Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Nejnovější komentáře

  • 21.05.2018 16:14
    POSTRÁDÁM MINUSY HODNOCENÍ NAPŘ. -4 při ZMÍNCE O VLASOVCÍCH ...

    Read more...

     
  • 18.05.2018 16:15
    Další poznatek je, že muži vychovaní v rodinách podpapučových ...

    Read more...

     
  • 18.05.2018 16:04
    Za více než 40 let práce v oblasti rodinné politiky v ...

    Read more...

     
  • 17.05.2018 19:03
    Samozřejmě i Rudá armáda byla již 17.dubna 1945 v Brně. Na ...

    Read more...

     
  • 17.05.2018 18:55
    Dodá KOSMAS.cz Velkoobchod s knihami. tel. 226 519 800 ...

    Read more...

     
  • 17.05.2018 16:04
    Prosím o sdělení, kde je možné zakoupit knihu Práce je čest aneb ...

    Read more...

Strojový překlad


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Domácí zpravodajství

Wonka dcera deskaOtřesný, tragický osud rodiny Wonků, rodu se 400 letou tradicí, je výpovědí i o nás. Každý neseme kus spoluviny. Pořad byl vysílán na ČRo Plus dne 6.5.2018. Poslech doporučen!  Wonka Pavel

Z pořadu: „Něco takového jsme viděli naposledy v Nigérii“, sdělili lékaři z USA po prohlídce Jiřího Wonky, kdy byl popálen cigaretami apod. po návratu z vězení. Přežil, jeho bratr Pavel už nikoliv… Škoda, že v pořadu nebylo použito vysvětlení proč Jiří Wonka vstoupil do KSČ – aby mohl lépe chránit svého bratra a pomáhat mu co nejvíce. Stejně tak postrádám repliku na v pořadu zmiňovaný článek Petra Zídka v LN, kde je vytvářen obraz o Pavlu Wonkovi naprosto v rozporu se skutečnostmi. Moji reakci na článek LN neuveřejnily, ani studentský Babylon…

Diky Ameriko 1 060518ČT byla na místě, ale v hlavních Událostech, věnovala Pietnímu aktu pouhých 25 vteřin bez zmínky o skvělých projevech premiéra ČR, velvyslance USA a zástupce US veteránů? Pietnímu aktu v Ďáblicích věnovala ČR 74 vteřin, včetně vyjádření Jana Hamáčka, Diky Ameriko 2 060518místopředsedy Sněmovny. Karlovu 65 vteřin, kde neopomněla rozvést bombardování plzeňské Škodovky Američany – už nedodala, že Škodovka vyráběla do posledních hodin zbraně pro Wehrmacht, což bylo hlavním důvodem pro bombardování! Z 31 „zpráv“ byla informace o Pietním aktu až na 9. místě. Tak se pyšní „vyváženým“ zpravodajstvím veřejnoprávní ČT podle vzoru BBC! Poslechněte si projevy premiéra ČR Andreje Babiše (od 3:20 min.), velvyslance USA Stephena Kinga (11:10), hejtmana plzeňského kraje Josefa Bernarda (19:10), zástupce US veteránů Earla Ingrama (22:50) a zajímavý závěr od 43. minuty. Omlouvám se za necelý projev hejtmana. Další postřehy níže.

 

Alexandr Hess

„Stáli jsme jak kamenné sochy, když velitel peruti mjr. Hess přebíral hlášení. Předstoupil před řad a jeho slova zanikala kdesi daleko, všichni jsme však ožili, když s pohnutím řekl: „...a věřím, jak vás znám a vidím tu před sebou, že se všichni brzy znovu sejdeme, abychom proti našemu nepříteli bojovali - tak, jak jsme přísahali. Věřím, že my, letci, jsme náš boj ještě neprohráli!...´“Alexander Hess velitel 310.peruti

… Bylo mu tehdy již dvaačtyřicet let. Stal se nejstarším aktivně bojujícím československým stíhačem druhé světové války a současně jedním z vůbec nejstarších bojově létajících stíhacích pilotů v celém tehdejším RAF. Ač neliterát, vydal v USA v roce 1943 své paměti z doby, kdy velel 310.peruti s názvem Byli jsme v bitvě o Anglii. Opět byl prvním, kdo takto sepsal a zveřejnil svědectví československého účastníka této zásadní bitvy počátku druhé světové války. Kniha měla velký ohlas nejen za války, ale i po ní, neboť vyšla v Praze ještě v roce 1947. Plukovník Hess tak patřil k prvním 27 generálům a 813 důstojníkům, kteří byli odstraněni z armády v první z celkem čtyř poúnorových vln čistek ve velitelském sboru čs. armády.

… V Bitvě o Británii zažil pravou „stíhačskou“ eufórii, když se mu podařilo 31.8.1940 sestřelit dva německé útočníky, stíhačku Bf-109E a bombardér Dornier Do-17Z-2, ale i strach a obavy v okamžiku, kdy dne 15.9.1940 i jeho stroj byl zasažen a on musel z hořícího vraku vyskočit na padáku. Ale ještě předtím stačil svůj padající letoun nasměrovat pryč od obydlených míst, což bylo později připomenuto kromě jiného ve zdůvodnění pro udělení nejvyššího válečného leteckého britského vyznamenání, Záslužného leteckého kříže DFC, udělovaného pouze Jeho výsostí králem Jiřím VI, králem Anglie.

Hucin VladimirNa svém webu oznámil jednání ve věci žaloby na ing. Tomáše Hradílka dne 12.dubna. Soud se konal dne

25.dubna, reakci napsal 26.dubna. Byla zveřejněna až 3.května. 

Cituji z jeho článku: „Doneslo se mi, že Ing. Tomáš Hradílek se při čtení jmen obětí holokaustu údajně měl vyjádřit v tom smyslu, že lituje svých výroků o mně. Měl jsem proto v úmyslu si před samotným soudem vzít slovo a Hradílka vyzvat k tomu, zda nechce své výroky přehodnotit a za předpokladu, že by uznal, že byl lidmi ze speciálního týmu ÚOOZ, BIS a PČR Ostrava prostě přesvědčen o mém pachatelství výbuchů, mu nabídnout smír.“ Typický Hučín píše „ůdajně“, ale hned píše „své výroky“, jakoby to pan Hradílek skutečně řekl. Hovořil jsem s ním. Nikdy to neřekl, ani ve snu by ho to nenapadlo. Reagovat na článek mu za to nestojí. Na konci článku Hučín píše: „Nakonec mi nezbývá než zopakovat, co jsem řekl už mnohokrát: Pro mne třetí odboj ještě neskončil.“

AMM logoDne 4.5.2018 OS Beroun projednával žalobu Agentury MM na ochranu osobnosti s požadavkem na „morální a finanční újmu“ ze dne 21.3.2016. Po 3 ½ hod. čtení listinných a elektronických důkazů, bylo u č. 45 jednání OS Beroun AMM JS prg 040518přerušeno a odročeno na 15.6.2018 od 9:00 hod., kdy bude pokračováno ve čtení důkazů a shlédnuto video na YouTube „Otevřený dopis Martinu Michalovi“ (MM). 

Obhajoval jsem se sám, moc práce jsem neměl. Žalující strana se snažila co největším počtem odkazů na články a weby prokázat, jak „velkou“ má „pravdu“, kdy obsah nahrazuje počtem, resp. snahu usvědčit neusvědčitelným.  Jen odkazy nejsou ještě žádné „důkazy“. Sebevětší množství informací o článcích, kde, kdy, byly zveřejněny, nemohou změnit „lež v pravdu“. Máme svobodu slova, kterou jsem jako publicista využil a využívám i v rámci   práva veřejnosti na informace o veřejně známých osobách a na ně napojených osob. Věřím, že ji budu moci využívat i nadále. Nechci připustit myšlenku, že soud demokratické země nařídí publicistovi, že nesmí psát o tom, o čem smí psát jiní, navíc způsobem, který bych si nikdy nedovolil. To by byla v podstatě cenzura Ústavou ČR zakázaná. Dnes jsem zveřejnil článek o usvědčení ze lží a podvodu pana MM PČR. Dle očekávání, jsem obratem obdržel právní výzvu Mgr. Jany Gavlasové. Poděkoval jsem jí a odpověděl s tím, že mi bohužel úcta k pravdě brání, abych jí vyhověl.

KSP Komarek prg 300418Praha 30.4.2018: Málokdo takovýto rozsudek očekával, mezi veřejností převládala skepse – o to větší byla radost nad rozsudkem, se kterým se ztotožní jistě každý slušný člověk. Byl skvěle zdůvodněn. Po ukončení soudního jednání veřejnost spontánněKSP Komarek soud 300418 zatleskala. Na konci zvukového záznamu jsem soudkyni poděkoval a řekl, že je dobře, že se nenaplnil čl. 23 Ústavy ČR o selhávání demokratických institucí - odpovědí senátu byly úsměvyJ Tak má jednat nezávislý soud demokratické země. Mimochodem plk. Jiří Komárek těsně po zapnutí mého mobilu odešel, že jsem mu ani nestačil bezprostředně poděkovat. Na ČT řekl, že je to „emoční a nechce říci něco zmatečného“. Později mi řekl, že raději preventivně odešel, aby zase něco neřeklJ Policejní president genmjr. Mgr. Bc. Tomáš Tuhý, Ph.D. se nedostavil. Události ČT přinesly krátkou zprávu až na šestnáctém místě. Věnovaly jí 70 vteřin. Na videu níže bývalý ředitel ÚOOZ Mgr. Robert Šlachta to nemohl říci lépe!   

Poslechněte si zvukové záznamy  ze dnů  21.11. - 26.11.1952 (2. 3. 4 a 7. den procesu). Zajímavé budou výpovědi Rudolfa Slánského, pokud se je podaří zprovoznit, resp. pokud vůbec existují? J.Š. 29.4.2018

Pavel Wonka svatebni foto„Jediné místo kde se dalo slušně žít v komunistické zemi, bylo vězení.“ Martin J. Jirous

Komunistický metanol:Rok 1988. Pohřeb nadaného a statečného pana Wonky. Bůh mu žehnej a dopřej klidu alespoň na hřbitově. Biskup Malý v projevu: "Jsme zneklidněni". Rok 2018: S komunisty jedná ČSSD jako s lidmi jejichž názory bere vážně!!“ K.Mrzílek – „Komunisté nemohou být voleni do odpovědných míst, kde se rozhoduje. Jejich příslušnost ke Komunistické straně PŘEVYŠUJE jejich zájmy nad povinnostmi, za které jsou placeni.“ R. Reagan.

Wonka zdravy a mrtvy

Pohřbu Pavla Wonky ve Vrchlabí se dne 6. května 1988 pod dozorem Státní bezpečnosti zúčastnilo kolem 2000 lidí – mj. signatáři a mluvčí Charty 77, členové Jazzové sekce, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupci osmi velvyslanectví (Austrálie, Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Nizozemska a USA) a štáb německé veřejnoprávní televize ARD. Slova Vlasty Chramostové by se měla tesat do kamene!

Níže další videa, zvukové záznamy, fotografie, dokumenty, odkazy na články, postřehy a komentáře o hrůze minulosti, která i tentokrát zůstala bez zájmu veřejnoprávních médií…

Minkovice obet

… Pod lágrem teče v betonových skružích potok. Někde na území fabriky, ještě uvnitř plotu, se jednou skrz ty skruže proboural do potoka mukl a utekl. Asi po týdnu ho chytili, zabili a přivezli zpátky na lágr, kde byl na dvore na nosítkách vystaven. Celý lágr Karl a Klausovamusel kolem těch nosítek defilovat. Dozorce SNB „Panák“ řval, že takto skončí každý, kdo se pokusí o útěk. (Bylo to nějak v roce 1963. Vrah nepotrestán.) … Jeden vězeň od nás chtěl z toho komunistického koncentráku uprchnout podzemní kanalizací. Na obou stranách ale byly mříže. Pepa tam zůstal chudák. Psi tam nechtěli vlézt, dozorci SNB se báli. Pouštěli tam plyn, kyselinu, elektřinu do vody, stříleli tam samopalem, pistolemi, všechno možné, aby ho vyštvali ven. Nevyštvali. Věděl, že by ho umlátili k smrti a pak vystavili na buzeráku v lágru všem ostatním. Po třech dnech je to přestalo bavit, tak tam opět pustili podzemní potok a otvor zabetonovali... Pepa je v tom kanále možná dodnes… 

Továrnu PRECIOSA prakticky vlastní už 40 let bývalý komunistický ředitel této otrokářské manufaktury, Don Karl Ludvík z Liberce žijící většinou v utajení ve Švýcarsku, někdy i ve svém domě v Liberci. Dnes multimiliardář a vlastník možná největšího sklářského impéria na světě vybudovaného z potu a krve vězňů. Včetně těch, co zde byli zabiti anebo v hlubokém zoufalství, beznaději, depresi a všudypřítomném stresu a strachu z neustálých trestů spáchali sebevraždu.

VSR logoKonala se na zámku v Měšicích Jana Berwida-Buquoi. Bohužel jsem nemohl pořídit video. Na místě natáčela sběrný dokument ČT pro srpnové výročí barbarské okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tato přednáška níže tam těžko bude, vzhledem k jejímu závažnému Tabor Cerovsky mapa 250318obsahu a většině veřejnosti dosud zamlčovaných faktů.

* * *

Pozn. Cesta na severozápad, major Robert Rogers, generál Douglas MacArthur – „Svět, to jsou neustálé komploty proti statečným.“

Bylo nás více jak jedenáct a půl tisíce, když nás po okupaci Československa v roce 1968 vyhodili z armády. Jiní tvrdí, že nás bylo až třináct tisíc, z toho do akce NORBERT bylo začleněno okolo 11.000 osob a všechna ta čísla se mohou měnit, protože Ministerstvo obrany nikdy oficiálně neoznámilo, kolik lidí bylo v důsledku okupace a následné normalizace postiženo.

Podle věrohodného materiálu, který zpracoval, dnes již mrtvý, plk. dr.Bejček, bylo postiženo: