Winston Churchill: "Lež obletí půl světa, než si pravda stačí natáhnout kalhoty."
Je doba, kdy se ukazuje KDO JE KDO. Jaroslav Vodička a Viktor Trkal dokáží formulovat věty, tedy nelze říci, že by byli dementní. V tom případě, zdá se, existuje jediné reálné vysvětlení: předseda ČSBS (Český svaz bojovníků za svobodu) a Českého národního sdružení z titulů svých funkcí jednají jako zrádci a kolaboranti. V roce 1968 bylo Vodičkovi 20 let. Je mu snad líto, že mu tehdy nedali k podpisu zvací dopis? Obě organizace uzavřeli „dohodu o vzájemné spolupráci“, to nepřekvapuje. Připomínám, že tyto organizace nepochybně pobírají od státu nemalé prostředky na svoji činnost! Všechny tři texty níže, byly zveřejněny na webu České národní listy. Tzv. „pátá kolona“ ve formě stále zřetelnější spolupráce proruských českých a ruských organizací na území České republiky se zviditelňuje. Veřejnost ani média to nezajímá? Jen aby nebylo zase jednou pozdě…?! Jaroslava Vodičku vyznamenal prezident Miloš Zeman 28.10.2013 za „zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů“ stejně jako Pavla Wonku! Jak asi pan Vodička „bojoval“ za bezpečnost občanů, když Pavel Wonka umíral ve vězení v dubnu 1988…?!
Velvyslanectví Ruské federace v České republice
Pod kaštany 1, 160 00 Praha 6
K rukám mimořádného a zplnomocněného velvyslance pana Sergeje Kiseleva
V Praze dne 16. dubna 2014
Vážený pane mimořádný a zplnomocněný velvyslanče,
v blízké době budeme všichni, co stáli a bojovali na straně Spojenců proti barbarskému nacistickému Německu, vzpomínat na výročí vítězného ukončení druhé světové války. My v České republice nikdy nemůžeme zapomenout na slavné májové dny r. 1945, na osvobození republiky sovětskými a americkými vojsky. Nikdy nemůžeme zapomenout na oběti spojeneckých vojáků. Těch sovětských padlo na našem území na 144.000. Ještě 9. května 1945, tedy již na samém prahu svobody, v Praze a v jejím okolí jich položilo své životy téměř 500.
Padli, abychom my v Československu mohli žít. V druhé světové válce šlo českému národu, podobně jako Polákům, Jihoslovanům, Ukrajincům, Bělorusům a Rusům, doslova o vše. Podle německých plánů český národ měl být likvidován, jeho část zgermanizovaná, další pak vyhnána daleko na východ a říši nepřátelské obyvatelstvo mělo být postaveno ke zdi, zastřeleno či jinak fyzicky zničeno. V česko-moravském prostoru podle nacistických představ, jak to výslovně uvedl R. Heydrich, tehdejší „zastupující říšský protektor“, jeden z největších a nejodpornějších zločinců všech dob, Čech nemá co dělat. Takto uvolněný prostor měl být osídlen Němci. Podobně byli Němci rozhodnuti postupovat i vůči ostatním slovanským národům.
Spojenci svým vítězstvím, na němž měl zvlášť významný podíl Sovětský svaz, jehož 27 milionů občanů padlo v boji, či bylo Němci zavražděno, zachránili náš národ před zničením. Tuto skutečnost nesmíme nikdy zapomenout! Existujeme proto, že Spojenci, na jejichž straně bojovala i československá vojska, porazili Německo. Jinak by již nikdo z nás z nás Čechů zde nebyl. Z tohoto zásadního hlediska bychom vždy měli posuzovat i své vztahy k dřívějšímu Sovětskému svazu a nynější Ruské federaci. V květnových dnech roku 1945 se náš národ znovu „narodil“ a obnovil svou státnost.
Naše představy, že druhá světová válka byla v pořadí poslední, se nenaplnily. Koncem 20. století přepadlo NATO Jugoslávii. Srbové, naši dávní spojenci, utrpěli značné ztráty. Jejich démonizace pokračovala ještě léta. Války v Afghánistánu, Iráku, v Libyi a nyní i Sýrii přinesly světu opět nová a nepředstavitelná utrpení Zatímco v době sovětské éry bylo NATO mnohými považováno za obranou organizaci, po rozpadu SSSR se z ní stal útočný blok. Bez rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů začínal válečné akce na území jiných států. Důsledkem takovéto imperiální politiky jsou statisíce mrtvých, miliony vyhnaných a nezměrné utrpení civilního obyvatelstva, nemluvě již o obrovských materiálních ztrátách. Pro civilizovaný svět byla přímo pohromou eliminace světového bezpečnostního systému, představovaného zejména RB OSN, a soustavné a zásadní porušování norem mezinárodního práva. Právo přestalo chránit slabé, stalo se nástrojem k prosazování mocenských zájmů amerického impéria. Proto nadšeně jsme přivítali úsilí Ruska, plně odpovídající normám mezinárodního práva, o záchranu Sýrie před agresivními západními silami, spolupracujícími s teroristickými džihádisty.
Ano, svět se geopoliticky mění. USA přestávají být mocností, která samostatně určuje další běh světa. Na geopolitickou scénu vstoupilo Rusko, Čína. K těmto velmocím se nově řadí zejména Indie a Brazílie. Západ nové skutečnosti bude muset jako objektivní realitu uznat. Vojenskými prostředky vývoj nezastaví. Svět bude bezpečný jen tehdy, když místo konfrontace mezi těmito hráči, která v současností ve vyhrocené podobě probíhá, dojde k jejich mírové spolupráci i v rámci mechanismů OSN. V současnosti Západ usiluje o vyvázání Ukrajiny, byť tato je samém okraji hospodářského kolapsu, z ruského vlivu a o její prozatím volné přičlenění k Západu. Takovéto a zřejmě i další snahy o oslabování Ruska jsou na pořadu dne. NATO fakticky dorazilo až na samé hranice Ruska. Chápeme, že Rusko musí činit opatření na svou ochranu. V tom smyslu chápeme i přirozené připojení Krymu a Sevastopolu k RF, ke kterému došlo na základě referenda tamního obyvatelstva. Tuto nanejvýš demokratickou cestu sjednocení plně schvalujeme. Naopak referendum, v němž obyvatelé Kosova pod dohledem OSN se měli údajně vyslovit pro samostatný stát, jak se vyjádřil prezident Obama, se nikdy nekonalo.
Nejnověji jsme svědky rostoucích konfliktů na Ukrajině, které si vyžadují stále více krve. Nové její ústřední nelegální, majdanovsko - pučistické orgány svými akcemi zvyšují napětí jak na Ukrajině, tak ve vztahu k Rusku. Fašizující síly představované Pravým sektorem a stranou Svoboda v čele s O. Ťahnybokem, navazující na banderismus, získaly podíl na moci. Rodný jazyk ruskojazyčného obyvatelstvu je omezován, ruské televizní kanály mu byly znepřístupněny. Kandidátka na prezidenta, paní J. Tymošenková, dokonce vykřikovala, že s mnohomilionovým ruským obyvatelstvem Ukrajiny se vypořádá, třeba i házením atomových bomb. O požadavku obyvatelstva na federalizaci Ukrajiny pučistické orgány odmítají jednat. Místo toho do východní a jihovýchodní Ukrajiny proudí zástupy novodobých banderovců. Nyní již i v uniformách národní gardy nebo v jednotkách Druhého sektoru, za pomocí i vojenské techniky, se podílejí na potlačování občanských nepokojů, které byly vyvolány právě zmíněnými i dalšími opatřeními pučistické moci. Ne Rusko je ve válce s Ukrajinou, ale pučistická kyjevská moc je v konfliktu, který sama vyprovokovala, s podstatnou částí ukrajinského obyvatelstva. Místo jednání s ruskojazyčným obyvatelstvem posílá na něj vojenské jednotky i s těžkou technikou. Proti použití ozbrojené moci vůči federalistům protestujeme a žádáme, aby současná ukrajinská moc se napříště takovéhoto násilného jednání vyvarovala.
Západ mlčí. Jeho „osvědčená“ politika dvojího metru je uplatňována i zde. Cokoliv udělají pučisté, je dobré, cokoliv učiní Rusové, je špatné.
Velmi znepokojující jsou i další zprávy z Ukrajiny. Dochází zde k četným fyzickým napadáním představitelů antimajdanovsky smýšlejícího obyvatelstva. Kandidáti na funkci prezidenta jsou přímo biti, sekretariáty některých politických stran jsou vypalovány, zavírány, politici protivící se pučistům jsou ohrožování, domy některých byly vypáleny, činnost některých politických stran je zakázána. Parlament Ukrajiny nejedná svobodně. Ve vládě je zastoupena strana Svobody i Pravý sektor. To jsou vše příznaky sílicího fašismu, který dnes začíná ohrožovat Ukrajinu a zítra…? Antisemitismus, rusofobie a, slušně řečeno, přezíravý postoj k milionovým menšinám pomalu získávají v soudobé Ukrajině domovské právo.
Kyjevská moc, jak proces jejího konstituování vnímáme, přišla na svět za pomoci Západu, především USA, Evropské unie i NATO. Západ ji také při životě a při potřebné dynamice podporuje a jak jsme přesvědčeni, i podněcuje. Proto konflikt Západ – Rusko nabývá na intenzitě. Jeho obětí, samozřejmě zcela nevinou, bude především obyčejný ukrajinský občan jak na západě, tak i na východě státu. Překvapující soustavné hrubé útoky proti Rusku, dokonce i osobní napadání prezidenta Putina, jež jako na povel zaplevelují média ve značné části Evropy, USA a bohužel i mysl mnohých čtenářů a posluchačů, jako nekulturní projevy vedoucí k nenávisti odsuzujeme.
Nevěříme obviňování Ruska z agrese. Ruské síly nejsou na hranicích USA, ale americké na hranicích Ruska. Rusko má právo činit veškerá nutná obranná opatření proti hrozící agresi. Rovněž podporujeme všechny ukrajinské demokratické síly, které se staví proti vzrůstajícímu nebezpečí vnitřního fašismu a usilují o federalizovanou a neutrální Ukrajinu. Se souhlasem přijímáme a podporujeme ruskou mírovou zahraniční politiku.
Už od dob národního obrození cítí obyčejný český člověk zvláštní sympatie k Rusku i dalším slovanským státům. I dnes princip slovanské vzájemnosti, který často je účelově, avšak zcela mylně, interpretován jako nějaký imperiální panslavismu, je nám vlastní. Slované jsou si blízcí i v současnosti. Jen představitelé některých slovanských států se v tomto směru odcizují cítění většiny vlastních občanů. I u nás je tomu zčásti tak. Současný ministr zahraničních věcí ČR, zejména svým protiruským vystupováním, nevyjadřuje, jak jsme přesvědčeni, stanoviska většiny občanů. Rovněž tak se stydíme i za většinu „našich“ médií, která, jak s lítostí sledujeme, v lepším případě jen zkreslují informace, v tom horším pak nemluví pravdu, či i lžou. Naše zahraniční politika je téměř jednostranně zaměřena na Evropskou unii či dokonce jen na SRN, současného středoevropského hegemona, aniž by chápala, že k plnému zabezpečení naší státnosti patří i dobré vztahy k Rusku, a to nejen ty ekonomické.
Obracíme se na Vás, vážený pane mimořádný a zplnomocněný velvyslanče, abychom Vás ujistili v této nelehké době o naší podpoře obranného úsilí Ruska a jeho zahraniční politiky. I představitelé Ruska, včetně prezidenta V. Putina, by měli vědět, že mezi Čechy, bez ohledu na to, co říkají někteří naši politici či odcizená média, mají hodně přátel, kteří se sympatiemi a pochopením sledují ruské aktivity, směřující k překonání devastujícího blokového vidění světa a jeho loupeživých „rytířů“, rozchvacujících z bohatství slabších národů vše, co je možné. Zvlášť oceňujeme hodnotové směřování ruské společnosti. V době nelehké pro Rusko se k vám přátelsky hlásíme. Chápeme vás a jsme s vámi!
Přejeme ze srdce Ruské federaci hodně zdaru při mírovém řešení současné mimořádně hluboké krizové situace.
S hlubokou úctou a přátelskými pozdravy
Ing. Jaroslav Vodička,
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu a Vlasteneckého fóra
* * *
Velvyslanectví Ruské federace
Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
pan Sergej Kisilev
nám. Pod kaštany 1
Praha 6
Vážený pane velvyslanče!
Zdravíme Vás jménem členů Českého národního sdružení, které sdružuje členy vlasteneckých a národních organizací České republiky. Se znepokojením sledujeme v posledních týdnech pokusy EU a NATO o destabilizaci situace na Ukrajině. Slovanská Ukrajina čelí dnes vnitřnímu rozpadu, který je způsoben zejména nárůstem podpory ultranacionalistických, často až fašistických sil na Ukrajině ze strany EU a NATO. Dochází zcela nepokrytě k útokům na národnostní menšiny, které žijí na území Ukrajiny. Diskriminační opatření, ze strany nelegitimní vlády ustavené v Kyjevě za podpory extrémistů z Majdanu, dopadají zejména na ruskou menšinu, která tvoří podstatnou část obyvatelstva na jihovýchodě Ukrajiny. Ruská menšina dnes bojuje za svá národní a jazyková práva. Bojuje na svých manifestacích za své rovnoprávné postavení na Ukrajině. Je pro nás zcela nepřijatelné, aby nelegitimní vláda v Kyjevě, vyhrožovala demonstrujícím použítím armády. Aby opět umírali lidé na obou stranách barikád. To vše za souhlasu EU a NATO.
České národní sdružení odsuzuje politiku EU a NATO vůči Ukrajině a jeho lidu. Slovanské národy jsou dlouhodobě terčem těchto útoků, jejichž cílem je rozbít jednotu slovanských národů. Připomínáme v této souvislosti osudy národů bratrské Jugoslávie. V těchto dnech jsme si připomínali 15.výročí leteckého barbarského bombardování Srbska silami NATO. To vše se stalo bez mandátu RB OSN.
Vážený pane velvyslanče, jsme hluboce znepokojeni postojem české vlády. Česká vláda svým jednostranným hodnocením událostí na Ukrajině se přidává k protiruskému tažení bruselských politiků. Vyjadřujeme svůj stud nad tímto přístupem české vlády zejména nyní, v blížících se květnových dnech. Před 69lety sovětská armáda, spolu s československou armádou, došla po dlouhé cestě až do Prahy. Jejich často společné hroby jsou rozesety po celé této hrdinné cestě. Ani na tyto skutečnosti nesmíme dnes zapomínat.
S pozdravem
za České národní sdružení
RNDr Viktor Trkal, CSc., předseda
Přemysl Votava místopředseda,
(Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)
* * *
České národní sdružení
Na základě usnesení Českého národního sdružení (ČNS) došlo k jednání s Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) o vzájemné spolupráci. Toto jednání bylo dovršeno 8.dubna 2014 podpisem „Dohody o vzájemné spolupráci“ (dále jen Dohoda) mezi ČNS a ČSBS. Dohoda byla podepsána v sídle ČSBS na Praze 2. Dohodu za ČSBS podepsal její předseda Ing. Jaroslav Vodička, plk. v.v., za ČNS předseda RNDr. Viktor Trkal CSc.
Jednání a podpisu Dohody se vedle obou předsedů zúčastnili za ČSBS 1.místopředseda Ing.Emil Kulfánek, plk.v.v. a Mgr.Josef Vegner, mjr.v.v., za ČNS místopředseda Přemysl Votava. Dohoda předpokládá úzkou spolupráci zejména při obhajobě a prosazování vlasteneckých a národních zájmů České republiky. Obě organizace budou chránit historickou pravdu československé resp. české minulosti. Budou bojovat proti pokusům o její zkreslování. Po podpisu Dohody došlo k předání informací o činnosti ČNS a ČSBS. Zástupci ČNS podali informaci o svém Stanovisku k událostem na Ukrajině, tedy o jednostranném hodnocení těchto událostí.
ČNS je tak další vlasteneckou organizací, která podepsala tuto dohodu s ČSBS. ČNS vítá také záměr, sdružit další vlastenecké organizace do Vlasteneckého fóra. ČNS je připraveno se aktivně na tomto společném cíli podílet.
Za ČNS P.Votava
Dne 9.4.2014
* * *
V Plzni za rok vznikne pomník Čechům vyhnaným z pohraničí
Nový pomník věnovaný tisícům Čechů, kteří byli před druhou světovou válkou nuceni opustit své domovy v pohraničí, bude stát příští rok v Plzni. Pomník bude stát v Plzni - Borech, nedaleko věznice, na dohled od linie někdejšího protektorátního území. Bude to první pomník tohoto typu. Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS), který pomník i přes některé protesty ze zahraničí připravuje, jej chtěl původně odhalit už letos. Náklady na pylon z hořického pískovce jsou do 900.000 korun, finanční pomoc přislíbil Plzeňský kraj. ČRo, 21.4.2014
* * *
Kdy bude u nás postaven pomník vyhnaným českým Němcům? „Vyhnaní“ Češi z pohraničí nemuseli odcházet, starousedlící zůstali. Odešli jen ti, co byli nástroji násilné čechizace po vzniku Československa – viz úřednický zákon, likvidace německých škol apod. Čeští Němci zde žili už od 8.století, zatímco pro většinu Čechů byly Sudety „domovem“ až po roce 1918. Připomínám, že Jaroslav Vodička se zúčastnil odhalení pomníku internacionalistům, tedy i okupantů z roku 1968 na Olšanech dne 15.2.2014, i aktu na oslavu afgánských veteránů na stejném místě o týden později. Je zvaným hostem na hradních akcí prezidenta Miloše Zemana. Na závěr připomínám, že stále existuje KSČ, která se hlásí ke své minulosti a kandiduje do EP – viz pořad ČT 24 – doporučuji poslech tohoto totalitního, resp. totálního „inteligenta“, lídra KSČ do EP - od 6:23 min. Člen KSČ se nezapře, „myslí“ a mluví o ničem stále stejně, jako před rokem 1989.
Stále existuje KSČ. Kdo o její pokračující existenci po listopadu 89 vůbec slyšel? Je odnoží KSČM, která se „odpojila“ od její minulosti, kdežto KSČ stále oceňuje co zde bylo do roku 1989! Požadují zrušení NATO a vymanění EU z „područí“ USA. S tou demokracií to trochu přeháníme, nemyslíte? V první republice Gottwald hlásal v Parlamentu: „Jezdíme se do Moskvy učit, jak vám zakroutit krky.“
Jan Masaryk: „Komunismus je 10% ideologie a 90% taktiky.“
Jan Šinágl, 23.4.2014
P.S.
Bývalý soudruh Vodička a jemu podobní by měli na důkaz pevnosti svého ideologického přesvědčení odejít do ruského exilu a pomáhat tam budovat „demokracii“ podle svých scestných představ, hlavně na venkově, který je něco zcela jiného než velká ruská města. Určitě by se přitom i zhubl, což by mu jistě prospělo. Na Majdanu se protestovalo i ve jménu neinformovaných a zmanipulovaných občanů, zaostalého ruského venkova, který je obětí lží. Protestuje proti něčemu, co protestuje a bojuje i za ně!
Pachatel „atentátu“ na pomník okupantům v Praze na Olšanech konečně udán na policii
Komentáře
cnsnews.com/.../...
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.