Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Cituji z článku na Hlídacím psu: Už od roku 1766 platí ve Švédsku takzvaný „veřejný princip“. Podle něj je de facto každá informace, se kterou státní úřady pracují, až na výjimky přístupná široké veřejnosti. Vedle švédské praxe bledne nejen český zákon o svobodném přístupu k informacím, ale i zákony ve většině dalších zemí EU. Díky historicky zakotvené transparentnosti se také v severské zemi podařilo odhalit už řadu skandálů.

Když ale Dagens Nyheter zveřejnil svůj materiál, důvěrou v kontrolní úřad to otřáslo. Skrze e-maily, zprávy a seznamy hovorů novináři prokázali šéfovi kontrolorů „rodinkářství“, obsazování pozic bez výběrového řízení či zadržování kritických zpráv. Výsledkem odhalení byla rezignace všech tří šéfů úřadu a dokonce i změna ústavy. Důkazy dal přitom paradoxně novinářům k dispozici sám kontrolní úřad.

Může za to takzvaný „veřejný princip“ (či princip zveřejnění), který je ve švédské ústavě už od roku 1766. Je to celosvětově zřejmě nejobsáhlejší garance občanského práva na kontrolu téměř každého úředního postupu a také na jeho zveřejnění. Výjimkou nejsou ani vyšetřovací spisy nebo prosté zápisky z rozhovorů a je přitom jedno, zda jsou zaznamenané ve formě dopisu, e-mailu či jako zvuková nahrávka.

Ministerstvo zdravotnictví spolu s Národní ekonomickou radou vlády a zdravotními pojišťovnami nám chystají reformu. Což o to, každý systém, o který nikdo nepečuje, degeneruje.

A tak místo debaty na téma zvyšování spoluúčasti, které je politicky nepopulární a nepohodlné, se pojišťovny třesou na to vybírat od nás peníze navíc, které ale nijak nebudou účtovat. Zatím se to jeví jako taktika zaplať a mlč. I symbolický třicetikorunový poplatek se nakonec stal výbušným tématem. To, že politici byli neúspěšní, ale neznamená, že musejí a mají přihlížet tomu, že si reformy šijí na míru samy zdravotní pojišťovny, které jsou jedním z dlouhodobě selhávajících prvků systému.

Celý článek>

P.S.

Všeho co je zadarmo, si časem přestaneme vážit a začneme zneužívat. Ve Švédsku chodí lidé 4x méně k lékaři než v ČR, přitom Švédové nejsou více nemocní než Češi. Ve Švýcarsku je osobní, finanční spoluúčast na zdravotním pojištění také samozřejmostí. Je to o osobní odpovědnosti. Bez osobní spolúčasti jak finanční, tak vlastní péče o zdraví, se kvalita zdravotní péče a našeho zdraví nezlepší. JŠ