Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Prezident Pavel: "Traumatizující okamžik v dějinách Když Kreml poslal tanky."  - Vzpomínka na českého armádního generála Lva Prchalu.

***

Jeho jméno dnes není tak známé jako jméno jeho krajana Václava Havla, ale pražští politici si z generála Lva Prchaly mohou vzít příklad. Proč? Protože Prchala byl jedním z prvních významných Čechů, kteří oslovili sudetské Němce. A učinil tak dávno před básníkem-prezidentem. Generál se podílel na deklaraci, která vešla do poválečných dějin jako "Wiesbadenská dohoda", podepsaná 4. srpna 1950, den před Stuttgartskou chartou. Československá strana tehdy zuřivě agitovala proti dohodě, která varovala před myšlenkami na kolektivní vinu a pomstu. V místních médiích byl Prchala, předseda "Českého národního výboru" založeného v roce 1940 v londýnském exilu, označován za fašistického emigrantského generála. Pomlouvačné kampaně se účastnili i členové katolického exilu. Generála tyto rušivé manévry neodradily od jeho smýšlení. "Cítím se povinen," prohlásil téhož roku 1950v projevu na "Světové konferenci pro mravní převýchovu" ve švýcarském Caux, "nejen vyznat hříchy, kterých se můj národ dopustil vůči sousedním národům. Chtěl bych se za ně omluvit svým sudetoněmeckým přátelům, zejména za bezpráví, které jsme jim my Češi způsobili. Slibuji, že udělám vše, co je v mých silách, abychom škody, které jsme jim způsobili, odčinili, jsme jim způsobili, a budovat s nimi lepší a šťastnější budoucnost v duchu Caux". O rok později, koncem července 1951, promluvil generál na setkání pořádaném Ackermannovým společenstvím v Königsteinu(Taunus): "Přes všechny obtíže je naší svatou povinností pokračovat v boji za lidskou svobodu, za právo národů na sebeurčení, za dobrovolnou federaci národů Evropy, a tím za svobodnou a šťastnou vlast. Svůj boj vedeme v duchu tisícileté křesťanské tradice a odhodlání nejen našeho národa, ale celého Západu. Máme v Evropě dost místa, pokud budeme myslet jen jako Evropané a pokud budeme jednat jako civilizovaní lidé." A pak následovala věta, která je aktuální i dnes: "Uznání práva každého na svou vlast je jedním z prvních předpokladů takového myšlení a jednání." K tomu podle něj patří právo a morálka. "A tam, kde vládne morálka a právo, tam bude také mír."

Noviny v té době hovořily o "volání Königsteinu". Toto volání však poté během studené války zaniklo. I dnes je stále obtížně slyšitelné, přestože zdi a hraniční ploty již více než 30 let neexistují. O zničení legendy se pokusil sudetoněmecký církevní historik profesor Rudolf Grulich. Grulich: "Dodnes je známo, že Václav Havel byl prvním předním Čechem, který se na začátku roku 1990 omluvil sudetským Němcům. Havel prohlásil, že vyhnání sudetských Němců vždy považoval, stejně jako mnoho jeho přátel, za "hluboce nemorální čin". S "Wiesbadenskou dohodou"a projevem generála Prchaly v Königsteinu v roce 1951však existují prohlášení Čechů, která jsou odesítky let staršía "jdou mnohem dál než Havlova lítost". Při přiměřeně dobré vůli bychom mohli Prchalu nazvat "Havlem před Havlem".

Před válkou jich tu žilo přes tři miliony - po válce měli nadobro zmizet. Nezmizeli ale všichni. Jak vypadal život německé menšiny v poválečném Československu? O tom více v pořadu Téma Plus (ČRoPlus 6.11.2022 – od 11:07 hod.)

Doporučuji poslech celého hodinového pořadu s otřesnými svědectvími dobových svědků. Pořídil jsem zvukový záznam podstatného, s projevy Edvarda Beneše (15.10.1945 – po divokém odsunu) a Václava Havla, kdy ještě nebyl presidentem.

Z témat pořadu: Vnitřní odsun – Trh s otroky – Otrocká práce mužů, žen a dětí – Volno jen v neděli odpoledne – Neexistence jako občané – Bezdomovci bez občanských práv – Nasazeni i do uranového průmyslu – Druhé německé osídlení – Občanství přiděleno úředně v roce 1953 – Zákaz vzdělávání v německém jazyce. JŠ

***

ČT2 8.11.2022: „Postoloprty 1945 - česká odplata“. Kdy se plně přiznáme k vlastním zločinnům proti lidskosti v době míru, jako SRN ke svým v době války?

Tak kolaboroval president Edvard Beneš se Sovětským svazem

Mýtus jménem Masaryk: Nadčasová filozofie TGM

Potkal jsem náhodně jednu známou. Vyprávěla mi tento příběh.

Její maminka žila na Šumavě. Když se maminka narodila, porodní bába přijela drezínou z Německa, jak bylo tehdy běžné. Později si vzala sedláka ze středních Čech, jejíž dcerka mi vyprávěla tento příběh.

Její tatínek byl sedlák a byli mu po válce na práci přiděleni dva Němci. Po nějakém čase se mohli vrátit domů. Jednoho dne, už za komunistického řežimu, když ještě nebyla dálnice z Rozvadova do Prahy, zastavil v obci německý autobus s turisty. Byl to zájezd německých hasičů do Prahy. Jeden z nich přinutil šoféra v jedné obci zastavit. Byl to jeden z oněch dvou Němců. Šel se podívat na dům, kde po válce žil a kde pracoval. Blížil se k domu, když se dveře čirou náhodou otevřely. Sedláková žena užasle vykřikla: „Sepp!“ V očích obou se objevily slzy. Slušní a poctví lidé si vždy rozumnějí.

Němci se postupně smířili. Většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost, přijet se podívat, okamžitě přijeli. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj...

***

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity zmapovali přes 100 sídel, která na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce. U Velkých Losin na Šumpersku a v Březové nad Svitavou na Svitavsku vznikají naučné stezky, které je připomenou.

"S historií se návštěvníci seznámí prostřednictvím panelů a mobilní aplikace, která zobrazí zaniklé stavby na původních místech", uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

 Laureáti Nobelovy ceny narozených na území Čech, Moravy a Slezska…

***

Benešovy dekrety zbavují sudetské Němce práv

Dne 25. října 1945 vydal československý prezident Edvard Beneš dekret č. 108 o "konfiskaci nepřátelského majetku". Tím byli příslušníci německé menšiny bez náhrady vyvlastněni. Dekret byl jedním z řady nařízení namířených proti německé menšině v českém, moravském a slezském pohraničí. Dekrety připravily nucené vysídlení sudetských Němců po druhé světové válce.

"Bude nutné Němce v českých zemích zcela nekompromisně zlikvidovat. Naším řešením musí být definitivní odgermanizování naší země v kulturní, hospodářské a politické oblasti."

Edvard Beneš, prezident Československa,1945

Zdravím vás, milí krajané

byl to nejpodivnější Sudetoněmecký den, jaký se kdy konal, a ukazuje, že Posselt-SL je z kulturního a legálního sdružení na přímé cestě stát se státem dotovaným tradičním krojovým spolkem, který dělá vše pro to, aby zabránil politickému vyjadřování a formování názorů - a tentokrát pod střechou Freiheitshalle v Hofu s heslem:

"Dialog překonává hranice,"

Karel Schwarzenberg: „Jsem Středoevropan s českým pasem.“

***

Nelze nahradit žádnými penězi původní obyvatelsto, spjaté životem a prací po staletí s krajinou. Současné k ní nemá, nemůže mít hluboký vztah, chybí mu kořeny. Ty se vytvářejí po generace. Současné Sudety doslava pláčí nad ztrátou původního obyvatelstva. Spáchali jsme hospodářskou, kulturní a morální sebevraždu. S náledky se potýkáme dodnes. Neštěstí naší země začalo vznikem Československa. Pociťujeme to a budeme pociťovat stále více.

Z řad českých Němců pocházelo 10 nositelů Nobelovy ceny (máme dva, dva zamlčujeme). Je symbolické, že „Největší Čech“ Karel IV., „otec vlasti“, měl za otce francouzského Němce a matka už měla jen pár procent české krve. K tématu Sudet ČRoPlus (11.2.2023 od 11:07 hod.): Proč jsou české regiony stále strukturálně postižené, když politici po každých volbách slibují, že jim pomohou? Jaká pomoc vlastně zabírá a co jsou jen zbytečně utracené peníze? A jde vůbec o peníze? JŠ

Přesně před 75 lety byl vyhoštěn z Blottendorfu (Polevsko) můj otec (tehdy 9 let), jeho o dva roky mladší sestra, jeho rodiče a jeho nemocná babička.

Příkaz k vyhoštění přišel pár hodin předtím. Dům se musel uklidit, ložní prádlo vyměnit a cennosti (peníze, šperky, spořitelní knížky atd.) položit na stůl. Odpor byl trestán okamžitou smrtí. Na nádraží byli hnáni s pouhými 30 kg zavazadel a 100 říšskými markami. Kvůli následným kontrolám nezbylo někdy ani 30 kilo a celých 100 říšských značek. V otevřeném dobytkovém vagonu jsme odjížděli do nejisté budoucnosti...

Moji prarodiče nikdy nedostali odškodnění za újmu, nebo za majetek. Zemřeli v 90.letech a ani se nedočkali omluvy z české strany. Mému otci - dokonce jako malému chlapci vzali dřevěnou železnici, když byl vysídlen - je mu dnes 84 let. Nikdo by nám neměl říkat, že po válce nastala spontánní pomsta. Rodina Hörtlerových byla 7 června 1946 vysídlena. A tak dopadly miliony dalších sudetských Němců. Válka skončila před rokem, chystala se obnova Evropy. Vyhnání sudetských Němců bylo ledově naplánované a provedené poválečných zločinů.

„Ta auta zabila více nacistů než čs. armáda. Nechci nikoho urazit.“ Jay Leno, slavná americký TV moderátor a sběratel  veteránů.

* * *

Dne 21.9.2020 odvysílaly Události ČT reportáž Příběh české značky Tatra knižně. Připomněly i osud světoznámého automobilového konstruktéra Hanse Ledvinku. Bohužel neřekly, co také řečeno mělo být - abychom nezapomínali.

Žil v Sudetech, byl to český Němec, po roce 1945 mu byl vyvlastněn majetek. Pokusil se o záchranu jeho části a byl odsouzen k šesti letům vězení. Když byl v roce 1951 propuštěn z vězení, využil možnosti odejít do Německa. Od roku 1953 až do smrti žil v Mnichově, kde se konstrukci věnoval do velmi vysokého věku. Připomínají vám některá auta z reportáže slavného Brouka? I na něm zanechal Hans Ledvinka své stopy poté, co začal pracovat ve NSR.

______________________________________________________________________________________________________________________________________________

Hans Ledwinka - Slavný i zatracovaný automobilový konstruktér z Kopřivnice aneb nikdo není doma prorokem (1998) – "Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný."...

______________________________________________________________________________________________________________________________________________

Bohužel jsem se o TK dozvěděl na poslední chvíli a lhůtu na podání akreditace nestihl (nejpozději 1 den před TK). Mé snahy o akreditaci půl hodiny před začátkem TK byly marné – viz krátký zvukový záznam. Žádná auta médií jsem do svého odchodu, po příjezdu bavorského ministerského předsedy, nezaznamenal (možná bezpečnostní důvody). Zato se mi, po mém odchodu z recepce Úřadu Vlády ČR, o to více věnovala ochranka a PČR zřejmě v domnění, že slova  o „bombardování a defenestraci“ jsem myslel vážně:-)

Nyní vážně: SRN je náš největší ekonomický partner a Události ČT této TK věnovaly jen 45 vteřin jako desáté zprávě?! ČT24 přepla při začátku TK na rozhovor s Danielem Stachem? Videozáznam TK jsem v iVysílaní ČT nenašel, jen tiskovou zprávu Úřadu vlády ČR. Kupodivu ARD se ve svém hlavním zpravodajském pořadu TAGESSCHAU o setkání vůbec nezmínila?

Město Hranice u Aše dokončuje v osadě Studánka nové pietní místo. Pietní areál s renovovanou pamětní deskou vzniká v těsné blízkosti starého hřbitova. Projekt začala hranická radnice připravovat už před pěti lety. 

„Jsme téměř před dokončením. Návrh, pro někoho možná kontroverzní, řeší pietní místo tak, že kolem památníku bude plocha, ve které jsou osazeny siluety ležících postav,“ uvedl nezávislý starosta Daniel Mašlár.

Podle něj bude nový poník netypický právě betonovou dlažbou nezvyklého tvaru, což se prý části veřejnosti nemusí líbit. „Je to přesně 41 postav, stejně jako je uvedených osob na tom kameni. Mají symbolizovat padlé i naší historii, kdy se o bývalé obyvatelé nezajímáme a nechovali jsme se k nim vždy úplně správně,“ doplnil Mašlár.

T.G.MASARYK: „Nebojte se! Za dvacet let je budeme asimilovat, budou mluvit naším jazykem a už dávno zapomenou na své předky.“

***

Edvard BENEŠ:„Vyžeňte Němce z jejich domů, továren a farem a vezměte jim všechno kromě kapesníku, aby do něho mohli plakat! “

***

Anglický ministr zahraničí Ernest BEVIN charakterizoval dopady rozhodnutí z Postupimské konference ze dne 17. července 1945, podle Times z 5. listopadu 1945, v anglické poslanecké sněmovně, takto: „Pane Bože, to je sakra lidské šílenství. Byla to strašná podívaná.“

***

Winston CHURCHILL ,srpen 1945: „Za železnou oponou se odehrává tragédie nesmírných rozměrů.“

***

  „....základní podmínkou pro skutečné přátelství našich národů je pravda. Byť by byla jakkoli tvrdá, 

je třeba ji vyslovit“

VÁCLAV HAVEL

***

Jak jsme vraždili muže, ženy, starce, nemocné, invalidy, děti, kojence, batolata a nenarozené – v době míru...

Publikuji první ukázku z této děsivé knihy – Výkřiky z pekla nevyslyšeny. Neodvážili jsme se bojovat s nacisty. Na druhou stranu jsme měli v době míru více než dost „odvahy“ mučit a vraždit nevinné a bezbranné. Nejde jen o trvalou, nevyvratitelnou vinu pachatelů, ale také i o neodejmutelnou vinu těch, kteří jen přihlíželi. Hlavním viníkem je prezident Edvard Beneš, vrchní velitel armády. Nezavelel k boji proti nacistům na ochranu republiky, zato svoji nenávistnou rétorikou proti všemu německému budil ty nejnižší lidské pudy, nenávist a podporoval tak „boj“ proti bezbranným. Tato zvěrstva způsobil a toleroval záměrnou nečinností a svoji sebestřednou politikou. Proto i komunisté podpořili  zákon: „Dr. Edvard Beneš se zasloužil o stát“ a jeho následné zničení. Kníže Karel Schwarzenberg má pravdu: „Edvard Beneš byl válečný zločinec a měl stanout také před Norimberským tribunálem!“

Dodnes jsou tyto zločiny tabu. Pachatelé beztrestně přežili či stále žijí mezi námi. Po válce se stali členy KSČ a po roce 1989 se jejich potomci staly „podnikateli“. Komunistická strana zůstala v parlamentu a jejím prvním místopředsedou se stal její předseda KSČM Vojtěch Filip. Byl zvolen 75% hlasů anonymních poslanců, členů „demokratického“ parlamentu. Dokáže si někdo představit, že by NSDAPpo válce nebyla rozpuštěna a v Bundestagu budou zasedat její členové? Nepotrestané zlo nikdy samo od sebe nezmizí!

Francouzi, v zemi kde byla, na rozdíl od nás válka, si v referendu odhlasovali, že své Němce nevyženou. Jak nádherné je dnešní Alsasko-Lotrinsko a jak zpustlé jsou dnešní Sudety, kdysi tak kvetoucí hospodářsky i kulturně, včetně krajiny, kterou z džungle, po staletích tvrdé práce, tak skvěle zkultivovali. Kdy se konečně naučíme místo bourání, ničení, loupení a rozkrádání, také budovat, aby budoucí generace na nás mohly být hrdé?! 

Dobrý den, pane Šinágle,

v příloze zasílám seznam poválečných obětíz Žatecka a Podbořanska. Vy máte na svých stránkách tento seznam velmi obtížně čitelný, bylo by vhodné jej vyměnit.  Na seznamu je jako oběť uveden Wilhelm Knobloch ze Srbice. Správné místo je Sirbitz, dnes Sýrovice mezi Podbořany a Žatcí. Na shora uvedeném internetovém odkazu si prohlédněte osud původního domu Knoblochových. Byl to honosný dům, vpravdě zámeček. Měl nádherné stropní malby, malované a vyřezávané stropní trámy.