Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Četba Hledání ztraceného času je políčkem celému okolnímu infantilnímu světu, který se beznadějně propadl do nekonečného mlácení prázdné slámy na sociálních sítích a absence dlouhého klidného soustředění vyvolaného ustavičným dychtěním po „novinkách-cukrovinkách“ na neustále kontrolovaných „chytrých telefonech“ přivádějících lidstvo do stavu naprostého zblbnutí

… Možná nebude dlouho trvat, a bude-li někdo další dočítat šestý díl Hledání ztraceného času, budou pod jeho okny v očekávání prvořadé senzace a mimořádného lidského výkonu, vrčet kamery televizních štábů a reportéři se prát o rozhovory. Nebudeme si nic nalhávat, to zůstane vyhrazeno pro hochy, kteří vyrazili na druhý konec světa v trabantu, či pro ty, kdo objeli svět na koloběžce.

… Tato odbornice na proces čtení říká, že „schopnost mozku číst je náš kanárek v hlavě“, čímž odkazuje k dřívější úloze těchto tvorů varovat před smrtelným nebezpečím v dolech. V této souvislosti ze své neurologické specializace dokládá, že lidem se začínají fatálně měnit „čtecí dráhy“.