Češi si dávají záležet na rozvoji kultu svých hrdinů. Jedná se ale vždy o smysluplná hrdinství?
Mezi nejrozšířenější hrdinské mýty z českých dějin patří oficiální vysvětlení smyslu Pražského povstání. V něm se praví, že od 5.5.1945 se desetitisíce Pražanů postavili na odpor silné Schörnerově armádě. Že Pražané bránili budovu rozhlasu a v ulicích vybudovali 1.600 protitankových barikád, když 7.května nacisté zaútočili na Prahu. Ve skutečnosti bylo povstání tragickou nerozvážností, jež během posledních dnů války způsobila mimo jiné množství obětí na životech, zničení Staroměstské radnice a prodloužení války v Praze o jeden den – zbytečně!
V té době totiž německé vojsko už nikde nepomýšlelo na žádné bitvy, natož na zdržování se s nesmyslným útočením na jakékoliv neodbojné město. Válku už mělo de facto prohranou, a jejich jedinou starostí v těch posledních dvou dnech ještě bylo, dostat se co nejrychleji na Západ, do amerického zajetí, aby nepadli do ruského zajetí, jež bylo pověstné krutostí v pracovních táborech na Sibiři, s mizivou nadějí přežít a vrátit se domů. Nic jiného už neměli na vybranou.
Schörnerovo vojsko tedy na Prahu neútočilo! Přijelo ve spořádaných kolonách, aby využilo pevných pražských mostů ke spolehlivému přesunu své těžké bojové techniky, hlavně tanků, přes Vltavu, a mohlo spolu se zbytky pražské posádky organizovaně ustupovat nejkratší cestou, tedy po státní silnici dál na Plzeň.
Ti rozvážnější z České národní rady, která pomocí rozhlasu povstání řídila, si to uvědomovali, bohužel se však neprosadili proti radikalistům. Ti vyvolali škodlivou davovou hysterii k obraně Prahy, a byli pak za to ještě paradoxně dekorováni vysokými státními vyznamenáními.
Kdyby Česká národní rada byla dramatickými výzvami rozhlasem nevyzývala k povstání a k pomoci „ohrožené“ Praze, která ve skutečnosti, ale i logicky, vůbec ohrožena nebyla, a kdyby Pražané byli raději zůstali pokojní, německé vojsko by se bylo skrz Prahu jen spěšně přesunulo do zajetí na Západ, a vůbec nic by se nestalo. Radnici bychom si byli uchovali celou, množství zbytečně padlých se mohlo se všemi radovat z ukončení války, a ta nemusela v Praze trvat o den déle.
Tu radnici Němci nezničili střelbou z tanků jen pro nic za nic. Byla to výstraha pro Českou národní radu s tím, že Schörner zničí Prahu celou, jestli mu Pražané neuvolní průjezd městem. To už bylo 8.5. tedy v den kapitulace Německa. Je proto nadbytečné i zveličování, že Česká národní rada donutila Schörnera ke kapitulaci. Nechala ho projet, což měla udělat už rovnou a bez obětí.
Na povstání, stejně jako na Heydricha, Češi těžce doplatili, aniž tím dosáhli něčeho smysluplného, co by za ty oběti a škody bylo stálo, mimo ukojení své národní slabosti po vzorech hrdinství. Navíc povstání až na samém konci vyhrané války je jako kopání do umírajícího, a to se nedělá!
Z knihy Otty Pescheho JAK TO BYLO DOOPRAVDY – Pražské povstání, str. 43
* * *
Fr. Zákostelský 9.5.2012: „Nepochybuji o tom, že žijící bachaři a estebáci berou větší důchody než jejich oběti a státní orgány se k nim chovají daleko slušněji než k většině. Citlivost Čechů a pohádky o holubičí povaze jsou věkem prověřeny. Skrytá netečnost k utrpení druhých je maskována u Čechů hezkým kecáním o ničem. Češi jsou stateční všichni, ale většina až po boji a ti získají moc zcela pravidelně.“
Jan Šinágl, 9.5.2012
* * *
KOMUNISTÉ 9.KVĚTNA NA SMÍCHOVĚ U BYVALÉHO TANKU
Komentáře
Důvodem pro Pražské povstání bylo riziko, že "Krvavý Ferdinand", tedy válečný zločinec polní maršál Schörner, nechá po průchodu Prahou zničit mosty a změní historické město v trosky. Onen gauner se nějakým svědomím nebo lidskostí nijak nezaobíral a nebýt pomoci Vlasovců, tak Prahu nejspíš vyvraždil.
Cituji Jan Šinagl:
Když už se tak ozýváte, nebyl byste konečně ochoten odpovědět, zda měli Čechoslováci právo soudit, odsoudit a pověsit K.H. Franka?
Cituji Jan Šinagl:
Priznejme si jako si to priznavaji Holandane, nebo Belgicane ci Danove - vsichni byli radi, ze je Nemci nezenou na frontu a nechalo se to vydrzet, tim spise, ze nejmene 2 roky kazdy videl, ze je s Nemeckem konec. Proto teprve vzniklo Slovenske povstani a Prazske povstani a pokud nekdo tvrdi, ze cely narod se zapojil do odboje- tak lze.
Dukaz, ze pokud by Benes nevyslal parasutisty, tak nikdo z domacich by Heydricha nezabil.
Jedinym zajmem Nemcu bylo uteci na zapad
ne pred strachem od Cechu ale i od Rude armady-Byly jim zname skutecnosti co provadeli rudoarmejci mesice pred tim jiz v Prusku od zabijeni az hromadneho znasilnovani. Je tedy lez, ze prazske povstani ovlivnilo posledni dny valky.
Nakonec o tom svedci plany jak Rude armady tak Americanu. Oba dva pocitali, ze Cesko resp. Praha padne i bez boju
a teprve na nalehave volani Ruda armada se dala na pochod.
Nelzeme svym detem a vnukum - kdyby povstani vypuklo mesic pred tim, pak to mohlo neco znamenat, ale v dobe kdyz uz
vitezne mocnosti slavily konec valky
to bylo zbytecne,-zbyte cne byly i ztraty na zivotech na obou stranach. Samozrejme, ze Rusove kritizovali vedeni povstani ze se s Nemci dohodlo, ovsem to byla prestizni otazka - s Nemci se mohla dohadovat jen Ruda armada.
Rusum neslo ani o to kolik Nemcu utece na zapad, ale aby to nebyly vyznamne osoby vcetne vedcu a pak aby vojska Vlasova neutekla od zabiti.
Kdo vyprovokal povstani byl prazsky rozhlas, a za nim zrejme byly zajmy jine
zamezit aby Ruda armada vstoupila do Prahy- tedy nasi lide zemreli pro jine zajmy. A TUTO PRAVDU JE TREBA RIKAT -
- každý, kdo byl voják a zvláště voják z povolání nebov další činné službě ví, že vojáci za války si musí chránit svoje záda. Schörner to věděl také. Určitě věděl, že do Prahy přijdou vojáci Rudé armády od Kobylis, jako přišel on. Takže bylo jasné, že v ose postupu svých vojsk bude nechávat ničit mosty přes které přešel. Mimo obrany obyvatel Prahy bylo myslem Pražského povstání zabránit německým vojákům ve vstupu do Prahy, izolovat ty, co tam již byli, zdržovat jejich postupu na Západ a zabránit ničení mostů,. které byly potřeba pro rychlý postup Rudé armády do vnitřní Prahy. To se samozřejmě Schörnerovi nelíbilo, ale díky povstalcům a vojákům ROA se mu zoufale nedostávalo času.
A to byl také smysl Pražského povstání.
...dovolil bych si citovat,i když nepřesně slova velitele a generálního inspektora Vládního vojska (do této funkce ustanoveného Obranou národa - slovy generála Ing.Eliáše)brig ádního generála Jaroslava Emingera na první straně 1. čísla časpisu Vládní vojsko, o smyslu Vládního vojska:"Národ, ketrý nemá své vojsko, nemá právo na existenci. Smyslem Vládního vojska (které smělo mít do 8000 mužů - pouze vojáků z povolání a mělo něco kolem 6000 vyzbrojených jen lehkými zbraněmi s omezeným počtem nábojů) je aby národ měl pro dobu, kdy bude jejich použití nutné a možné, ozbrojenou složku organizovanou vojenským způsobem. Proto také na začátku Pražského povstání byli mimo četníky a policisty ti příslušníci Vládního vojska, kteří zůstali ve vlasti jedinou ozbrojenou složkou, která mohla být v povstání použita. V kasárnách Vládního vojska na Kinského náměstí byli povstalci vyzbrojováni a mnohdy i vystrojováni a tak bylo mnoho povstalců v uniformě Vládního vojska, kteří nebyli jeho příslušníky.
Jedině povstalci za pomoci ROA (ti jediní měli za Povstání těžké zbraně) díky včasné a kvalitní organizaci dokázali stavbou barikád a jejic účinou obranou zabránit postupu Němců a uskutečnění jejich šílených plánů,jak naložit s českým národem. Komunisté v ČNR hráli naopak roli těch, které plnili úkol zabránit osvobození Prahy jinými ozbrojenými silami než Rudou armádou.