Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

 V Nizozemsku zemřel investigativní novinář Peter de Vries…  Proslavil svými reportážemi o nizozemském kriminálním podsvětí a v minulosti opakovaně čelil kvůli některým kauzám výhrůžkám.

„Peter bojoval až do konce, ale tuto bitvu nebyl schopen vyhrát. Peter žil podle svého přesvědčení: Pokud člověk klečí na kolenou, nemůže být svobodný. Jsme na něj neuvěřitelně pyšní a zároveň jsme zoufalí žalem.“ , uvedla rodina ve vyjádření.

Lidé ve čtvrtek pokládali květiny, svíčky i vzkazy se slovy podpory na chodník, na nějž se de Vries minulý týden zhroutil, když byl zasažen. Na místo dorazily stovky lidí. Dvacetiletá Verena Postmaová, která byla mezi těmi, kdo přišel reportérovi vzdát hold, uvedla, že sám de Vries by se za hrdinu neoznačil. „Stál nohama pevně na zemi. Bojoval, aby se nikdy nepoddal zločinu nebo výhrůžkám.“

 „Je to útok na žurnalistiku, základní kámen našeho právního státu a jako takový je to útok na náš ústavní pořádek“,  řekl nizozemský král Willem-Alexander.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Novináři, kteří se zabývají možným zneužitím moci, nejsou hrozbou, ale přínosem pro demokracie a společnosti. Naše srdce i solidarita patří novináři Peterovi de Vriesovi."

Rozhlasová stanice Svobodná Evropa je sice spojována především s obdobím studené války. Důležitou službu ale odváděla i po roce 1989. Její pořady z dob svobody si poslechl a to nejzajímavější v pořadu Archiv Plus okomentuje Jan Sedmidubský.

ČRoPLus – Archiv Plus, 31.5.2021 10:10 hod. (od 10:11:50 hod.) rozhovor redaktora RFE Karla Moudrého s redaktorem MF Jindřichem Štěpánkem (13 let u MF) o médiích, cenzuře a novinářích z ledna 1990.

„Pokud média nebudou vždy otiskovat tuto druhou stranu a pokud bude každý nesouhlasný hlas vymazán, společnost se rozpadne na fóra a kruhy, kde jsou zasvěcení a souhlasící mezi sebou. Společnost jako celek se může scházet pouze k pouličním rvačkám.“ Karl Jaspers

***

Mediální demokracie potřebuje kulturu otevřené diskuse, nikoli bubliny sebepotvrzování. Pro Jasperse je zásadou, že vždy existuje i druhá strana a že by měla být vyslyšena.

Vláda je závislá na mnoha myšlenkách, pokud chce přijmout opatření a ověřit jejich účinek.

STEFAN STIRNEMANN

Motto časopisu Der Spiegel je kovovými písmeny připevněno na zdi hamburského sídla. Jeho autorem je zakladatel časopisu Rudolf Augstein (1923-2002): "Řekni, co je“. Výzva se týká médií obecně.

Ať už podávají zprávu jakoukoli formou - na papíře, z reproduktoru nebo na obrazovce -, musí se držet faktů, i když se nelíbí těm, kteří je slyší, nebo těm, kteří je podávají. Například německý virolog Hendrik Streeck kritizuje, že se to dnes zanedbává: "Nezažíváme jen pandemii, ale také infodemii, a ta má také mnoho škodlivých účinků. Média bojují o pozornost a logika zveličování a stupňování je zde přirozeně obohacena o falešné a polovičaté znalosti."

Texaský senát schválil zákon zakazující globálním platformám s alespoň 100 miliony uživatelů blokovat, mazat, demonetizovat nebo jinak diskriminovat uživatele na základě jejich politických postojů. - Dokud nebudou zákony v nás, skutečného práva a spravedlnosti se nedočkáme. Díky novým zákonům jen větší ztráty svobody slova, tím i svobody, strachem narůstající,  vynucené poslušnosti a otroctví v jiné formě. Cestou je výchova, vzdělání, osobní příklad a aktivní postoj k dění kolem nás. To nedokážou změnit ani tisíce zákonů, ani tisíce institucí. Ty jen umožňují většině úředníků a politiků ničím nezasloužený blahobyt na účet těch, co skutečné hodnoty vytvářejí svoji poctivou prací.

***

V pátek jsme poprvé informovali o iniciativě Evropské komise (EK), která má "rozšířit unijní seznam trestných činů tak, aby zahrnoval nenávistné verbální projevy" a ještě více tak omezit svobodu projevu v EU s tím, že "se jedná o zvlášť závažné trestné činy, které se mohou šířit přes hranice". Rozsah svobody slova by po přijetí nové legislativy stanovovaly unijní orgány a členské země by musely všechny projevy označené jako nenávistné potírat bez ohledu na postoj své vlády. Přestože připomínky veřejnosti mají spíše jen symbolický význam a rozhodující bude hlasování Evropského parlamentu, vyzýváme tímto české občany a organizace, kterým na svobodě projevu záleží, aby na web EK vložili svůj názor. Lhůta pro zasílání připomínek běží od 23. února (žádné velké české médium o ní bohužel neinformovalo) a vyprší už v úterý 20.4. o půlnoci. 

Žaloba se týkala dobrovolné dražby. IMMO-Žebrák s.r.o. splatila mé „dluhy“ za svobodu slova a práva veřejnosti na informace o veřejných osobách soudnímu exekutoru Mgr. Janu Benešovi, aby se následně mohla zúčastnit dražby. Jednal jsem v dobré víře na doporučení pana Jiřího Vondráčka, který mi dražebníka doporučil, jako svého známého z hudební branže. Nyní jsou dražebník a dražitel trestně stíháni. Na jednání se žalobce nedostavil, ani neomluvil. Nebylo tak co řešit. Jednání bylo po necelé půlhodině skončeno.

Poprvé za mnoho let jsme se v jedné věci s Agenturou MM shodli a zřejmě i naposled. Manželé Martin Michal ani Helena Vondráčková se nedostavili. Nechali se zastoupit svou právní zástupkyní Mgr. Janou Gavlasovou.

Aktualizováno 6.3.32023: Zcela v novém světle se tak jeví speciální operace dvou ruských tajných agentů Anatolije Čepigy a Alexandra Miškina proti muničnímu sladu ve Vrběticích v roce 2014. V něm bylo uskladněno velké množství dělostřelecké munice ráže 152 mm, což je tradiční dělostřelecká ráže bývalého Sovětského svazu pocházející ještě z období 2. světové války. Munici této ráže už dnes vyrábí jen Rusko a v menší míře i Bulharsko. Odpálením skladů ve Vrběticích tak Moskva znemožnila dodat v budoucnu kritickou munici Ukrajině.

***

„Máme bohužel tu vlastnost poukazovat hlavně na chyby a neomlouvat. Kdežto komunistické zločiny a jejich vykonavatelé zůstávají v klidu. Doba společného nadšení za Havla je skvěle narušena a Češi spontánně dnes tuto dobu pomlouvají, a nevidí, že  vlivem východních hoaxů pochodují tam, kde je chce východ mít.“

                                                                                      Karel Mrzílek

***

Tentokrát jsem měl štěstí a mohl zastoupit veřejnost mezi přítomnými komunisty jako jeden z mála. Pořídil jsem kompletní zvukové záznamy – viz níže. Odsouzení film Andrzeje Wajdy KATYŇ neviděli, ale věděli vše nejlépe. Doporučuji zejména poslech rozsudku a jeho dokonalé zdůvodnění samosoudcem JUDr. Tomášem Hübnerem. Trest 5 měsíců s podmínkou na 5 letvšem obžalovaným a zveřejnění Rozsudku na Svobodném vysílači po dobu 90 dnů. Kdo si připomenul, v den konání soudu, 29.výročí smrti Karla Kryla – jak symbolické…

***

Laureátem 4. ročníku Ceny za propagaci komunismu se stává...

Je třeba si posvítit na tyto Šinágly, ostatní revizionisty a válečné štváče

Trestní oznámení na Miroslavu Němcovou, osekávání svobody slova a znaky totalitních režimů. Bývalý elitní vyšetřoval Jiří Komárek v rozhovoru popisuje, proč by měla policie stíhat senátorku ODS. Česká republika už není demokratický právní stát. 

I vyšetřovatel, státní zástupce či soudce je pouze jedním z deseti milionů jedinců, a jeho osobní pocit proto nemůže být normou pro zbytek společnosti. Je to pouze jedna desetimiliontina pocitu občanů naší země. Vyvolávání emocí lze dokázat zhruba stejně jako vyvolávání duchů. Na rozdíl od textů pana Krafta, kde nějaké emoce hledáte jen velmi obtížně, jsou texty paní Němcové skutečně pouze emocionálními ataky bez jakékoli věcné argumentace. Z tohoto důvodu se lze domnívat, že záměrem paní Němcové skutečně bylo pouze ventilovat a zároveň vyvolávat nenávist. Stav vymahatelnosti práva a rovného přístupu ke všem bez rozdílu je při vymáhání a uplatňování práva v naší republice podle mého názoru již několik let naprosto katastrofální. Policejní, ale především justiční orgány jsou pod silným politickým, ale i mediálním tlakem. Ve svých rozhodnutích jsou tak čím dál častěji poplatné politickým požadavkům či požadavkům na ochranu jediné ideologie, jediné přípustné pravdy. Takový stav je ale s demokracií zcela neslučitelný. Politizace justice a dalších OČTŘ je přece jedním z hlavních znaků totalitních režimů.

*** 

Bývalý vysoký důstojník protimafiánského útvaru plk. Mgr. Jiří Komárek - místo poděkování a vyznamenání odsouzen!

KS Praha rozhodl: Plk. Jiří Komárek jednal ve veřejném zájmu!

Plk. Jiří Komárek potvrzuje o čemž nepochybuje většina slušných lidí naší země

Kde je solidarita EU? Spolupráce, sounáležitost, společný duch kooperace. Hovoří se o něm na fórech a konferencích, ale realita je pak jiná. Proč kryjeme obchod s vízy na ambasádě v Maroku? Proč prezident Zeman ponechává ve funkci velvyslance, kterému byla bezpečnost Francie zcela lhostejná? 

* * *

Francie zažívá těžké časy a jejich ztělesněním byl mimo jiné  útok na Charlie Hebdo v r. 2015 či nedávné zavraždění učitele. Islámští teroristé   ohrožují bezpečnost společnosti. Plně  podporuji výzvu prezidenta Macrona k ochraně sekulárních hodnot a k boji s radikálním islamem. Ten může být importovaný či živený na místě.

Kdo je jeho zdrojem a co je jeho důvodem? Jak zabránit dovozu extremismu? 

Mimo jiné i kvalitní ochranou hranic EU, kontrolou přijíždějících osob a seriózní vízovou politikou. O nelegální migraci hovořil na zářijovém Strategickém fóru v Bledu (Slovinsko) premiér  Andrej Babiš. Jasně  se vyjádřil  proti a odsoudil pašovatele lidí, kteří inkasuji částku 5 000 dolarů za hlavu. Ilegální migranti přitom nemusí v Evropě hledat jen lepší živobytí, ale mohou s sebou přinášet nebezpečné myšlenky, organizovat či podporovat džihadismus. A netýká se to jen Francie.

Dne 24.listopadu 2021 jsem poblíž Václavského náměstí potkal skupinu tří lidí – kameramana, zvukaře a redaktorku. Namátkově kontaktovali kolemjdoucí, kteří mnoho zájmu nejevili. Zeptal jsem se co natáčejí. Výsledkem byl půlhodinový rozhovor na různá témata.

Zajímal je názor na situaci na hranici Běloruska a Polska, všeobecně na uprchlickou krizi, islamismus, migrace, terorismus, bezpečnost v Evropě, příčiny a řešení. Covid je kupodivu tolik nezajímal.

Čtu je denně a považuji za jedny z nejlepších deníků v zemi. Oceňuji jejich čtenářsky příjemný grafický styl, přehlednost, titulkovou „nepřesycenost“ a pluralitu názorů. Nicméně kvalit za doby šéfredaktora Ferdinanda Peroutky(1945-1948) nedosahují. Chybí jim výrazné novinářské osobnosti, skutečně svobodné. Dnešní  svoboda tisku má daleko k té do roku 1948, kdy začala být ukrajována, až nebyla vůbec.

Literární historik Václav Černý o Peroutkovi napsal:

„Mně těch několik sporadických kontaktíků úplně stačilo, aby mi bylo zřejmé, že běží o člověka vysoké intelektuální úrovně, pronikavého politického i kulturního pohledu i rozhledu. Poctivého a mravného. Masaryk neměl schopnějšího stoupence a působivějšího publicistického mluvčího. A to tím spíš, že Peroutka nebyl vyznavačem slepým a duchem pouze repetičním. Byl muž přímý, nezáludný, bez podtrhů a kliček, obchůzek a kompromisů. Což ho nečinilo zvlášť schopným pro kariéru veřejného politického činitele, parlamentního mluvky a kandidáta na ministerské křeslo, on o ni ostatně nestál.“

Peroutka psal svobodně až do konce svých dnů. Je stále nedostižným příkladem. Dnes mají hlavní média své hranice, které si netroufají překročit.

Aktualizováno: V Kanadě podána žaloba za zločiny proti lidskosti – „Norimberk 2“!

***

„Raději nedokonalá společnost se svobodou (i pro blbce) než (zdánlivě a falešně) dokonalá společnost bez svobody.“ Roman Joch

Barva, jejíž jméno nesmíme vyslovit

„Kdyby celé lidstvo mělo stejný názor a jen jediný člověk by nesouhlasil, neměla by většina sebemenší právo jednotlivce umlčet. Stejně jako onen jednotlivec by neměl právo umlčet většinu, i kdyby k tomu měl tu moc.“.

John Stuart Mill (1806–1873) ve svém spise „O svobodě“.

* * *

Předem uvádím, že nejsem členem žádné ze stran, ale jako naprosto nezávislý občan nemohu nereagovat na podivný proces, který se vede na Slovensku s panem Kotlebou. Mám Slovensko velice rád a do jejich termálních lázní jsem si donedávna jezdil léčit poněkud poničené klouby. Mezi Slováky jsem měl a doufám, že mám přátele a rád se tam vracím jako domů. Morava je navíc docela blízko. O to víc mne zarazil výsledek procesu, který zřejmě vyvolali a zcela iniciovali podivní právníci proti panu Mariánu Kotlebovi. Prý za to, že věnoval kdysi  komusi nějaké peníze.

Aktualizováno 22.7.2022: „Marku, s tebou bych nikdy nepracovala“ - I Reportéři ČT musí poslouchat „deep state“…

***

ČT by nejvíce prospěla zemi, kdyby omezila denní vysílání jako na svém počátku – nekultivuje, dekultivuje, udržuje zemi v jejím plebejství, maloměšťáctví a provincionalimu. J.Š.

***

Zasedání Rady ČT je pro normálního člověka utrpením. Neubránil jsem se poznámce během přestávky, že jestli se takto bude kontrolní orgán veřejnoprávní ČT chovat i nadále, koleduje si o novodobou defenestraci. Řeší se vše možné, jenom ne to hlavní, prokazatelné selhávání veřejnoprávní služby ČT. „Myslí“ se jen zákony, zájmy v pozadí, kdy zdravý rozum zůstává na posledním místě.

Přikládám zvukový záznam mého krátkého vystoupení na závěr zasedání. Připadal jsem si jako nevolený „občanský radní“, za kterým jistě stojí mnohem více hlasů slušných, vzdělaných a kultivovaných  občanů, než za většinou politiky zvolenými členy Rady. Věcně a knstruktivně se dokázal vyjadřovat pouze radní Šafařík. Uznání zaslouží za věcné a profesionální vedení schůze místopředsedy Rady ČT Jiří Šlégr. Škoda, že nebyl zvolen jako nový předseda ČSLH.

Předmět: Seznam Diskuze - dočasné zablokování

Dobrý den,

Váš přístup do diskuzí byl zablokován na den do 10. 4. 2022, 22:39 za příspěvek:

Pan Fiala, by se měl zviditelňovat i jinak! Zapomněl na české občany! Korupce, klientelismus, justice. Nejsme právní stát. Desetitisíce občanů jsou likvidovány psychicky mocí a klientelismem. Firma Fast finance Gorosan Kypr (směnkové podvody) pomoci zástupce firmy. Ing.Mgr Vítka, který vydělal na podvodech sto milionů. Prachy odcházejí přes Raiffeisenbank na Kypr. Praní špinavých peněz, je naprosto v pořádku, z chudáků udělali žebráky. Lidé platili směnky dvakrát, zfalšované podpisy na směnkách u soudu vždy prošly. i když je klienti nepodepsali. Justice slouží oligarchům! Nemáte konexe, prachy jsou jenom špinavé rohožky. V roce 2013, Raiffeisenbank se manažeři rozhodli, že předělá IT, systémy. Systémy měla předělat Indická firma, Firma nic se nepředělalo, ale zmizelo sedm miliard. Pan ředitel Drozcz v roce 2014 dal výpověď. Policie na základě, příkazů státních zástupců nic nevyšetřovala! Pan Fiala, zná dobře českou žumpu a situace na Ukrajině z něj udělala hrdinu, ale o české občany se nepostará, a jejich práva se nestará.

Publikovaný dne 9. 4. 2022, 22:31 na serveru Seznam Zprávy.

Důvody závadnosti příspěvku:

„Nikdy nereagujte na tvrzení partnera v rámci dialogu, dokud neshrnete podstatu jeho tvrzení takovým způsobem, který bude tento partner akceptovat.“ 

„Dnes budu o svobodě slova mluvit z pohledu klinického psychologa,“ uvádí Peterson svou řeč. Dále se věnuje vlivu, jaký na něj mělo studium prací Sigmunda Freuda a Carla Rogerse, a zamýšlí se nad vztahem mluvení a myšlení. Ve zkratce říká, že podstatná část našeho myšlení se odehrává ve slovech – myšlení je vlastně internalizovaná řeč. Potřeba myšlenky verbalizovat vyplývá z toho, že nemáme moc jiných nástrojů, jak to, o čem přemýšlíme, zpracovávat, třídit, hodnotit a kultivovat. Nezbytnou součástí procesu myšlení je podle Petersona dialog. V daném kontextu zmiňuje právě Carla Rogerse, který, jak Peterson říká, měl jako k agnosticismu směřující vzdělanec vycházející z židovsko-křesťanských tradic velký respekt k „božské“ hodnotě slova a také k hodnotě aktu výměny slov v rámci smysluplného rozhovoru. Každý, kdo mluví, potřebuje nějaký typ vnímavého posluchače. Formulovat myšlenky, které nejsou nikým vyslechnuty, a zůstavají tak bez odezvy, je pro většinu lidí přinejmenším málo uspokojivé. V Petersonově projevu pak následuje pasáž věnovaná roli a vlastnostem dobrého posluchače v rámci terapeutické praxe.

Dne 12.4.2021 byla žádost o informace doručena. Dne 30.4.2021 mi bylo odpovězenos tím, že se podle směrnice EU o ZOI nejedná, pouze o dotaz.

Místo konkrétních odpovědí na otázky, úřad odpověděl citacemi, zákony a odkazy. Když jsem ÚOOÚ podal stížnost pro porušení zákona soudním exekutorem (při „dluhu“ za svobodu slova 750.000,-Kč a  zastaveném domě, zabavil pouze mé počítače v ceně cca 10.000,-Kč, včetně zálohovacího disku se soukromými daty a s daty z mých veřejných aktivit za 30 let). Tento brutální zločin na datech a svobodě slova, shledal ÚOOÚ v naprostém pořádku, protože tak rozhodlo i MsP. Podivná ne-závislost státního úřadu.

Tomio Okamura čelí exekuci. Dosud se totiž neomluvil Ústavu nezávislé žurnalistiky za slova o „podvodném webu“ HlídacíPes.org, přestože mu omluvu již v květnu pravomocně nařídil Vrchní soud v Praze. Potvrdil tak předchozí rozhodnutí pražského Městského soudu, kam Ústav podal žalobu.

Ve sporu šlo o konkrétní výroky, které zazněly na konci roku 2017. HlídacíPes.org tehdy zveřejnil text, v němž popsal, že se Okamura zbavil podílu ve své pražské restauraci, ale neuvedl to ve svém majetkovém přiznání. Místopředseda sněmovny reagoval právě slovy o „podvodném webu“. Pokud Tomio Okamura nesplní svoji povinnost uloženou soudem, může mu exekutor uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Pokud nesplní svoji povinnosti ani poté, může exekutor ukládat další přiměřené pokuty, které připadají státu.

Individuální stanovisko člena rady k usnesení č. 31/21 přijatému v poměru 6:2 na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu dne 28. 4. 2021:

Kategoricky nesouhlasím s konstatováním (cituji) „nespokojenosti s tím, jak je dbáno zásad objektivity, nestrannosti a vyváženosti ve vysílání stanice Český rozhlas Plus“. Proto se také nemohu připojit k obecně formulované výzvě vedení Českého rozhlasu k (cituji) „nápravě nedostatečné názorové plurality a k zajištění větší vyváženosti zastoupení představitelů společensky relevantních názorových proudů a skupin“.

Čtyři muži vtrhli do tiskárny hongkongské kanceláře deníku The Epoch Times v časných ranních hodinách dne 12. dubna 2021 a poškodili počítače a tisková zařízení. Násilný útok a vandalismus je považován za poslední pokus Komunistické strany Číny umlčet deník The Epoch Times.

V listopadu 2019 došlo k dalšímu útoku, když čtyři maskovaní muži neoprávněně vstoupili do stejné budovy a zapálili dvě tiskárny. Pachatelé, kteří stáli za žhářským útokem, zůstávají na svobodě.

Mluvčí hongkongské redakce Cheryl Ng uvedla, že toto vloupání je charakteristické pro čínský režim a jeho cílem je umlčet nezávislé médium, aby přestalo informovat o tématech, která jsou pro komunistický režim tabu. Útok odsoudila a prohlásila, že se jedná o zločin proti svobodě slova v Hongkongu.

Nutno v této souvislosti zdůraznit, že trestný čin pomluvy má základ v civilním právu. Prostředky trestního práva mají v případě pomluvy tam, kde nejsou meze civilního práva. Trestní právo musí působit pouze jako ten poslední prostředek ochrany pro nejzávažnější případy, jak uvedl Ústavní soud např. v II. ÚS 474/19, tedy jako ultima racio.

Přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Aby se jednalo o údaj nepravdivý, musí mít povahu informace, jejíž pravdivost či nepravdivost, tj. soulad či rozpor se skutečností, lze objektivně ověřit. Informace sdělené obžalovaným jsou objektivně ověřitelné.