Vážená paní Tachecí.
Pokud mě máte v paměti měl bych v ní být jako smiřlivý člověk. Když jsem dnes šel kolem rádia, které poslouchala manželka, uslyšel jsem Váš hlas a zastavil jsem se. Šel jsem ale dál. Potom mi manželka říkala, že jste snad chtěla našeho prezidenta ukřižovat. Hned mi došlo, že za co. Prezident, který nemluví neposkytuje možnosti obživy novinářům a ti ho pro to přirozeně nemohou mít rádi. Zejména, když si jako u nás často začnou hrát na čtvrtou státní moc, po výkonné, zákonodárné a soudní - na státní moc mediální. Která přirozeně žádná neexistuje, nicméně když se do toho dá třeba moderátor v ČT Železný (někdy mi připadá, že si před tím i něco dá...) mluví skoro jako dráp v Jakobínovi. Po vzoru třeba paní Witowské či Drtinové... jako nedávno s vicepremiérem Havlíčkem, kterému, zase podle mě, by jinak nemohl ani čistit boty. Když bylo oznámeno, že prezident si uložil bobříka mlčení na celých osm dní, řekl jsem si, že asi četl tu jednu dětskou anglickou básničku a řídí se podle ní:
A wise old owl sat in an oak.
The more he heard, the less he spoke.
The less he spoke, the more he heard.
Follow the example of the old wise bird.
Read more...