Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Česká republika v průběžném vedení závodu PCR testů

Olympijské hry ještě pořádně nezačaly, o překvapení není nouze. Nikoliv sportovní. S mnohem větším napětím, než start závodu, sportovci očekávají výsledek PCR testu. Čtyři Češi: plážoví volejbalisté Ondřej Perušič (očkovaný) a Markéta Nausch Sluková, stolní tenista Pavel Širuček a cyklista Michal Schlegel ho měli pozitivní. Pro většinu hry končí. Perušičova naděje ještě žije. Zatím trénuje v izolaci na pokoji a pokud bude po týdnu negativní, do to turnaje nastoupí. Viník se našel. Lékař výpravy, zkušený ortoped Vlastimil Voráček, nebyl očkovaný. Jeho nominaci si tenisový svaz a olympijský výbor přehazují jako horký brambor. Ministerstvo zdravotnictví a olympijský výbor plánují ustavení vyšetřovací komise. „Všude přesvědčujeme lidi, aby se naočkovali. A tady lékař naší delegace není naočkován. Je to hlavně nefér vůči sportovcům, kteří bohužel asi nebudou moci nastoupit. Tato neuvěřitelná situace bude stát peníze i daňové poplatníky,“ (snad ne tolik, jako zablokování podpory EU na obnovu naší ekonomiky za Čapí hnízdo) hřímá trestně stíhaný premiér Babiš. Je třeba zchladit horké hlavy, neplést si pojmy s dojmy.

PCR test vůbec nevypovídá o tom, zda je člověk nakažený, nakažlivý nebo nemocný. Bez dalších testů a pečlivého vyšetření zkušeným lékařem je jeho výpovědní hodnota nulová. Naprostá většina pozitivně testovaných nemá žádné, nebo jen mírné obtíže. Z dostupných informací vyplývá, že lehký průběh má volejbalista Perušič, ostatní se cítí dobře. Přesto, pouze na základě problematické pozitivity, pro ně hry končí.

První Letní pandemické hry Tokio 2021

***

OH bez diváků nenahradí sebelepší technika. Byznys a strach z koronaviruru je všudepřítomen.

Postřehy ze zahajovacího ceremoniálu: všichni měli roušky, včetně japonského císaře a předsedy MOV při svých projevech. Vlajka svobodného Tchaj-wanu nebyla dovolena. Tchaj-wanci museli nastoupili pod vlajkou s olympijskými kruhy (takovou moc dnes má, a strach budí Čína). Rusové také, za roky trvající doping svých sportovců. Kdo vzpomene stovek mrtvých sportovců NDR, kdy byl doping řízen státem? Listina předčasné zemřelých sportovců se neustále rozrůstá, jak informoval nedávno otřesný pořad ARD. I u nás máme oběti dopingu z doby totality. O nich současná veřejnoprávní ČT těžko natočí obdobný dokument. Působivé byly na závěr papírové holubice, bohužel jen jako nahrážka skutečných, jako mnoho dalšího. Tradice olympijského ohně byla založena až na OH v Berlíně 1936 nacisty. Kupodivu nikdo nepožaduje zrušení této tradice v dnešní „všemoralizující“ době? Zato se měnil a mění olympijský slib, přitom v původním bylo vše a nebylo třeba nic doplňovat: "Přísaháme. Olympijských her se zúčastníme v rytířském duchu, pro čest naší země a slávu sportu." Co bylo lidem dříve jasné, musí se dnes dopodrobna psát, aby to bylo ještě mnohem nejasnější! Končí to i tak, že bývalí muži startují za ženy, případně naopak…

Ze života skutečný život stále více mizí. Ulice na venkově se vyprázdnily, „sportujeme“ jen na obrazovkách, komunikujeme elektronicky místo lidsky, sousedy neznáme. Koukáme se na jeho nahrážku v různých „krabičkách“ jako ovečani, kteří si neuvědomují, že jsou jimi o čas na skutečný život okrádáni a zneužíváni na obohacování druhých. Dívat se na životy druhých nemá se skutečným životem nic společného. Je-li to pro většinu náplní života, tak už podlehla a za život považuje pouhou bezduchou, konzumní existenci. Je potom o to více manipulovatelná aniž tuší.