Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

(12. října 2021  – 13. září 2001 Londýn), byl amatérský tenista a hokejista československého původu.

Lední hokej: Jako hokejista působil mezi lety 1936 a 1949 v klubu I. ČLTK Praha. Hrál také za československou reprezentaci, zúčastnil se Mistrovství světa 1939. Na MS 1947 konaném v Praze pomohl týmu získat první zlatou hokejovou medaili. Startoval také na Zimních olympijských hrách 1948, kde Čechoslováci vybojovali stříbro. V roce 1997 byl uveden do Síně slávy IIHF. V roce 2010 byl uveden do Síně slávy českého hokeje.

Tenis: Československo reprezentoval v Davis Cupu, kde dosáhl 11 vítězství ve čtyřhře spolu s Vladimírem Černíkem. V roce 1954 vyhrál Wimbledon, v letech 1951 a 1952 také French Open. Od roku 1949 do roku 1959 byl egyptským občanem, v roce 1959 získal britské státní občanství[2] a ve Spojeném království, kde byl ženatý, v roce 2001 zemřel.

Aktualizováno 6.6.2023:Inspiroval mě článek o R. Tajcnárovi.  Můj strýc vyráběl hokejky v letech 1947-1948 pro národní tým. V únoru 1949 hokejisté vyhráli MS ve Švédsku a tak strýc, když se vraceli z MS, jim jel na hranice s Polskem naproti. Brankářskou hůl ing. Bóži Moudrého si nechal podepsat. Mám ji ve svém minimuzeu v garáži . Půjčil jsem ji asi na 5 roků do O2 Arény v Praze. Tu výstavní síň tam spravoval býv. hokejista Gustav Bubník. Když jsem mu předával  brankářskou hůl a uviděl podpis Zábrodského, tak řekl: “To je ten pacholek co nás dostal do kriminálu..." Děda a strýc potom museli koncem února na příkaz soudruhů zavřít dílnu. Soudruzi se nám potom pokoušeli dům znárodnit, ale neuspěli. Zdravím  J. Kos

P.S. V roce 1950 komunisté poslali hokejové mistry světa do lágru těžit uran – teď už chápu, proč pořadatelé MS v Praze nenechali čestného hosta Vladimíra Zábrodského promluvit. JŠ    

***

Aktualizováno 31.5.2023: Odpověď ČTna dokument „Konec mistrů světa“. JŠ

***

Mezi mistry světa v hokeji tehdy patřil i třiadvacetiletý Rudolf Tajcnár. Slovák, skvělý obránce a střelec. V roce 1972 prožíval obránce Slovanu Bratislava životní ročník. Během něj získal ještě bronzovou olympijskou medaili. Na světovém šampionátu nastřílel jako obránce vynikajících pět branek a zdálo se, že jeho budoucnost je více než růžová. To byl ale velký omyl. Tajcnár byl vždy celkem bouřlivák, navíc se rád napil, tenkrát po mistrovství světa to ale přehnal a poté, co se v baru popral s několika policisty, měl strávit čtyři roky v psychiatrické léčebně! Jeho život byl jako horská dráha.