Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Aktualisiert am 30.11.2023: IURIDICTUM Lex Schwarzenberg

***

Aktualisiert am 16.11.2023: Die Geschichte von Orlik und dem geliebten Fürsten Schwarzenberg, der von den Tschechen liebevoll ausgeraubt wurde -  Alžběta Pezoldová a Karel Schwarzenberg - Halbbruder Charles hat die Oberhand. Elisabeth wischt sich die Nase. Wird die Vorhersage von Rüdiger von Pezold an Palouš endlich wahr? Insgesamt 40 Milliarden Kronen. Die Pezolds haben 1970 geheiratet, haben zwei Töchter und fünf Söhne. Den Nachlass von Adolf Schwarzenberg, der durch das Gesetz Nr. 143/1947 Slg. an die Tschechische Republik übertragen wurde, soll jemand verwalten, wenn die Erbin bekommt, worum sie seit Jahren vergeblich bittet.

***

Ich werde nicht daran erinnern, was sich wiederholt und überall bekannt ist, ich werde daran erinnern, was weniger bekannt ist und auch nicht vergessen werden sollte. JŠ

***

Mit seinen Haltungen und Handlungen war er ein Symbol für die "tschechische Frage", die zweihundertjährige Suche nach einem Gleichgewicht zwischen dem Charakter des Einzelnen und der Sprache der Mehrheit. Wie sein Vater und sein Großvater glaubte er, dass die Lösung darin liegt, dem Land zu dienen, dem man angehört. "Der Dienst an einer Sache, die größer ist als wir selbst, verbindet die Menschen - die Sprache, die wir dafür verwenden, spielt keine Rolle. So einfach ist das."

Der Staat hat auch einen der ältesten Pensionsfonds der Welt geplündert, den die Schwarzenbergs im 18. Jahrhundert für Tausende ihrer Angestellten eingerichtet haben. Irgendwie haben sie natürlich nichts bekommen. Der einzige, der öffentlich gegen diesen Missbrauch auftrat, war der Historiker und Publizist Václav Černý. Er schrieb, dass plötzlich das Gefühl aufkam, es sei ein Verbrechen, etwas zu bauen und zu besitzen. Alle Schwarzenbergs verließen mit nur wenigen Koffern mit persönlichen Gegenständen die Heimat, um auszuwandern.

Aktualizováno 30.11.2023: IURIDICTUM: Lex Schwarzenberg

***

Aktualizováno 18.11.2023:Příběh Orlíku a milovaného knížete Schwarzenberga, kterého ale Češi s láskou okradli - Alžběta Pezoldová a Karel Schwarzenberg - Nevlastní bratr Karel má navrch. Alžběta utřela nos. Splní se nakonec předpověď Rüdigera von Pezolda sdělená Paloušovi? Celkem jde o 40 miliard korun. Pezoldovi se vzali v roce 1970, mají dvě dcery a pět synů. Na majetku po Adolfu Schwarzenbergovi, převedený zákonem č. 143/1947 Sb. na zemi Českou, by měl kdo hospodařit, dostane-li dědička, oč po léta marně žádá - Kmotři, stínový premiér i senátor. Kdo všechno má schwarzenberský majetek - Vzkaz Schwarzenberga Havlovi a nejenom jemu

***

Nebudu připomínat co je všude opakováno a známé, připomenu co je méně známé a nemělo by být také zapomenuto. JŠ

***

Svými postoji a konáním byl symbolem „české otázky“, dvou set let hledání rovnováhy mezi charakterem jednotlivce a jazykem většiny. Stejně jako jeho otec a děd věřil, že řešení je ve službě zemi, ke které člověk patří. „Služba něčemu většímu, než jsme my, lidi spojuje – na jazyku, kterým to děláme, pak nezáleží. Takhle prosté to je“.

Stát vykradl i jeden z nejstarších penzijních fondů na světě, který Schwarzenbergové už v osmnáctém století založili pro tisíce svých zaměstnanců. Ti, jaksi samozřejmě, už nedostali nic. Jediným, kdo se veřejně postavil proti této zvůli, byl historik a publicista Václav Černý. Napsal, že najednou zavládl pocit, že něco vybudovat a vlastnit je zločin. Všichni Schwarzenbergové odešli jen s pár kufry osobních věcí do emigrace.

Čtu je denně a považuji za jedny z nejlepších deníků v zemi. Oceňuji jejich čtenářsky příjemný grafický styl, přehlednost, titulkovou „nepřesycenost“ a pluralitu názorů. Nicméně kvalit za doby šéfredaktora Ferdinanda Peroutky(1945-1948) nedosahují. Chybí jim výrazné novinářské osobnosti, skutečně svobodné. Dnešní  svoboda tisku má daleko k té do roku 1948, kdy začala být ukrajována, až nebyla vůbec.

Literární historik Václav Černý o Peroutkovi napsal:

„Mně těch několik sporadických kontaktíků úplně stačilo, aby mi bylo zřejmé, že běží o člověka vysoké intelektuální úrovně, pronikavého politického i kulturního pohledu i rozhledu. Poctivého a mravného. Masaryk neměl schopnějšího stoupence a působivějšího publicistického mluvčího. A to tím spíš, že Peroutka nebyl vyznavačem slepým a duchem pouze repetičním. Byl muž přímý, nezáludný, bez podtrhů a kliček, obchůzek a kompromisů. Což ho nečinilo zvlášť schopným pro kariéru veřejného politického činitele, parlamentního mluvky a kandidáta na ministerské křeslo, on o ni ostatně nestál.“

Peroutka psal svobodně až do konce svých dnů. Je stále nedostižným příkladem. Dnes mají hlavní média své hranice, které si netroufají překročit.

Zaprodali duši a svá jména… Více v tomto článku.

K tématu doporučuji ČRoPlusze dne 17.10.2021 od 11:07 hod.: Proč někteří umělci sloužili nebo ještě slouží totalitním režimům? A liší se služba totalitě od služby demokracii?A zejména hodnocení charakteru poslušných prof. Václavem Černým od 11:57 hod. Jména z dnešních politiků a vědců, na které „sedí“ komentář prof. Černého,  si už dosaďte sami. Není jich málo. V médiích nám „káží“ a lžou každý den. Otázkou je jak dlouho ještě…?