Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Přes sto lidí absolvovalo dnes třicetikilometrovou Pouť smíření z Brna do Pohořelic, která je připomínkou obětí poválečného odsunu německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Pochod se konal opačným směrem než tehdejší odsun, při kterém zemřelo nejméně 1700 lidí - Dnes byl popraven Navíd Afkari... 

Rány války poznamenaly miliony lidí. Jsou stále otevřené a špatně se hojí. Platí na ně pouze dvě věci, a to čas a odpočinek. Musíme si uvědomit, že dějiny jsou plné krutosti, nespravedlnosti a křivd. Odpuštění je něco, co si můžeme vzájemně navrhnout hned teď.

Čirý horor zažilo od 31. května 1945 asi 27 000 německy mluvících žen, dětí a starců. Asi tři týdny po skončení druhé světové války byli tito starousedlíci vyhnáni ze svého domova v Brně/Brünnu (CZ) přes hranice do Dolního Rakouska. Zemřelo jich asi 5 200(některé zdroje hovoří o 4 000 až 8 000 obětech). Minulou sobotu si Češi, Němci a Rakušané již po sedmnácté společně připomněli události z roku 1945 - a také paralely se současným konfliktem na Ukrajině.

Bývalý viceprezident Národní banky na vzpomínkové akci

Manfred Frey (82) přijel do Pohrlitz také z okresu Hollabrunn. Frey byl v roce 1945 s rodinou vyhnán z rodných Joslowitz (česky Jaroslavice), vzdálených asi 30 kilometrů od Brna, a později udělal pozoruhodnou kariéru v Rakousku. Naposledy byl prezidentem Finančního ředitelství pro Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenland a viceprezidentem Rakouské národní banky.

Freyovi je připomínka obětí a usmíření s Čechy blízká. "Je pozoruhodné a velmi potěšující, že v České republice dochází ke změně myšlení a že se zejména mladí lidé již několik let začínají zabývat vyhnáním svých bývalých německy mluvících spoluobčanů v letech 1945/46." Frey v tom vidí pozitivní signál, že se česká mládež vyrovnává s historií.