Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 11.01.2019 14:39
    Ohledně taktiky byl citován Jan Masaryk. Komunistická ideologie ...

    Read more...

     
  • 11.01.2019 10:48
    Jakmile by se ukázala léčebná metoda MUDr. Fortýna jako ...

    Read more...

     
  • 10.01.2019 09:00
    Způsob jakým se s panem Vonkou jednalo v Česku připomíná ...

    Read more...

     
  • 08.01.2019 16:22
    Uprímný dík panu JUDr. Heinovi a Vám za “Míru humanity”. Je to ...

    Read more...

     
  • 08.01.2019 16:18
    Mohu být hrdý. Hrdý na svého presidenta. Presidenta, který i ...

    Read more...

     
  • 24.12.2018 18:49
    To co píšete, spolu s tím co už jsem si taky zažil ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Domácí zpravodajství

Den veteranuJan Petránek: „Pokrok bude iluzí do té míry, dokud se lidé nebudou chovat lidsky.“

Dnes jsem nemohl navštívit tradiční Den Veteránů na vojenském hřbitově západních vojáků na Olšanech, kde se v tento den pravidelně koná pietní akt. V médiích jsem jej nezaznamenal… Takto proběhl v roce 2015. Zde je můj článek z roku 2015 o tomto zapomenutém vojenském hřbitovu našich západních spojenců. Takto jsme uctili památku padlých v den konce II.světové války v září 2015 na Olšanech – 264 růžemi... Bez hrdinů není svobody. Svoboda potřebuje připomínat hrdiny. Pokud za hrdiny mají děti jen sportovní hvězdy, je něco špatně. Chybí nám hrdinové i mimo sport. Tvoří potřebné vzory, jsou nositeli morálních hodnot a připomínají nám všem vysokou cenu svobody.

 

Jan Šinágl, 11.11.2018

Istanbulska umluva v praxiStoupá počet rozvodů, klesá počet sňatků, rodí se méně dětí, selhává vzdělání, výchova, nejsou pozitivní vzory takřka ve všem. Přestává fungovat rodina jak fungovala po generace, mizí rozdíly mezi muži a ženami, alarmující znaky nemocné společnosti. Na nenormální chování reagujeme nenormálními zákony, tedy nutně i jejich autoři nemohou být normální.

Je naivní si myslet, že to vše napraví nějaká úmluva, či stále nové zákony a represe. „Les už dávno hoří“ a my se snažíme „globálně“ řešit úmluvami jen zlomek následků tohoto „požáru“. Žádné zákony a peníze nemohou vyřešit základní problém – postupující rozklad společenské funkce rodiny, lidských vztahů, které jsou základem všeho.

Politici ztratili smysl pro realitu a kontakt s ní, v marné a marnivé víře, že penězi, zákony a nařízeními jde vyřešit vše. Je to čirý alibismus. Je-li narušena duše a podstata člověka, nelze ji napravit penězi a zákony, ale jen kvalitní rodinou,  výchovou, vzděláním, příklady a vzory. Jsou-li kvalitní, nese si člověk potřebné „zákony a zásady“ v sobě a není třeba tisíců zbytečných zákonů, které podstatu neřeší a problém jen zvětšují.

Kuciak Jan a pritelkyneJan Kuciak dostal posmrtně německou mediální cenu: "Daphne Caruanová Galiziová a Ján Kuciak se stali nedobrovolnými mučedníky za svobodu slova," řekla v laudatiu novinářka a bojovnice za lidská práva Düzen Tekkalová. "Jedno nás spojuje. Něco, co spojuje všechny, kdo se upsali novinařině. Pevná vůle odhalovat pravdu a pojmenovávat ji, pevné přesvědčení, že svoboda slova a tisku patří k tomu nejcennějšímu, co máme," podotkla také.

Dne 1.11.2018 jsem obdržel další pokutu, v pořadí už pátou, opět 100.000,-Kč, i s upozorněním pana Martina Majera (přítel pana MM jak mi dnes telefonicky sdělil) ze dne 2.11.2018, že ji mám v poště, celkem s devíti i primitivními SMS (dámy nechť prominou).

Tuto tiskovou zprávu rozeslala Agentura MM (AMM) médiím dne 5.11.2018. Je to, pokud je mi známo, poprvé, kdy AMM rozesílá podobný typ „informace“. Charakter je daný. V plné nahotě se sám odhalí pouze anonymně.

CH VA avers revers 251118

Aktualizováno 10.12.2018: Bohužel se mi z tohoto závažného diskusního večera (s mým úspěšným vystoupením) na http://www.americkecentrum.cz/fotovideo, dosud žádné video nepodařilo najít (ta co jsou v archivu, jsou bez datumu), což stěžuje vyhledávání videí?!

Dne 25.10.2018 jsem se v Americkém centru v Praze zúčastnil debaty na toto téma. Jaké jsou výhody a nevýhody přímé volby? Jakou roli hrají média v rozhodování voličů? Diskutovali marketingový odborník Jakub Horák, šéf marketingové LN CH inspirace 091018kampaně Pirátů, sociolog Daniel Prokop a Kateřina Šafaříková z ČRo. Jako obvykle skvěle moderoval David Smoljak.

Základní informace: Lidová iniciativa je původně nástrojem pro menšiny, které nemají zastoupení v parlamentu a mají tak právo se zapojit. Musejí sesbírat 100 tisíc podpisů, jejich návrhem se zabývá parlament, posoudí právní slučitelnost a případně nechá o té věci hlasovat občany. Specialitou práva na „iniciativu“ je, že skutečně může změnit přímo i švýcarskou ústavu. Referendum se naopak vztahuje na zákony, které vzešly z parlamentu a jednotlivec nebo skupina můžou říct, že o něm chtějí nechat hlasovat i voliče. Na to potřebují sesbírat 50 tisíc podpisů.

Video není ještě k dispozici. Z celé debaty jsem pořídil zvukový záznam. Můj příspěvek začíná od 1:12:40 hod.

Začneme se po 100 letech učit demokracii? Jsme toho vůbec schopni? I přímé demokracii je třeba se učit, nějak se musí začít. Lidová iniciativy i referenda by jistě k tomu přispěly - i se všemi riziky, danými stavem společnosti a stupněm občanské „ne“vyspělosti, včetně možnosti tolik potřebné kultivace politické scény.

Jen opakuji a doplňuji můj příspěvek ke korespondenční a elektronické volbě: Každý švýcarský občan, v celém světě, obdrží poštou obálku k hlasování od své domovské obce s tímto obsahem:

Na ustavující zasedání nového zastupitelstva dne 31.10.2018 v Kulturním domě staronový starosta Mgr. Daniel Havlík nerozeslal pozvánky. Opozice se o konání schůze nově zvolených zastupitelů dozvěděla nepřímo. To vypovídá o všem. Vítěz „bere vše“ a s ostatní mu do toho „nebudou kecat“. Jako za totality, jen vnější forma se změnila…

Průběh zasedání tomu odpovídal. Starosta si zajistil poslušné zastupitele a vše „mocenské“ končilo poměrem 8:7 hlasům. Oficiální skrutátor nebyl určen, hlasy se počítaly z dálky zaměstnankyní obce, zapomínalo se vyhlásit kdo vyhrál apod. Státní hymna se nehrála. Bylo to lepší, jinak by tato volební taškařice byla kandidátem na Silvestrovský program…

ND mala scena paneliste 291018Postřehy z diskuse: „Co umíme říci nás neohrožuje, ale to co neřekneme.“ – „Havel zajistil větší bezpečnost zemi, než TGM.“ – „Bez filtru informací ve veřejném prostoru, je veřejný prostor ohrožen.“ – „Slovo je stínem činu“. 

Dne 29.10.2018 se v ND Malá scéna uskutečnila debata na téma TGM, Jan Patočka a Václav Havel. Zúčastnili se Roman Joch, prof. Václav Bělohradský, Eliška Bulínová, Martin Palouš, moderoval Petr Fischer, šéfredaktor stanice ČRo Vltava. 

Pořídil jsem zvukový záznam celé debaty. Názor si učiňte sami. Jistě zajímavé myšlenky, ale pojmenovat příčiny 100 let trvajícího, stále stejného, střet myšlenek a ukázat cestu jak z toho ven, se veřejnost nedočkala. Nejlépe vyjádřila podstatu a podstatné našich dřívějších i dnešních problémů Eliška Fulínová z UK. Její příspěvek (od 35 min.) vřele doporučuji. Řekla natvrdo pravdu o tom jací skutečně jsme a co si stále nechceme přiznat, na příkladu zacházení s mozkem Františka Palackého, kdy s ním i dnes zacházíme stále stejně, protože jsme se nezměnili, tím spíše po sebevražedném úbytku elit během století. Je to docela humorné, ale ve skutečnosti krutá pravda o nás, naší povaze a charakteru. Přesná, naprosto výstižná diagnosa českého charakteru a povahy. Seděl jsem vedle prof. Halíka, debaty se nezúčastnil. Můj vstup do diskuze (1:25:44 hod.) jen doplnil  vystoupení Elišky Fulínové o další fakta, která neradi slyšíme, resp. které veřejnost nezná.

Téma skvěle doplňují články Karla Olivy Bez zloby a vášně (LN 25.10.2018) a Ondřeje Neffa Návštěva u věštkyně (LN 29.10.2018).

Svaty VaclavModlitba za národ začíná dne 28.října ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta v Praze v 16:00 hodin. Sraz účastníků před Arcibiskupským palácem.


Genese CSR aversProf. Josef Kalvoda „Genese Československa“ str. 264: Tento dokument, navržený a podepsaný Masarykem a dalšími, přivedl americké Slováky, tvořící asi jednu třetinu národa, do řad česko-slovenského (sic) hnutí za nezávislost. Zaručoval jejich krajanůmSDL CZ Stati na Slovensku rovnost a autonomní rozvoj ve státě, jež měl být teprve vytvořen. Od té doby američtí Slováci plně podporovali Masaryka, pomáhajíce mu „dokazovat“, že Slováci jsou proti Rakousku-Uhersku a přejí si vznik „národního“ státu Čechů a Slováků. Po válce se ale Masaryk od Pittsburghské dohody distancoval, označiv ji „za lokální smlouvu amerických Čechů a Slováků mezi sebou“. Napsal, že podepsal „dohodu“ – zdůraznil, že nešlo o „smlouvu“, aby uspokojil „malou slovenskou frakci, která snila o bůh ví jaké samostatnosti Slovenska; idee některých ruských slavjanofilů, pak Štúra a Vajanského, ujaly se také mezi Slováky v Americe“. Když otec Andrej Hlinka, vůdce Slovenské ĺudové strany, připomněl Masarykovi jeho závazek vůči Slovákům, Masaryk odpověděl osobním útokem; nazval ho „lhářem“, aniž řekl, co myslí onou lží. V dopise otci Hlinkovi z 12.října 1929 nazval Masaryk Pittburghskou dohodu „podvrhem“ (falsem), přestože ji sám navrhl a dvakrát podepsal. (Druhý podpis byl připojen ke kaligrafické kopii dohody, předané mu Albertem Mamateyem, prezidentem Slovenské ligy, 14.listopadu 1918, v den volby Masaryka za prezidenta nové Československé  republiky a několik dní před jeho odjezdem ze Spojených států).    

HK Srpen 68 citat 231018Úvodní slovo pronesl plk. Josef Musil, autor výstavy. Vernisáže se zúčastnil hejtman Královéhradeckého kraje PhDr. Jiří Štěpán, Ph.D. a mons. Socha z diecéze Hradec Králové. Všichni skvěle promluvili jménem všech slušných lidí a ve jménu všech obětí okupace ze srpna 1968. Stále zůstávají široké veřejnosti z velké části utajeny, stejně jako napáchané zločiny sovětskými okupanty - i ze strany chystaných zločinů kolaborantského vedení naší země. Další vernisáž výstavy se chystá na 17.listopad - Mezinárodní den studentstva a Den boje za svobodu a demokracii, v budově Regionálního muzea v Chrudimi od 10:00 hod. Součástí výstavy bude presentace prací žáků osmých a devátých tříd ZŠ a studentů středních škol na téma: „Dědo, proč k nám v srpnu 1968 přijely tanky?“

 

Divacka rada CTGen. ředitel ČT Petr Dvořák splnil svůj volební slib a založil Diváckou radu (DR). Jejím členem je úctyhodných 63 organizací. Na co potřebuje ČT DR, když se neustále pyšní svoji vysokou kvalitou ve srovnání s jinými, včetně západních TV? Aby byla ještě lepší? To by mohla a měla, ale obávám se dalšího propadu do nekoukatelnosti na který DR nebude mít žádný vliv. Jen to hezky vypadá, ale je k ničemu. Jen aby statistici mohli dalšími čísly doplnit „kvalitu“ ČT. Jak známo jen čísla a množství kvalitu nedělají, nemohou.

Nepotkal jsem dosud žádného normálního člověka, který by byl pořady veřejnoprávní ČT nadšen. Naopak stále více lidí, kteří se na televizi odmítají dívat. Cituji z tiskové zprávy DR (16.10.2018): V rámci téměř hodinu trvající diskuse představitelé Divácké rady pokládali dotazy například na zvýšení podílu vysílání pro seniory, zastoupení pořadů věnovaných tzv. paměťovým institucím, využití tlumočníků do znakové řeči nebo rozšíření vysílání pro středoškolské studenty. Široce diskutovány byly rovněž otázky spojené s významem a podporou médií veřejné služby.