Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Ministerstvo spravedlnosti zahájilo u pražského exekutora Juraje Podkonického další kontrolu. Důvodem jsou mimořádné splátky na bagatelní exekuce.

„Poslali jsme panu Podkonickému žádost o informace, aby nám specifikoval ty platby ve výši jedné koruny ve všech případech, o nichž víme. A v jednom nám už odpověděl, že 28. prosince třetí osoba zaplatila korunu na pokladně soudního exekutora,“řekl Hůle. Nelze tak podle Hůleho zjistit třeba z čísla účtu, kdo platbu provedl. Jak také upozornil, byla by s podivem představa, že někdo, koho se exekuce netýká, přijde na pokladnu k soudnímu exekutorovi tři dny před uplynutím termínu, aby zaplatil jednu korunu, a to ještě za někoho jiného. Celý článek>

…

Exekutor JUDr. Juraj Podkonický – zločinec, který se už chová jako psychopat

Existuje taková jedna teoretická poučka, kterou považuji stále více za pravdivou. S dovolením ji uvedu. V právnických učebnicích o ni nenajdete vůbec nic.

Právo (jako systém) je produktem a proto i nástrojem aktuální společenské koncepce. Hlavní (nepsanou) funkcí práva (skutečné právní praxe), je chránit společenskou koncepci, jaká reálně je, před nekoncepčními změnami. Pokud tuto funkci systém práva plní, poté právo funguje. Pokud je reálná společenská koncepce založená na rozsáhlém kriminálním základě, systémovém porušování psaného práva a kryptofašismu, jako nástrojích nezbytných pro výkon moci nad lidmi, poté JEJÍprávní systém toto vše především v důsledcích chrání a nikoliv odstraňuje. A pokud tak činí, tak právo funguje správně a nikoliv nefunguje (!).

Právo "si může dovolit" odstraňovat a řešit ve společnosti jen takové prvky, které jsou pro její reálnou koncepci, jaká aktuálně je, zbytné a postradatelné. To, co psané právo deklaruje, není vůbec podstatné. Je to taková klamavá reklama pro lidi. Podstatné jsou pouze celospolečenské (koncepční) důsledky jeho prosazování. Snad to i v někom jiném nějak zapracuje ve vztahu k těm VŠEM "právním řešením současné situace".

Já čekám dál, já čekám dál,
až se k nám právo vrátí.
—Spirituál Kvintet: Chci Sluncem být

Tuvalu je malý ostrovní stát v Tichém oceánu, s necelými jedenácti tisíci obyvatel. Jeho armáda má 0 stíhaček, 0 bojových vrtulníků, 0 tanků, 0 obrněných transportérů, 0 křižníků a 3 oštěpy (to přeháníme: možná čtyři). Jestliže by tento státeček vyhlásil České republice válku, byl by podle čl. 43 odst. 1 Ústavy vyhlášen válečný stav a následně by se suspendovala téměř všechna základní práva obyvatel země, přesně v souladu s platným právem. Zní to divně? Snad, ale tak je právní řád postaven: ochrana před vnějším ohrožením má přednost téměř před vším ostatním, notabilně pak před ochranou všech dalších práv obyvatel.

Dnešní Bulletin č.16/2020 je posledním rozesílaným na celý adresář. Neustále se zpřísňující podmínky pro hromadnou poštu mohou vést i k blokaci pošty mezi známými. Prosím ty, kteří mají i nadále zájem o Bulletin CZ, aby mi svůj trvající zájem potvrdili e-mailem. Vytvořením nového adresáře bude toto riziko omezeno na minimum. Prosím i o sdílení této informace vašimi adresáři. Nemálo příjemců už je blokováno, kdy se stali nechtěnými oběťmi spamových filtrů providerů. Děkuji Vám. Nadějeplné svátky Velikonoc:-)

J.Š. 13.4.2020