDr.Milanu Hulíkovi 77 let. Takto podpořil Jiřího Gruntoráda Pavel Kohout písemně a následně telefonickým rozhovorem. Oba hladovkáře podpořil na zvukovém záznamu i Milan Hulík, kterého jsem navštívil. Po převratu v listopadu 1989 přerušil svou činnost v advokacii a stal se ředitelem odboru inspekce v nově založeném Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, později přejmenovaném na Bezpečnostní a informační službu (BIS). Tu ceduli si Jiří Gruntorád bere s sebou, aby ji měl pořád na očích a opět ji použil, kdyby bylo třeba…

Jiří Gruntorád ukončil hladovku až po zrušení vládního usnesení, kterým se vláda přihlásila k tradicím Charty 77, bez oslovení a souhlasu jejích představitelů! Svým jednáním a konáním jich dosud nebyla hodna. Opět se ukázalo v jakých rozdílných světech žijí politici a občané. Pokud politici komunikují s občany pouze při volbách a přes média, nutně s občany ztratí kontakt, včetně zdravého rozumu. Premiér Fiala a ministr Jurečka byli při osobních rozhovorech zcela mimo realitu. Jediný, kdo byl schopen jednat věcně byl ministr vnitra Rakušan (na fotografii Jiří Gruntorád těsně před odchodem na jednání s Rakušanem). Slíbil, že udělá co může a brzké řešení. Svůj slib splnil. Veřejnoprávní ČTi Seznam.cz dnes ráno o ukončení hladovky mlčely, alespoň ne na prvních stránkách…

Přání pronesenona ČRoPlus (28.12.2020)

* * *

Svoboda bez médií

Pan spisovatel v každé době. Pan Pavel Kohout se domnívá, že jsme se vrátili opět po padesáti letech do svobody. Změnila se oficiálně pouze doba vlády jedné strany. Ta zde zůstala ne jako relikt, ale opět troufalá, důležitě se tvářící, jako že to všechno co bylo, jsme hodili za sebe, udělali tlustou čáru a teď jsme zase rodná strana demokratická, pro všechny otevřená.

 „Všichni jsme mladí, mladý je každý komunista“, zpívá v blázinci  ve filmu „Hřbitov pro cizince“, zaměstnanec holičské oficíny herec pan Dvořák, kam ho soudruzi dopravili, když si dovolil ukázat se v kanceláři Pražského Hradu v anglickém „batteldresu“, jednotném úboru anglických letců s vyznamenáními za statečnost a chrabrost. Jak by ne, vždyť on měl jiný názor, nežli troubený ze všech tehdejších médií, jako ozvěna z Kremlu.