Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 20.04.2024 12:42
    Mgr. Jana Gavlasová, advokát, Západní 449, 253 03 Chýně ...

    Read more...

     
  • 19.04.2024 18:09
    Ve Zlínském kraji dnes chybí 3000 míst pro přestárlé lidi.

    Read more...

     
  • 19.04.2024 16:56
    Spione und Saboteure – Wladimir Putin zeigt, dass er in seinem ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 14:44
    Ministerstvo zahraničí daruje Ukrajině pět aut. Jedno pancéřované ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 10:42
    Soukromý vlastník zcizil veškerý svůj majetek. Justice je bez ...

    Read more...

     
  • 18.04.2024 08:11
    Včera mi jeden pán v Praze, sledující mé zpravodajství ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

T.G.Masaryk

  • Dva skvělé rozhovory - o koronaviru a odstraněném pomníku Kolčaka v Rusku!

    Odvysílal ČRo Plus dne 18.května. MUDr. Soňa Peková sdělí během 6 minut více podstatného o koronaviru, než se dozvíte z Událostí ČT za celou hodinu (14:06:50 – 14:13:22 min). Navazuje na ni komentátor ČRo Libor Dvořák 5 minutami informací o likvidaci pomníku vládce Sibiře admirála Kolčaka. Na vztahu k pomníkům dnešního Ruska ukazuje jeho vztah k minulosti, tedy i k pomníku maršála Koněva.

    Dovoluji si doplnit Libora Dvořáka co nestihl říci k admirálu Kolčakovi:

    Str. 62: Legionáři - V Rusku bylo tehdy asi 50.000 československých legionářů, kteří bojovali proti německým a rakouským armádám na straně Rusů. Po komunistickém převratu vydal Trockij rozkaz, aby byli odzbrojeni a zneškodněni (V Rusku bylo tehdy 60.109 legionářů, 4.120 jich zahynulo. Pozn. J.Š.). V letech 1917-19 českoslovenští legionáři vybojovali svoji známou anabázi od řeky Volhy přes Sibiř až k Tichému oceánu. Bojovali za svou sebezáchovu, ale v sázce byly tehdy důležité zájmy západních spojenců…

  • Ein Historiker, ein Brief des tschechischen Adels und die Worte eines Kardinals über die tschechische Tragödie, die in München endet

    SD VetreibungsverlusteDer Historiker Otakar Odložilík: "Der Aufprall des Staatsschiffs auf die verhängnisvolle Klippe wäre nicht so heftig und niederschmetternd gewesen, wenn ihm nicht eine Überschätzung der Möglichkeiten und Kräfte vorausgegangen wäre, begleitet von der Schwächung eines komplexen und empfindlichen Organismus durch innere Kämpfe und das Streben einzelner Parteien nach Einfluss und Macht, wenn das übermäßige Streben nach Führung nicht die alte Tatsache und Wahrheit verdunkelt hätte, dass eine Nation, die der Schöpfer dazu bestimmt hat, ihren Platz in der Mitte einzunehmen, sich nicht zu ihrem Schaden und Willen in die Höhe erheben darf, ohne einen heftigen Schlag und die Gefahr eines plötzlichen Absturzes zu fürchten." (Trost in der Geschichte gesucht, Josef Tomeš, LN 4.10.2023)

    ***

    "Masaryk war sich vom ersten Augenblick seiner Präsidentschaft an der fatalen Bedeutung der nationalen Frage für unseren Staat bewusst, insbesondere der Komplexität und der Schwierigkeiten unserer Nachbarschaft mit Großdeutschland und der daraus resultierenden Notwendigkeit, die Position der größten Minderheit im Staat, der Deutschen, schnell zu regeln. Er wies die Fiktion des Nationalstaates und die fetischistische Überbewertung der Sprachenfrage zurück. Er erklärte, wenn die Frage der Deutschen wirklich eine innere Frage der Republik bleiben solle, müsse man sich entsprechend arrangieren, damit wir nicht eines Tages gezwungen seien, diese Frage nur unter ausländischem Druck zu lösen, wie es nach dem Anschluss Österreichs tatsächlich geschehen sei. Er hatte recht, als er sagte, daß wir die Deutschen durch dauerhaftere Bindungen als durch Friedensverträge an den historischen Staat binden sollten, daß ein Drittel der Bevölkerung nicht allein durch Macht beherrscht werden kann, und er hatte auch in anderen Dingen recht, die er als krankhafte Überpolitisierung unseres Lebens rügte." K. Z. Klíma LN 7. 3. 1939

    ***

    Die Rede, deren Text von Karl VI. Schwarzenberg verfasst wurde. "In diesen Tagen bekunden alle Stände und Klassen unserer Nation einmütig ihren Willen, die Verletzung der alten Grenzen unseres Staates zu verhindern... Die Treue zum tschechischen Staat, den unsere Vorfahren tausend Jahre lang mit aufgebaut und erhalten haben, ist für uns eine so selbstverständliche Pflicht, dass wir sie ausdrücklich zu betonen gedenken."Dann erinnerte er an die vom Adel empfundene "Pflicht, das Erbe der Väter zu bewahren" und wies auf das einzigartige Phänomen hin, dass "die Länder der böhmischen Krone seit so vielen Jahrhunderten zusammen sind und so viele Stürme gemeinsam überstanden haben, dass wir hoffen, auch diese Zeiten der Unruhe und Gewalt zu überstehen."

  • V neochotě revidovat sto dvacet let starý skandální rozsudek česká justice pokračuje

    Jihlavské listy 7. 7. 2020: POČTĚTE SI– Advokát Müller dále zmiňuje reakci redaktora LN Petra Zídka: „Hilsnerův proces se tak trochu týká nás všech. Nedělí nás od něj věky, jako v případě Husa. Před necelými sto dvaceti lety byl u nás někdo neprávem odsouzen k smrti na základě antisemitských pověr. Zrušení tohoto skandálního rozsudku by mohlo mít význam pro celou společnost.“

    „Poté, co mně paní ministryně odpověděla, že pánové Heller, Vašíček, Prchal a Zídek projevili o nápravu v kauze Hilsner zájem pouze „historický a celospolečenský“, nikoli „dostatečně intenzivní a konkrétní“, obrátil jsem se na pana prezidenta Miloše Zemana s tím, aby on jako nástupce prof. T.G.Masaryka v prezidentském úřadu vyjádřil na ´revizi procesu polenského´ svůj „intenzivní a konkrétní zájem“, argumentuje L.Müller. Odpověď na jeho žádost dorazila 10.června. Ředitel odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky JUDr. Václav Pelikán mne z pověření pana prezidenta odpověděl, že pokud paní ministryně podnět opakovaně odmítla, není důvod, aby se případem zabýval i pan prezident, který by mohl působit ve věci jen ´vahou své osobnosti´“, konstatuje Müller. Jak dodává, bylo mu v závěru odpovědi panem ředitelem doporučeno, aby své „právnické schopnosti a erudici“ uplatnil na jiném, aktuálnějším a naléhavějším případu než trestní věci 120 let staré, ve které již dávno došlo ke společenskému konzensu při nahlížení na ni a u které palčivost potřebného zásahu uplynulým staletím již vyprchala.

  • Wie Benesch und Masaryk mit Geld umgingen

    … Entgegennahme Von Zahlungen macht natürlich auch erpressbar. Das erfuhr Ed. Benesch im Jahre 1948. Zehn Jahre vorher, im Oktober 1938, hatte ihm der sowjetische Resident in Prag, Pjotr Zubow, 10.000 Dollar für die Flucht nach England übergeben. Die Quittung darüber sollte 1948 veröffentlicht Arden, falls sich Benesch weigern sollte, die Macht reibungslos an Gottwald zu übergeben. …

    ***

    Die ,,Pflege“ der Presselandschaft

    Otto Normalverbraucher wundert sich bisweilen, wie schwer sich die Politik manchmal tut, um ganz eindeutige Missstände abzustellen. So war die Sudetenfrage eine der grossen offenen Wunden der Zeit nach dem l. Weltkrieg, in der sich dennoch über Jahre hinweg nichts tat. Warum das so war, erklärt ein Blick in die Tresore des csl. Aussenministeriums, das bis 1935 unter der Leitung von Eduard Benesch stand und danach in seinem Sinne weitergeführt wurde. Dort lagerten ganze Stapel von Quittungen über teils üppige Zahlungen an die interntionale Presse, deren Gunst auf diese Weise erkauft wurde.