Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Quid iuris? A co právo? Či co tomu řekne zákon?

… Náš stát se stal jednou velikou vesnici „potěmkinovské demokracie“. Svoboda nám byla v roce 89 opět pouze  nadělena. Co je naděleno, toho si člověk většinou nedokáže vážit – jen toho, co si vybojuje či zaslouží vlastní, poctivou prací. Nyní jako bychom opět čekali, až nám někdo nadělí demokracii. Proto nám stále a zaslouženě vládne „potěmkinovská“ vláda, Hrad, justice, policie, parlament a úřady. …

PhDr. Vališ Zdeněk: Jelikož mi MfDnes v rozhovoru publikovaném dne 22. června 2005 nedala takový prostor, jaký bych si představoval, pokusím se o analýzu některých relevantních archivních dokumentů. A také proto, že nemohu pochopit dosavadní postup orgánů (ne)činných v trestním řízení proti K. Vašovi, když výpověď archivních pramenů je, aspoň dle mého soukromého, názoru tak zcela jasná!!

Cituji ze článku: … Ze shora uvedených skutečností je zřejmé, že JUDr. Karel Vaš se spolu s dalšími osobami, které spolupůsobily ve věci generála Píky, se jako vyšetřující soudce Vrchního vojenského soudu Praha, vyšetřující soudce a prokurátor Státní prokuratury Praha, vědouce o zfalšování dokumentů předložených při hlavním líčení a účelové formulaci výslechových protokolů za použití fyzického i psychického násilí, dopustil odsouzením generála Píky k trestu smrti trestného činu vraždy podle § 414 zákona č. 19/1855 ř. z. v součinnosti s dalšími trestnými činy. Ovšem K. Vaš může zůstat v klidu, protože pro změnu tato vražda byla údajně promlčena..
Uvedené skutečnosti dostatečně naplňují podmínky dané ustanovením § 1 zákona č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Dost dobře také nemohu pochopit postup vyšetřovatele, dozorujícího státního zástupce, když u K. Vaše zcela pominuli trestné činy loupeže lidí dle § 90 tr. zákona z 27. 5. 1852, protože i tento jeho zločin byl dokumentován v návrhu na zahájení trestního stíhání v roce 1998, tedy uplynula dost dlouhá doba k tomu, aby případné další důkazy byly už dávno zajištěny! Pro jistotu připomenu § 157 odst.1 platného trestního řádu: „Státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán jsou povinni organisovat svou činnost tak, aby účinně připívali k všasnosti a důvodnosti trestního stíhání.“ …

Včera byl pořad o Karlu Vašovi na ČRo. Údajně tam měla být zmínka i o mně? Váš prý hovořil dost dlouho. Řekl bych více a  mnohem více zajímavého, ale pozvání do ČRo jsem bohužel nedostal, resp. nikdy, nebo jen slíbeno a slib nedodržen. Před lety jsem navštívil Karla Vaše po pietním aktu za gen. Heliodora Píku a myslím, že na toto setkání nezapomene. Pořídil jsem i zvukový záznam, měl by být někde na internetu. Je naprosto skandální a obrazem mravního stavu společnosti, když tohoto mnohonásobného vraha „českého Eichmanna“, ať už přímého či nepřímého vraha, není společnost schopná odsoudit a nechá ho navíc dožít v luxusním domově pro důchodce s vysokou penzí. To je výsměch všem jeho nevinným obětem a všem obětem zločinného komunistického systému.

Nedivím se, že jeden politický vězeň se již na to nemohl dívat a vydal se Vaše zbavit života na vlastní pěst ve jménu památky všech jeho obětí. Bohužel nedošel, zemřel cestou na infarkt. Jeho srdce neuneslo tuto poslední zátěž. Musela být nepředstavitelná. Byl tak poslední obětí této lidské zrůdy, pokud vůbec o něčem, lidském v tomto člověku můžeme hovořit.

Přiznám se, že často po smrti tohoto statečného politického vězně jsem se v myšlenkách vracel ke své návštěvě u Vaše a vyčítal si, že jsem tenkrát neměl sílu ho na místě sprovodit ze světa. Dokázal bych si to před svým svědomím obhájit, při vší úctě l lidskému životu, stejně tak jako odbojová skupina bratři Mašínů – právě ve jménu života a ochrany lidských hodnot!

Náš stát se stal jednou velikou vesnici „potěmkinovské demokracie“. Svoboda nám byla v roce 89 opět pouze  nadělena. Co je naděleno, toho si člověk většinou nedokáže vážit – jen toho, co si vybojuje či zaslouží vlastní, poctivou prací. Nyní jako bychom opět čekali, až nám někdo nadělí demokracii. Proto nám stále a zaslouženě vládne „potěmkinovská“ vláda, Hrad, justice, policie, parlament a úřady.

Nedivme se potom, že za oprávněnou karikaturu politiků je člověk odsouzen do vězení, stejně tak jako za neprokázané vraždy, ale za krádeže milionů a miliard se neodsuzuje, ale často odměňuje funkcemi ve správě země.

Naši zemi ovládla neschopnost, nezodpovědnost, zločin, nemravnost a mravní lůza. Bude tomu tak až do konečně mravní, kulturní a hospodářské bídy a nového otroctví, pokud nás bude zajímat jen vlastní žaludek, hospody, supermarkety, chaty, bezduchá, primitivní konzumace hmotného, včetně nenáročného, ohlupujícího „konzumu“ nehmotných produktů, odpovídajících stavu společnosti a jejím amorálním představitelům, kteří by v přímé, poctivé, demokratické volbě, mandát slušných a poctivých občanů, nikdy nemohli získat. Obávám se, že i zvířata se nyní chovají moudřeji, než většina obyvatelstva České republiky – zvířata si alespoň zachovala zdravý instinkt pro přežití.

K západním materiálním hodnotám jsme se přiblížili, ale křesťansko-židovským základům duchovní Evropy se vzdalujeme stále více. Materiální hodnoty mají být základnou pro hodnoty mravní, ne cílem života. Pokud toto většina obyvatelstva nepochopí, ztratí nutně obojí.

U Vánočního stromečku a pohledu na rozzářené oči dětí si položme otázku, zda tomu tak bude moci být i u jejich dětí…? Snad nejsme zas tak špatní, abychom jim po sobě dokázali zanechat a odkázat jen zkázu, bídu a dluhy…

V tomto smyslu přeji všem lidem dobré vůle pokojný předvečer Štědrého dne. Až opět začneme chápat štědrost v tom pravém významu slova, budeme už mnohem dále.

Jan Šinágl, 23.12.2012

P.S.

Netuším z jakého periodika pochází text v titulce nahoře vpravo, ale v tomto duchu má návštěva proběhla. Nebylo to jen o vysloveném, ale i mých gestech a pohledech! V tom pokoji jsem cítil přítomnost "živé smrti", jejího ztělesnění! Bylo mi zle když jsem vstoupil do pokoje a na zvracení, když jsem odešel. J.Š.

GLOSA: Mašínové vadí, prokurátor Vaš ne?

S názory a činy bratří Mašínů, kteří se v roce 1953 prostříleli za dramatických okolností z totalitního Československa do svobodného Západního Berlína, nemusíte v lecčems souhlasit. Nelze je však nerespektovat.

Rodina Mašínů byla v boji proti nacismu a komunismu téměř vyvražděna. Její majetek byl rozkraden a dodnes nevrácen. Přeživší příbuzní Mašínů živořili v komunistickém Československu na okraji společnosti až do roku 1989. Pokud tedy odsuzujeme způsob boje bratří Mašínů proti represím v padesátých letech, měli bychom přihlédnout i k tomu, že jeden z hlavních režisérů tehdejších zmanipulovaných procesů v armádě prokurátor Karel Vaš nebyl za své zločiny nikdy odsouzen. Vaš dnes spokojeně dožívá v jednom z pražských domovů důchodců. A přitom má na svědomí životy desítek vojáků-vlastenců. Na mou otázku, zda se Mašínové hodlají konečně vypravit do vlasti, ze které před sedmapadesáti lety utíkali, proto Josef Mašín včera striktně řekl - Ne! Litovali jsme, že jsme nepobili více komunistů …

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)