Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Když Německo zvládlo přijmout několik milionů lidí po válce, kdy bylo všechno zničené, dnes nebude s pár miliony lidí potíž! Měli bychom být rádi, že se nám daří dobře a podělit se. Člověk může dávat i radost. Pan Simeon ztratil několikrát domov – vyhnání, vybydlení, zboření, zaplavení.. Svědectví doby, jak aktuální právě dnes. I smutné vzpomínky patří k životu. Skrze ně se člověk stává silnějším.

Recenze | Od konce roku 2020 nabízí muzeum v Mnichově cestu časem skrze historii německy mluvící etnické skupiny v Čechách a na Moravě až po vyhoštění a nový začátek v Německu

Březen/Duben 2021 – Kulturní korespondence východní Evropy № 1422

Susanne Habel

Pět pater, 1200 metrů čtverečních a 900 exponátů: Sudetendeutsche Museum v Mnichově ukazuje od konce roku 2020 historii stejnojmenné národnostní skupiny. Budova vedle Sudetoněmeckého domu, mohutná a s kamenným obkladem, nabízí cestu časem. Prohlídka stálé expozice začíná v horní části pěti podlaží a odtud vede cesta dolů tisíciletím.

Aktualizováno 11.6.2023:  V Lidicích jsme uctili památku nevinných obětí v době války za účasti prezidenta a politiků. Kdy uctí stejní politici památku nevinných obětí vrahů z řad čs. armády na místech, kdy byly, v době míru, masově vražděny i ženy, děti, batolata a kojenci?

Aktualizováno 3.6.2023: Postoloprty 3.6.1945: Češi by mohli říci: „Je nám líto co se stalo.“

***

Bylo mi ctí zúčastnit se 18km pochodu s mladou generací. Žádná média a politici se nedostavili. Největší masakr na území Čech a Moravy. Dostavil se zástupce velvyslanectví SRN. Více ve FOTOGALERII a videích níže.

Z Loun se studenti dostavili, z Postoloprt a Žatce, žádní. Nesl jsem cedulku Scheiter Anton, sedlák a major z Postoloprt. Učitel gymnasia Jana Keplera v Praze JUDr. Petr Zemánek odvedl opět skvělou práci. Jen více takových učitelů! Mj. navrhl zmapovat pohyby obyvatelstva v minulém století na našem území – nebyl zájem. Pohyby obyvatelstva po roce 1918 i dříve by byly jistě zajímavé, včetně stěhování  Čechů do Sudet a jejich návrat po jejich okupaci a za jakých podmínek. Pomník v Žatci je typický – „Zápaďáci“ upozaděni. Pomník prezidenta Edvarda Beneše v Žatci je urážkou všech obětí tohoto zločinu proti lidskosti. Na svědomí ho má především on. Manželé páchali sebevraždy po znásilňování manželek, Češi vodili ruské vojáky k německým dívkám…

Kdy začnou i čeští politici a president uctívat památku nevinných obětí, zavražděných českýma rukama v době míru, tak jako činí němečtí politici a presidenti i svoji účastí v Lidicích, Terezíně, kdy byly zločiny proti lidskosti páchány v době války?

***

1.6. 2023: II. Pochod mladých za minulost – Louny, Postoloprty, Žatec – místo vraždění nevinných

Připomněl jsem i pořad Reportérů ČT, kteří nás s Křížem doprovázeli z Točníka až do Bažantnice v Postoloprtech. Pořad RČT z května 2010, jsem už v iVysílání ČT nenašel... Ze 14.6.2010 už ano. Stojí za připomenutí. JŠ

***

Studentský pochod si připomene poválečné vraždění Němců v Postoloprtech

Filmaři i pamětníci připomněli v Tušti zavražděné z května 1945

Události z konce května 1945, kdy partyzáni v jihočeské obci Tušť zabili při odsunu Němců 14 lidí, si připomněly desítky lidí. Do pietní akce se zapojili i tvůrci filmu Krajina ve stínu, který volně podle 75 let starých událostí natočil Bohdan Sláma. Snímek půjde na podzim do kin. Na pietním místě zaznělo, že v roce 1945 selhala celá společnost a že pomsta nic neřeší. Podle historiků vyvedli partyzáni a někteří z obyvatel Tušti v roce 1945 ze sklepa 14 místních. Skončili v jámě na mrchovišti. "Jáma nebyla dost hluboká. Kluci, co ji kopali, utekli, když zjistili, že není pro zvířata. Dohrabat si ji museli (vězni) sami, pak byli brutálně popraveni. Ve společném hrobě leželi téměř 50 let,"uvedl Lukáš Vedral z Bontonfilmu.

KRAJINA VE STÍNU - teaser

Píše se na Radio Prague International. Sluší se dodat, že Československo bylo předurčeno k zániku nikoliv sudetskými Němci, ale založením diskriminačního státu, kde bylo upřeno právo na existenci jednotlivým etnikům. Bylo tak flagrantně porušeno 14 Wilsonových bodů. Hlavní odpovědnost nesou T. G. Masaryk a Edvard Beneš. Ten jako president dílo zkázy dokonal – nezavelel k obraně vlasti v roce 1939, utekl zbaběle do zahraničí, spojil se s Kremlem a značně přispěl k vyhnání 1/3 obyvatelstva po válce. Stal se tak válečným zločincem, který prodal zemi kvůli vlastním, nízkým, politickým a mocenským ambicím. Vůči našim staletým spoluobyvatelům jsme se dopustili genocidia, etnocídia a democídia. Dodnes jsme se za tyto zločiny proti lidskosti nedokázali omluvit. Presidenti SRN se za zločiny nacismu omlouvají neustále. Naši presidenti k tomu odvahu dosud nenašli. JŠ

***

 15. 3. 1939: Edvard Beneš, přelstil sám sebe – národ zaplatil krví a duší za jeho krvavý úpis komunistům

"Jejich zásadním dílem bylo urbanistické plánování, vytvoření měšťanstva a tím i rozvoj intelektuální a materiální moci v pozdním středověku a bohatství země (těžba stříbra!). V 19. století vytvořili velkoprůmysl, a to v přírodně nejchudších oblastech, jimiž Čech vždy pohrdal a kde německý kolonista dokázal ještě vyždímat obživu z nejchudší půdy. Jsme-li hospodářsky a průmyslově schopnější, vyspělejší ve správě, kázni a pracovní výkonnostinež ostatní východní národy, pak za to vděčíme především německému školství. V průběhu staletí jsme se však také s Němci smísili a vstřebali mnoho německé krve. To také výrazně změnilo náš charakter po rasové stránce, a jestliže dnes čtvrtina Čechů v Čechách má německá jména, pak to v žádném případě není dokladem germanizace, ale čechizace." Josef Pekař "Dějiny československé" (1922)

***

Mezinárodní sekce ČRo informovala, aniž by se zmírila o jeho" zacházení" s Němci a jinými menšinami (Maďary). Zbývá konstatovat, že po něm pojmenované "Benešovy dekrety", především Němců týkající se tzv. "špinavá dvanáctka", jsou i nadále součástí českého právního řádua stále používánypro pokračování krádeží a nespravedlnosti.Události ČTmlčely. Jeho vila v Sezimově Ústí, kde je i pohřben, je zřízena státem jako muzeum. Pochybuji, že se tam plnou pravdu o jeho životě návštěvníci dozví…

Tajně jednal se SSSR, což později vedlo k nedůvěře západních spojenců. Jako vrchní velitel opustil zemi a nevydal rozkaz bránit ji, ačkoliv celá země byla odhodlána bojovat. Peníze od firmy Baťa na podporu činnosti exilové vlády v Londýně bral, ale firmu po válce pomohl zlikvidovat. Aby přesvědčil spojence, nařídil atentát na Heydricha, přes varování odboje, že to povede k likvidaci těch nejlepších synů a dcer národa - v roce 1948 nám chyběli. Nejvíce to odnesli Sokolové, ze kterých měli nacisté největší strach (bylo jich obratem popraveno 1500!).

Svoji zákeřnou politikou a zákulisními manipulacemi si zajistil první zvolení presidentem po smrti TGM. Svého přítele dr. Emila Háchu nechal žalostně zemřít na Pankráci, těžce nemocného, kde na něho dozorci močili... Znám byl ve Francii i jako „Král rulety“, kdy prohrál miliony US dolarů, které věnovali Čechoslováci z USA na podporu vzniku Československa. Více se můžete dočíst o zločinech Beneše v knize dr. Josefa Kalvody "Genese Československa". Není divu, že i komunisté odsouhlasili zákon „Edvard Beneš se zasloužil o stát“ – a jeho zničení. Aktivním prosazováním vyhnání našich spoluobčanů, českých Němců, se dopustil nejhoršího zločinu proti lidskosti - genocidia. I proto je válečným, resp. poválečným zločincem, který měl stanout také před Norimberským tribunálem, jak připomenul Karel Schwarzenberg.

Dodnes jsme se z odsunu Sudetských Němců, jedné třetiny národa, hospodářsky, kulturně a mravně nevzpamatovali. Z jejich řad pocházelo 10 nositelů Nobelovy ceny, včetně první ženy, nositelky Nobelovy ceny míruhraběnky Berthy Suttner Kinské. JŠ

***

Edvard Beneš válečný zločinec a masový vrah, stejně jako Stalin a Putin

Před 20ti roky zemřel Pavel Tigrid, média mlčí…

Připomeňme si z historie: Byl "Havlem před Havlem"

Dne 21.března 1991 vstoupil v platnost zákon o „mimosoudní rehabilitaci“. Jednalo se o návrat nemovitostí a pozemků, které byly v letech 1948 až 1989 komunisty zkonfiskovány nebo znárodněny. Tzv. Restituce se po politické změně stala důležitým prvkem ekonomické transformace v Československu.

Odpovídající objety musel splácet nejen stát, ale i současní vlastníci, kteří je koupili za komunistické vlády. V mnoha případech byl návrat ztížen tím, že příjemce musel mít trvalé bydliště v ČSFR a později v České republice. To bylo zrušeno Ústavním soudem v roce 1994. České občanství zůstalo rozhodující.

… Nakonec se Edvard Beneš dostal do situace, kdy zkoušel zachránit trosky svého díla, ale hlavně sebe a svou pověst. V den, kdy se 15. září 1938 britský ministerský předseda Neville Chamberlain schází s Adolfem Hitlerem, pověřuje Beneš ministra Nečase tajným úkolem. Posílá po něm francouzskému ministerskému předsedovi tajný plán, v němž navrhuje odstoupení sudetoněmeckých oblastí v rozsahu 4000 až 6000 km² a přesídlení 1,5 až 2 milionů Němců z vnitrozemí, a v příloze Nečasovi zdůrazňuje: „Nikdy nepřipustit, aby se mohlo říci, že plán pochází z Čech! Neříci, že to pochází ode mne! Neříci to ani Osuskému! Žádám, aby s ním o tom nebylo mluveno. Tyto papíry zničit!“ Ano, hlavně, aby se národ nic nedozvěděl! Když s tajným návrhem neuspěje, hraje vabank a vyhlašuje mobilizaci. Směrem ven se tak Beneš pokouší vyhrožovat i vydírat, směrem domů vzbuzovat plané naděje.

Otřesný článek o naší minulosti a o nás (LN, Pátek, 16.10.2020). Končí tímto odstavcem:

…Když jdeme zpátky ke statku, jehož polovinu po matce získal v roce 1989 zpět a druhou si musel odkoupit, vrátí se ještě k filmu. „Jsem rád, že se to skončilo, i když jsem to snášel špatně. Z premiéry mne odvezli do nemocnice. Ale ty základní věci tam jsou. Impulz byl jasný, ten dal Beneš, a kdyby někoho měli soudit, pak jeho. A pak je tam dobře vidět, jak se lidi chovají, když si můžou vlézt, do jaké chalupy chtějí. Myslíte, že by dneska takhle nejednali? Kdyby měli tu možnost? Otec a ti další ještě nebyli ani zahrabaní, a už v jejich barákách spali noví majitelé. A místní, ne cizí.“

Ptáme se, jestli se mu někdy někdo ze sousedů – potomků vrahů – omluvil.

„Ne, nikdy, nikdo.“

Benešovy lži aneb co společného má historie s dneškem

Přes sto lidí absolvovalo dnes třicetikilometrovou Pouť smíření z Brna do Pohořelic, která je připomínkou obětí poválečného odsunu německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Pochod se konal opačným směrem než tehdejší odsun, při kterém zemřelo nejméně 1700 lidí - Dnes byl popraven Navíd Afkari... 

Rány války poznamenaly miliony lidí. Jsou stále otevřené a špatně se hojí. Platí na ně pouze dvě věci, a to čas a odpočinek. Musíme si uvědomit, že dějiny jsou plné krutosti, nespravedlnosti a křivd. Odpuštění je něco, co si můžeme vzájemně navrhnout hned teď.

Aktualizováno 13.10.2023: Citace z projevů prezidenta Beneše a českých politiků k jednání s Němci

***

Historik Otakar Odložilík: „Náraz lodi státního života na osudné úskalí by nebyl tak prudký a drtivý, kdyby nebylo předcházelo přecenění možností a sil, provázené oslabením složitého a citlivého organismu vnitřními zápasy a touhou jednotlivých stran po vlivu a moci, kdyby přepjatá touha po vůdčím postavení nebyla zastínila starou skutečnost a pravdu, že národ, jemuž Stvořitel vykázal místo na středních polohách, nesmí o své újmě a vůli vystupovat do výšek bez obav prudkého úderu a nebezpečí náhlého pádu.“ (Útěcha hledaná v historii, Josef Tomeš, LN 4.10.2023)

„Masaryk si byl od první chvíle svého presidentství vědom osudového významu národnostní otázky pro náš stát a zvláště složitostí a obtíží našeho sousedství s velkým Německem a z nich vyplývající nutnosti upravit rychle postavení největší menšiny ve státě, Němců. Odmítal fikci národního státu a fetišistické přeceňování jazykové otázky. Vysvětloval, že má-li otázka Němců zůstat opravdu vnitřní otázkou republiky, bude podle toho třeba se zařídit, abychom jednoho dne nebyli nuceni tuto otázku řešit teprve pod zahraničním nátlakem, jak se skutečně stalo po anšlusu Rakouska. Měl pravdu, když říkal, že máme připoutat Němce k historickému státu trvalejšími pouty, nežli jsou mírové smlouvy, že třetině obyvatelstva nelze vládnouti jen mocí a měl pravdu i v jiných věcech, které vytýkal jako chorobné přepolitizování našeho života.“ K. Z. Klíma LN 7. 3. 1939

***

Projev, jehož text sepsal Karel VI. Schwarzenberg, uvedl zdůvodňujícími větami: „Pane presidente, za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli zabrániti porušení starých hranic našeho státu… Věrnost k českému státu, který naši předkové pomáhali budovati a po tisíc let udržeti, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se rozmýšleli ji výslovně zdůrazniti.“Poté připomenul šlechtici vnímanou „povinnost uchovat dědictví svých otců“ a poukázal na jedinečný jev, kdy „Země Koruny české byly pohromadě po tolik věků a přetrvaly spolu tolik bouří, že doufáme v přejití i těchto časů nepokoje a násilí“.

 Reportéři ČT věnovali tématu 12 minut, ale sdělili nám nesrovnatelně více – o naší minulosti - i o nás.

Heinz Edelmann, který se proslavil s Beatles, narozen v Ústí nad Labem. Joy Adamsová, známá s příběhů lvice Elsy, rozená Frederike Gerstnerová a narozená v Opavě. Nositelé Nobelových cen: Berta von Suttner hraběnka Kinská z Chytic a Tetova, přítelkyně Alberta Nobeleho (Nobelova cena  1905 – první žena). Carl Ferdinand Cori a Gerthy Theresa Cori, narozeni na Novém městě v Praze (Nobelova cena 1947). Petr Grünberg, nazývaný „otec internetu“, narozen v Dýšině u Plzně (Nobelova cena 2007). Kolik schopných lidí bylo nuceno naši zemi opustit, aby svým umem a schopnostmi pomohli světu a zemím, které je přijali. My máme dva nositele Nobelovy Ceny – prof. Jaroslava Heyrovského a Jaroslava Seiferta, nemluvě o Leopoldu Růžičkovi, který měl českého dědečka a obdržel Nobelovu cenu za chemii v roce 1939.

Dne 6.9.2020 přinesly Události ČT reportáž ze Dne otevřených dveří v sídle Hany a Edvarda Benešových. Prezident Edvard Beneš má nemalý podíl, že nás naši Němci opustili. Toto řekl ve svém pověstném projevu 3.června 1945 v Táboře:

Neoddělitelnou součástí vylhaného mýtu o demokratickém charakteru třetí republiky je i obraz prezidenta Edvarda Beneše jako ryzího demokrata, obelhaného a zrazeného komunisty až v únoru 1948. V nepřikrášlené skutečnosti byl přitom spolu s komunisty jedním z hlavních strůjců demontáže a porážky československé demokracie. V textu zveřejňujeme i unikátní a dosud nepublikovaný dokument.

Doma budovaný obraz Edvarda Beneše jako demokrata, respektovaného a obdivovaného na Západě i na Východě, nebyl pravdivý nikdy. Vždyť už v roce 1920 napsal první britský velvyslanec v Praze Sir George Clark o Benešovi, že jde o „bezohledného oportunistu“.

Jeden z nejzkušenějších amerických diplomatů třicátých let William Christian Bullit napsal o Benešovi v důvěrném memorandu pro prezidenta Roosevelta: „Každý, kdo něco znamená v politickém životě Francie a Anglie, považuje Beneše za naprosto sobeckou postavičku, která svou lacinou mazaností v drobných záležitostech a naprostým nedostatkem moudrosti ve věcech velkých, umožnila rozpad své země.“

A jeho legendární kolega Anthony J. Biddle, za války velvyslanec u několika exilových vlád v Londýně, včetně československé, popsal Beneše v osobní depeši prezidentu Rooseveltovi pohrdlivě jako „nástroj ruské propagandy“.

V Janských Lázních, kde bylo krátce po válce, v květnu 1945, usmrceno dvanáct německy mluvících lidí, kteří jsou pohřbeni v lese nad dnešní dětskou léčebnou Vesna, se nachází žulový Kříž smíření.

Německá strana požádala o postavení jednoduchého kříže (na její náklady) v místě hromadného hrobu, o čemž v roce 1993 rozhodlo místní referendum, kdy se 56 % obyvatel města vyslovilo pro vztyčení kříže. Je na něm latinský nápis „Requiescant in Pace“ (Odpočívej v pokoji).

Česko-německá glorietta

Poblíž je česko-německá glorietta, kde jsou české i německé nápisy. „Ani Janským Lázním se nevyhnuly poválečné čistky německého obyvatelstva,“ připomíná letáček v podobě janskolázeňské mapy, kterou mají k dispozici v místním informačním centru.

Vladimír Dzuro byl první a po dlouhou dobu jediný Čech, který v úřadu hlavního žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii vyšetřoval válečné zločiny na Balkáně. Podílel se na prvním zatčení válečného zločince od norimberských procesů. Rozkrýval pozadí masakru u Vukovaru na farmě Ovčara. Někdejší pražský kriminalista působil více než devět let v týmu pověřeném vyšetřováním válečných zločinů Srbů v bývalé Jugoslávii. Nyní vede kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Kniha Vyšetřovatel, kterou napsal, přináší jeho unikátní svědectví. 

Bylo plno, veřejnost musela stát i na chodbě. KVH nenatáčela na video, pouze polští hosté. Osobně byl přítomen i šéf polské speciální policejní jednotky GROM (obdoba české Urny), která zatýkala válečné zločince – seznámili jsme se. Žádná média jsem nezaznamenal. Hovořil především Vladimír Dzuro, poutavě, přesvědčivě, doprovázeno prezentací s fotografiemi a videi – i proto 170 min. uteklo tak rychle. Na vystupování elitního policisty bylo vidět, že žije v USA – jeho způsob myšlení, chování, absolutní koncentrace na to co říká, na projednávaná témata a na partnera se kterým hovoří.

Dokument Démoni balkánské války o zločinech proti lidskosti v bývalé Jugoslávii bude mít premiéru na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, bude mít premiéru i v ČT, Do kin bude uveden na jaře 2023.

Češi nyní hodně nahlas protestují proti akcím Putinova režimu, který začal záměrně likvidovat hroby československých legionářů v Rusku. „To se nám pochopitelně vůbec nelíbí. Přitom děláme to samé, pokud jde o hroby českých Němců“,porovnává předseda spolku Krnovská synagoga.

***

Žalostný stav rovů - Porušování dohod i názoru vlády -  Úřednice uklízí - Metody jak sovětská armáda - Zhovadilost, buranství, neúcta - Naděje umírá poslední - Myslí si, že okrašlují, přitom ničí

Vyvrátit i s kořeny, tak se samosprávy některých obcí v pohraničí pořád dívají na vyhnané německé obyvatele. A likvidují jejich hroby, což mimo jiné zapovídá i směrnice Úřadu vlády ČR. „Vzít buldozer a ničit, to je barbarství,“ říká Jindřich Machala ze spolku Lubavia, který rovy Němců naopak zachraňuje. Loni bylo zničeno třeba německé pohřebiště ve Starých Křečanech na Děčínsku, nyní hrozí zánik hřbitova v Chomýži na okraji Krnova.

Loni na sklonku léta nechala krnovská radnice vyvěsit na hřbitově v místní části Chomýž následující výzvu: „Pokud se vlastníci o daná hrobová místa nepřihlásí do jednoho roku od zveřejnění, budou z pozemku odstraněna a vhodným způsobem zlikvidována.“ Šlo o hrozbu pozůstalým po německých vyhnancích z Chomýže. Paradoxně pouze v češtině a na lejstru přivázaném provázkem na hřbitovní kapli.

Dne 6.10.2020 zveřejnily LN článek Jasny Machalické „O komunistických ideálech“. Končí slovy: „Ale válku začali nacisté a zfanatizovaní Sudeťáci je vítali jako osvoboditele. To je příčina a vše, co přišlo potom, byl následek.“ Dovolím si doplnit o skutečné příčiny a následky.

Redaktorky Machalické si vážím, píše dobré články, ale v tomto článku projevila neznalost dějin, tedy i chybné posuzování jejich příčin. Navíc z jejího hanlivého označení „Sudeťáci“ lze vycítit i určitou podjatost. Dovolil bych si proto článek doplnit o informace, které je třeba veřejnosti neustále připomínat. Ze Sudet se vracela většina lidí, kteří do nich byli "vdomestikování" vládou po vzniku ČSR v roce 1918. Byly rušeny německé školy, němečtí úředníci se museli do dvou let naučit česky, české firmy byly upřednostňovány ve státních zakázkách, 1/3 obyvatelstva země byla ignorována.

Přesto se čeští Němci snažili být loajální. V roce 1935 vyhráli volby. Pochopitelně vítali Hitlera jako "osvoboditele", kdy o jeho záměrech neměla většina tušení, vnímali to jako skutečné osvobození od teroru Čechů. Příčina nezačíná tedy rokem okupace, ale vznikem ČSR, kdy naše neštěstí začalo.

Václav Havel: „....základní podmínkou pro skutečné přátelství našich národů je pravda. Byť by byla jakkoli tvrdá, je třeba ji vyslovit“.

***

Celý svět debatuje o klimatu, elektrickém pohonu, nebo správném očkování proti Covidu - víceméně rozumným. U ostatních témat je tišeji, buť jsou roky stará. Luděk Pachmann byl před 76 lety přitom, když se například v ulicích Prahy otevřelo peklo. Poznamenal si svá pozorování níže přiložená. Dnes jsme zahrnuli i český překlad, abyste v případě potřeby mohli jeho poznámky předat česky mluvícím.

„Jsme nejprve lidmi, a pak teprve Čechy. Máme závazek vůči lidské důstojnosti. Jsme povinni vidět v otázce naší viny jasně a vyvodit z toho závěry…“ 

***

LIDICE 10.6.1942: Nacisty popraveno – v době války, ve dne: 173 mužů. Nejstaršímu bylo 84 let, nejmladšímu chlapci 14 let !!! 

ŠVÉDSKÉ ŠANCE 19.6.1945: Vojáky čs. armády popraveno – v době míru, v noci: 72 mužů, 120 žen, 75 dětí do 14 let. Celkem 267 lidí. Nejmladší byla batolata ve „věku“ 6, 7 a 8 měsíců !!!Maminky prosily vojáky, aby nejprve zastřelili jejich děti, aby měly jistotu, že nebudou trpět. Batolátka se plazila po tělech zavražděných maminek…

 ***

Vzpomínáme Lidice za účasti politiků a přímého přenosu ČT. Na Švédských šancích, kde došlo k masakru mnohem větším na ženách, dětech, batolatech a kojencích v době míru, politiky ani ČT neuvidíte. Ani při pietních aktech v Postoloprtech, Ústí nad labem, Brněnském pochodu a mnoha dalších místech….

***

Když Čechoslováci vraždili Čechoslováky a čs. vojáci děti, batolata a kojence

Aktualizováno 21.10.2022: MINISTRYNĚ OBRANY POTVRDILA, ŽE JANU SYROVÉMU NÁLEŽÍ HODNOST „ARMÁDNÍ GENERÁL“ A DŘÍVE UDĚLENÁ ČESKOSLOVENSKÁ VYZNAMENÁNÍ

***

Je dobře, že současnost už nenahlíží na osobu protektorátního prezidenta optikou vědomého kolaboranta s nacisty. Tím nebyl v žádném případě. Spíš se ve špatnou chvíli ocitl na špatném místě.

Národní shromáždění jej 30. listopadu zvolilo prezidentem Republiky československé, respektive toho, co z ní po mnichovské dohodě zbylo. Nazývána bývá také druhá republika. Tato volba bylo naprosto legitimní, nikdo ji nezpochybňoval a blahopřání mu poslal i jeho předchůdce Edvard Beneš. Občané jeho rodných Trhových Svinů na něho vzpomínají v dobrém a tak v roce 1995 odhalili na jeho rodném domě bustu s pamětní deskou. Stejně tak ve vstupní hale českobudějovického Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka je Emil Hácha uveden mezi významnými absolventy školy, vedle takových osobností jakými byli historik Josef Šusta a kardinál Miloslav Vlk.

Celý článek >

Na Pankráci dozorci na těžce nemocného  dr. Emila Háchu močili. Prezident Edvard Beneš nepodnikl nic. Měl skončit před válečným tribunálem za vědomě podporování - jak veřejně říkal „vylikvidování“ 1/3 obyvatelstva – sudetských Němců. Podle mezinárodního práva byl spáchán zločin genocidia. JŠ