Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Jediný kdo se zachoval jako skutečný nezávislý soudce byla ústavní soudkyně JUDr. Ivana Janů:

„Zastavením řízení se ÚS zřekl role arbitra, jehož úkolem je odstranit pochybnosti o souladu některých kroků prezidenta s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu rozhodně nepřispěl k posílení důvěry veřejnosti v právní stát a dospělost demokracie.“ … "Výhrady mám vůči celkové koncepci většinového stanoviska i jeho argumentačním jednotlivostem. Docházím k závěru, že důvody k zastavení řízení nejsou dány a ústavní žaloba měla být věcně projednána. Tím v žádném případě nemá být řečeno, že bych byla přesvědčena o důvodnosti podané ústavní žaloby."

Před rozhodnutím neřekl Klaus ani slovo o tom, jak by uvítal svoji argumentaci před Ústavním soudem. Nyní se vyjadřuje ústy svého obhájce, jak toho lituje. Typický Klaus. Ústavní soud mohl ve věci rozhodnout transparentně ve veřejném jednání. To by ovšem nesměl mít stávající složení. Rádo využilo znění Ústavy a zbavilo se zbaběle nepříjemné  záležitosti. Proto nemůže jeho postoj překvapit! Václav Klaus není za své jednání ve věci amnestie odpovědný, plnou odpovědnost nese premiér Petr Nečas a jeho vláda dle Ústavy ČR. Bude opět ve věci „rozhodovat“ Ústavní soud, když ve věci kontrasignace amnestie premiérem docházelo k porušování zákona a platných předpisů a i o tom, zda je vláda spoluodpovědná, když jejím jménem premiér podepsal, ale vůbec ji neinformoval?!

Premiér měl informovat vládu, upozornit na čl. 2 a podepsat amnestii až po vyjmutí tohoto zločinného ustanovení. Bude zajímavé, jak na mých 20 otázek na ZOI ze dne 20.3.2013 premiér Petr Nečas odpoví – čas na odpověď má ještě do 4.3.2013. Je praktikující křesťan, měl by mít tedy i čisté svědomí, tedy i žádný důvod na těchto 20 otázek neodpovědět, tím spíše, že už žádný důvod k utajení čehokoliv ve věci amnestie neexistuje – ani zákonný, ani mravní. Naopak ve jménu dobrých mravů je to nutné a mělo by být i samozřejmé pro premiéra, má-li čisté svědomí.

Nad politickou budoucností Petra Nečase se začíná stmívat. Nedávné události v Mnichově musí být patřičně revidovány. Zřejmě proto "starý klan" obratem připravil a našel potřebné. Člověk nepotřebuje mnoho fantazie už dříve tušit co přijde, resp. muselo přijít.

Připomínám vynikající vystoupení ústavní soudkyně JUDr. Ivany Janů, ze dne 26.2.2010, z tiskové konference na Úřadě vlády ČR po skončení Mezinárodní konference o zločinech komunistických režimů. Konala se v Senátu ve dnech 24-25.2.2010. Psal jsem o ní ve svém článku ze dne 5.3.2010: Utajená konference o zločinech komunismu – několik ukázek ze závěru jejího projevu:

…Má-li moje prezentace vyústit v závěr, jak zacházet s komunistickými zločiny v bývalých komunistických státech, pak bych uvedla následující:

1) Válka v bývalé Jugoslávii trvala 5 let a skončila v prosince 1995 a přinesla podle odhadu

200.000 obětí.

„Nacismus byl odsouzen při mezinárodním soudním procesu v Norimberku jako zločinecká ideologie a celým světem zavržen, jeho nositelé byli exemplárně potrestáni a nacistické zločiny jsou nepromlčitelné, aby se zdůraznila jejich ďábelská povaha.“ (Černá kniha komunismu I.)

3) „Komunistická ideologie, v jejímž důsledku byly napáchány zločiny srovnatelné s nacistickými, mezinárodním společenstvím odsouzena nebyla“ (Černá kniha komunismu I.), ačkoli její bilance byla děsivá

100.000.000 obětí bez války.

Cože opravdu každý z nás a celé mezinárodní společenství neví, že v zemích jako bývalý Sovětský svaz, Čína, Vietnam, Kambodža, Východní Evropa a další .. probíhal po celá desetiletí vnitřní destruktivní konflikt, kde vládnoucí fanatické komunistické strany a jejich aparát doslova masakrovaly civilní obyvatelstvo a uváděly celé národní, etnické, náboženské a třídní skupiny do genocidních podmínek.

a) Na nastolení spravedlnosti není niky pozdě, ale plynutí času působí kontraproduktivně proti jejímu zjednávání. Oběti umírají a stárnou a přesnost jejich paměti bledne a oslabuje přesvědčivost jejich svědectví. Ke spravedlnosti mohou přispět:

• soudy mezinárodní

• soudy národní

• přiznání viny před soudem

• Komise pravdy a usmíření, jako jiná platforma k přiznání viny.

b) Je škoda, že zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu (č. 198/1993 Sb.) nebyl využit efektivněji, nejen pokud jde o běh promlčecích lhůt, ale zejména k tomu, aby svým burcujícím obsahem podnítil politickou vůli k určení specializované, dostatečně kvalifikované skupiny vyšetřovatelů, státních zástupců a soudců k urychlenému zjednání nápravy a spravedlnosti.

Budu-li parafrázovat prohlášení prezidentky B. Plavšič, kterým přiznala v závěrečné řeči svoji odpovědnost (v 72 letech věku), před svým odsouzením v Haagu, pak bych uvedla:

Každý, kdo úmyslně zmařil nevinné životy jiných, má pouze svůj jeden život, aby za svoje jednání zaplatil a i kdyby dal svůj život k dispozici, nemůže odčinit smrt desetitisíců, statisíců a milionů. Proto mu nezbývá nic jiného než požádat pokorně o odpuštění. Pokud je mi známo, žádní jednotliví členové komunistických stran, ani jejich organizace, to dosud neučinili.

d) Civilizovaná společnost, která (správně) bere výkon spravedlnosti z rukou oběti a ruší zákon odvety „oko za oko, zub za zub“, je povinna k výkonu spravedlnosti přistupovat odpovědně a proporcionálně. Slovy Dr. Boraina z Jihoafrické republiky, který Komise usmíření založil: „Oběti musí být slyšeny, je to imperativ.“ Oběti komunismu podle mého názoru dosud slyšeny nebyly.

Děkuji Vám za pozornost.

* * *

Oběti čl.2 amnestie vyslyšeny nebyly, nebudou a spravedlnosti se nedočkají. Nebyly tedy vyslyšeny stejně jako oběti komunismu. To dost vypovídá o kvalitě současného složení Ústavního soudu, který tuto možnost obětem upřel, když odmítl veřejně projednat záležitost, která zajímá a znepokojuje i miliony občanů České republiky, kteří se ve velké většině s rozhodnutím prezidenta Václava Klause neztotožňují, jako každý slušný člověk, ctící právo, spravedlnost a dobré mravy. Chci věřit, že premiér Petr Nečas se své odpovědnosti nezbaví tak snadno, jako Václav Klaus. Jeho už by Ústava tak „ochránit“ neměla. Měl by být obžalován ze závažného porušení zákona o  zneužití pravomoci veřejného činitele!

Přesto klidné svátky Velikonoc, nezapomínejme, že jsou nejen o naději, ale také o velkém utrpení…

Jan Šinágl, 1.4.2013

Čest ztratila v Česku líc

Vlasta Burian byl odsouzen za účast na rozhlasovém skeči o Janu Masarykovi po válce, ke  ztrátě cti a k zákazu hrát. Československý armádní generál Picek  vstupem do Komunistické strany v roce 1977 veřejně  souhlasil s okupací Československého státu v roce 1968 byl povyšován získal hodnost  armádního generála. V roce 2013 se stal ministrem obrany Českého státu. Vojenská čest je  v české armádě naruby.

K.Mrzílek, 1.4.2013

Kdo komu slouží a jak dlouho ještě…?!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)