Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Dnes před 35 lety zemřel na následky mučení filosof Jan Patočka: „Až přijde svoboda, bude nejdůležitější morálka.“

V Severní Koreji v roce 2011 trpělo hladomorem 6.000.000 lidí. KSČM posílá tomuto zločinnému režimu pozdravné telegramy a zve její představitele do České republiky. Předseda KSČM Vojtěch Filip posílá soustrastný dopis k úmrtí jejího prezidenta, který měl toto vše na svědomí. KSČM se stále hrdě hlásí k odkazu KSČ. Masové okrádání, mučení, vraždění, porušování základních lidských práv a likvidaci duše národa, nazývá pouze chybami a omyly! To, že jsou zástupci této zrůdné ideologie v Parlamentu ČR není jejich ostudou, ale ostudou všech jejích občanů, kteří se stále ve velké většině chovají tak, jak je komunisté „vychovali“, tedy zbaběle a poslušně jako vzorní ovčané, kteří jen nedůstojně umí „brblat“ když je nikdo nevidí či jen v hospodě. Dostavte se dne 15.3.2012 od 17:00 hodin na Václavské náměstí bez ohledu co si o organizátorech myslíte, zda jim důvěřujete či nikoliv. Sedět doma „na zadku“ a čekat umí každý, pak ať se nediví, že má právem co si zaslouží a že bude ještě mnohem hůře, pokud „na zadku“ zůstane sedět, bez starosti a odpovědnosti, i nadále! Pouhé cinkání klíčky ještě nikdy žádnou skutečnou revoluci nezařídilo, stejně jako ji za všechny nemůže udělat jeden člověk!

Z článku Čestmíra Hofhanzla: Postiženi a lapeni v sametu

… Po „Vítězném únoru“ vyplavala na povrch společenská spodina. Aby si zajistila svoje společenské postavení, všichni, kteří za války věděli, co je čest a jejich povinnost a bojovali proto proti nepříteli, putovali do vězení a stali se občany třetího řádu. Budovatelé lepšího příští nastavili jako normu křiváctví a vypočítavost. Slabošský pokus o „humanizaci“ zlořádu importovaného Únorem z vlasti světových proletářů v roce 1968 nebyl pokusem o odstranění zvrhlého nemorálního systému. Ti, které zločinný systém vynesl nahoru, zpohodlněli a chtěli systém změkčit – humanizovat. Toužili si užívat výhod svého postavení bez stálé obavy, že je hrubá technologie nastavená „otci zakladateli“ také semele. Polovičatá vzpoura československých budovatelů socialismu pomohla nastartovat „reformu“ Stalinova kavkazsko-proletářského komunismu v jeho sovětské vlasti. Původní banditský komunismus již neodpovídal době, aparát nebyl schopen řešit problémy socialistické říše.

… V osmdesátých letech se uskutečnila vize George Orwella, kterou v románu „1984“ vložil do úst „vnitřního straníka“ připravujícího Winstona Smithe k anihilaci, kdy říká: „Lidé jsou nekonečně tvární. Nebo ses snad vrátil ke svému starému názoru, že proletáři nebo otroci povstanou a svrhnou nás? To pusť z hlavy. Jsou bezmocní jako zvířata. Lidstvo je Strana. Ostatní jsou mimo – na těch nezáleží.“

… Bývalí privilegovaní, kteří nemravný systém zakládali a pomáhali upevňovat, byli prohrou ve stranické rvačce svrženi na úroveň plebsu. Programem lidských práv především žádali o své znovupřijetí mezi vyvolené. V programu tohoto disentu nebylo slova o tom, že jsme lidé, že máme jiné představy o tom, jaké priority má lidské společenství prosazovat a chránit. Že považujeme za své právo i za svoji povinnost své ideály a hodnoty ve veřejné politice prosazovat a bránit. Že je nemravné a pro stav i budoucnost společnosti zločinné bránit nám účastnit se společenského diskursu idejí a hodnot. Takový hlas nebyl tolerován, vlastně ani nezazněl.

… Principem a smyslem komunistické privatizace po roce 1990 nebylo hledání odpovědných vlastníků. Smyslem té „privatizace“ byl převod strategického majetku do „jejich“ rukou. Ač hlásali, že každý majetek má mít svého konkrétního vlastníka, hlavní proud jejich privatizace šel na akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, kde vlastník povětšinou není znám. Proto zákony nebyly vymahatelné a to i v případech, kdy se jednalo o jasné loupeže. Každý, kdo pochopil, co a jak se hraje, si pro sebe trhnul a stal se spojencem. V případě potřeby se pak proti němu dal použít zákon – v takovém případě fungoval a platil.

… Česká sametově komunistická privatizace proběhla ve smyslu východního – ruského pojetí majetku. Majetek v tomto pojetí byl a je zdrojem moci. Je toho, kdo jej trhne a nikdo mu do toho nemá co „kecat“. Proto nebylo zapotřebí hledat odpovědného vlastníka. Trh, tržní prostředí v původním západním smyslu, znamenal soutěž v rámci nepsaných zákonů morálky – co se nedělá. Ve svém původním základním poselství vyhlásil „předvoj proletariátu“ svou vedoucí úlohu na „věčné časy“. Majetek a jeho „privatizace“ v postkomunistické éře byla směrována a měla posloužit stejnému účelu. Tisíce parazitů, které komunismus za desítky let vychoval, mělo východní pojetí majetku hluboce zažité – vyrazili se nažrat. Vnitřně s požitkem sami sebe považovali za predátory. Viděl jsem „reformu“, tedy způsob „privatizace“ v lesním hospodářství. Šlo o popření všech dosavadních zkušeností odpovědného hospodaření s lesem. Stejné se odehrálo v zemědělství. Nepochybuji o tom, že podobně byl směrován proces postkomunistické „reformy“ v ostatních odvětvích. Staronoví nebo noví vlastníci, kteří se ujali svého majetku odpovědně, se už jen svým přístupem postavili hlavnímu proudu směrování „reformy“ a jistě to na své vlastní kůži cítí.

… V žádném případě nešlo o změnu přístupu či pojetí smyslu společenské existence. Původní pojetí vedoucí úlohy „předvoje pracujících“, tedy parazita řídícího společnost, se v procesu sametové revoluce modernizovalo. Nový „předvoj podnikatelů“ chápe sám sebe jako predátora. Staré pojetí proletářů „podle potřeby“ se změnilo na modernizované „podle chuti“. Absence odpovědnosti, která bytostně byla součástí, snad ještě narostla, chuť se zvýšila násobně.

… Otcové-kormidelníci znali ducha svého plebsu – vždyť jej vychovali. Proto se na povrchu mluvilo jen o „právech“. „Pravda“ měla zvítězit nad lží a nenávistí. Nikomu nevadilo, že největšími bojovníky za Listinu práv a svobod ve Sněmovně byli komunisté. Kdykoli jsem ve Sněmovně apeloval na hledání pravdy, dostal jsem odpověď „pravda není“ s dodatkem „každý má svoji pravdu“. Nikdo nenesl odpovědnost. Aby tomu tak bylo i v budoucnu, nesměli být voláni k odpovědnosti komunisté.

… Kariéru zaručovalo iniciativní přijetí a vyhovění systému. Ve „svobodných“ volbách vybíráte herce prostředníky, kteří v postroji bílých koňů za bohatší obrok a výhody předvádějí taneční kreace na veřejné scéně. Rozhoduje a choreografii připravuje někdo úplně jiný za scénou. Odpovědnost nenese nikdo. Bílému koni hrozí, že ho principál, když zchromne anebo když nepotáhne správným směrem, prodá rasovi a nechá vámi poplivat. K tomu si vytvořili a natvarovali média.

… U mediálního „lizu“ zůstali jen ti, kdo věděli, co mohou a mají psát.

V samém počátku i v základech sametové revoluce byla lež. Nosným principem revolučního vzepětí byla neodpovědnost. Nepochybně „konstruktivní ideje“. To vše, vloženo do společenského média propracovaného desetiletími legálního komunismu, s kontinuitou „práva“ i „elit“, nemohlo mít jiný výsledek. Politickou „elitou“ jsou buď tajtrlíci anebo slouhové cizí moci, nejbohatšími „bílí koníci“ nebo zloději. Co je vydáváno za společenskou elitu, je smutné pohledět. Lid, zatím nasycený, nechápe, nechce vědět, co se stalo, proč a jak k tomu došlo a poštve jej kdokoli proti každému. Někdy mi připadá, že jsme ztratili pud sebezáchovy.

… Včerejší REPORTÉŘI ČT byli opět „silná káva“ a to, že po odvysílání pořadů se v podstatě nikdy nic neděje jsou stále opakující se důkazy o tom, že jsme tzv. „banánovou republikou“, které se celý svět směje stále více. Smekám před občanským postojem ukrajinského domovníka. Ti co ho vyhodili z práce jsou prokazatelní darebáci a lidská spodina. A naopak, tak statečných občanů jako je tento Ukrajinec, nebude mít žádná demokratická země nikdy dostatek. Dobrovolně tito vejlupkové neodejdou ani jim podobní! Chcete další, jim podobné vyžírky živit celý život a sami za poctivou práci žít ve stále větší bídě?! Pokud ne, tak přijďte na Václavské náměstí a pozvěte další!

Jan Šinágl, 13.3.2012

Petr Štěpánek: Železného právníci žádají satisfakci

… Železný neprohrál a Lauder nevyhrál, leč nakonec si Novu, jež mu předtím de jure nepatřila, od PPF koupil. Za peníze českých daňových poplatníků! Špidlova vláda totiž zvolila smrtící strategii: za všechno může Železný. Jenže Železný své spory vyhrál a za hlupáka, kterému zůstal v ruce černý Petr, a proto to také celé nakonec zaplatil, jsme byli my všichni. …

* * *

SÍŇ SLÁVY

Pan Neckář byl a je dobrým zpěvákem. I úspěšnou osobou v showbyznysu. Jako člověk je to slabší.  Zkompromitoval sebe i nás, kteří jsme naivně spojovali kvality umělce s kvalitou  charakteru. Nechci, ale za tato pochybení dávat vinu. My ostatní jsme mnohdy za komunistů příliš stateční také nebyli. Do síně slávy umělci nepochybně patří za své umělecké kvality.

SÍŇ HANBY

Kam zařadit  ty Čechy, kteří české občany za komunistické vlády lámali, aby z nich udělali  udavače, fízly, práskače, nabízejíce jim výhody. Jindy vyhrožujíce, vytvářeli u nich strach o existenci o jejich rodinu, aby se podali? Síň hanby by tyto lidi do basy nepřivedla. Byli by ale na očích nás i těch, kterým ublížili, kteří se dostali do spárů  Čechů,  členů Státní komunistické bezpečnosti. Síň hanby by měla být pro ně vyzdobena zrcadly, aby kam se podívají viděli svůj podlý ánfas a profil. Lidskou bojácnost lze omluvit, ale její zneužívání českými občany,  kteří za vlády komunistů za to brali peníze, těm hanba sluší.

K.Mrzílek, 13.3.2012

* * *

Dnes před 35 lety zemřel na následky mučení filosof Jan Patočka.

„Až přijde svoboda, bude nejdůležitější morálka.“ Každého z nás. Bez ní nemůže být nikdy a nikde skutečné svobody a demokracie. J.Š.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)