Oswaldovi Holzerovi pomohl Jan Antonín Baťa k útěku z Československa po nacistické okupaci v roce 1939 - Byl 
podpořen v útěku před nacisty, díky plánům zavedeným Janem Antonínem Baťou a realizované jeho firmou Baťa - Jan Antonín Baťa zachránil životy 2000 Židů. Nikdy za to nebyl vyznamenám či oceněn jakýmkoliv jiným způsobem. Samotná izraelská strana to zdůvodňuje tím, že „Jan Antonín Baťa při tom neriskoval život.“ Nemyslím si, že 2000 zachráněných Židů je stejného názoru!
Kniha vypráví napínavé životní příběhy autorčina otce, rodinných příslušníků a jejich přátel během druhé světové války. Otec autorky Oswald Holzer se narodil roku 1911 v Čechách v židovské rodině. Příchod nacistické okupace představoval radikální zlom v životě židovské komunity a Oswald, jeho příbuzní a přátelé se museli rozhodnout, zda setrvají na okupovaném území a budou doufat, že přežijí, či zda se před nacistickým šílenstvím zachrání útěkem a budou hledat štěstí v jiné zemi. Někteří, mezi nimi i Oswald, emigrovali. Drtivá většina těch, kteří zůstali, našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Tam zahynuli i Oswaldovi rodiče.
Následující odkaz je k zakoupení české verze knihy. Kniha je k dispozici také v angličtině. Je o příslušníkovi čs. armády dr. Oswaldu Holzerovi, který unikl před nacisty. Pracoval v továrně Bati ve Fatře Napajedla, v oddělení výroby ochranných plynových masek. Byl firmou Baťa podpořen v útěku před nacisty, díky plánům zavedeným Janem Antonínem Baťou a realizované jeho firmou.
Stručný popis
Osvald "Valdik" Holzer, navštěvoval lékařskou fakultu University Karlovy od poloviny roku 1930 (absolvoval 1937), působil jedno léto ve zdravotnickém oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Zabývalo se měřením profilu tváře pro výrobu plynových masek.
V říjnu 1937 Valdík nastoupil svou vojenskou službu v Československé armádě. Sloužil u ní jako lékař. Když nacisté obsadili české země v březnu 1939, podařilo se mu uprchnout z vojenské jednotky, později kontrolovanou koncem března Němci. Po svém návratu do Prahy se snažil zařídit si potřebné doklady k emigraci. Během čekání v dlouhých frontách na úřadech v Praze mu bylo řečeno přítelem, že by to měl jednodušší v oblasti Zlína. Holzer navštívil firmu Baťa ve Zlíně, kde mu nabídli dokument, jako zaměstnanec firmy Baťa pracovat v Singapuru. Vědělo se z Londýnského fondu Quaker, že za přirážku je možno získat lodní lístek do Šanghaje. Situace v Šanghaji, kde byl přístav volný díky japonské správě, byla příznivá. Mnoho evropských židovských uprchlíků tam odjelo. Dokument uvádějící, kam odjíždí, byl k opuštění území pro nacistický schvalovací proces velmi důležitý.
Další příklad činnosti, kterou J.A.Baťa a firma Baťa konali na pomoc svým židovským zaměstnancům, kteří se ocitli v nebezpečí. Věřme, že v knize, která má vyjít na podzim, na to nebude autorkou zapomenuto jako jeden z mála veřejných díků tomuto velkému československému vlastenci, který u nás 67 let platil za kolaboranta. Přišel takřka o vše. Přesto dokázal v Brazílii opět vybudovat továrny, města a dát tisícům lidem naději a práci. Byl Brazílií navržen i na Nobelovu cenu. Vzdal se jí ve prospěch jiného slavného brazilského občana. Země, která se zbavovala takovýchto velkých lidí si takto zajišťovala vládu malých. Podle toho jsme dopadli a stále dopadáme. Stále platíme účet za naši minulost!
Jan Antonín Baťa zachránil život 2000 Židů. Nikdy za to nebyl vyznamenám či oceněn jakýmkoliv jiným způsobem. Samotná izraelská strana to zdůvodňuje tím, že „Jan Antonín Baťa při tom neriskoval život.“ Nemyslím si, že 2000 zachráněných Židů je stejného názoru!
Jan Šinágl, 8.9.2014
Zachránce židovských dětí Winton obdrží v USA další ocenění
JAN BAŤA A ZÁCHRANA 2000 ŽIDOVSKÝCH RODIN
Read more...