Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 25.09.2020 15:54
    V Rusku komunisté nejsou u moci, ale jejich manýry jsou ...

    Read more...

     
  • 25.09.2020 15:50
    Kdo má na vlivných úřadech a soudech stále svoje lidi?

    Read more...

     
  • 25.09.2020 15:48
    Vláda ve středu opět vydala z minuty na minutu (pardon ze dne ...

    Read more...

     
  • 23.09.2020 19:23
    Kristine verlor ein Jahr ihres Lebens in der Hoffnung, in der ...

    Read more...

     
  • 23.09.2020 19:20
    Kristine a perdu un an de sa vie dans l'espoir de travailler ...

    Read more...

     
  • 23.09.2020 19:20
    Kristine lost a year of her life hoping to work at the embassy ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Deportace a nucene prace aversProč asi se, ze zákona, zločiny komunismu smí zabývat ÚSTR až od února 1948 do roku 1989?! Deportace a nucene prace reversMěl by se jimi zabývat už od vzniku KSČ - až po dnešek!

… Šestnáct až sedmnáct hodin denně na nohách a nakonec ještě přihlížet lomu, jak ostatní žijí nádherným životem. Musíme se spokojit s tím, conám naservírují. Jaký hnus. Brzy začnou žně. Žito pomalu dozrává. Tento týden začneme se senem a sekáním řepy S otcem chodí­me bosí, protože boty máme zničené. Už musím končit. Píši ve spěchu, protože chci dopis odeslat ještě dnešní poštou, než budeme muset jít nakrmit 18 kusů dobytka ...

… Ke slovu se však dostanou i někteří poslanci britského par­lamentu, kteří, bez ohledu na stranickou příslušnost, zpětně doznávají ukvapený postup při zakládání Československa po I. světové válce. Jeden z nich tak nepokrytě přiznává, že „vůdci jeho strany protestovali proti tomu, aby tři miliony Němců byly podřízeny vládě jiného národa“. Pozornější čtenář si tak po přečtení knihy pravděpodobně sám zodpoví otázku, proč se v českých učebnicích historie musel z legendárního německého stavitele Petera Parlera stát tako­vý „Petr Parléř“ či zda vyhnání původních obyvatel z jejich vlasti, reprezentovaných genetikem Mendelem, vynálezcem Resselem a automobilovým konstruktérem Porschem nepřineslo generacím česky mluvících obyvatelů česko-moravského prostoru nakonec více škody než užitku.

* * *

Guidemedia: Nezapomenutelná vlast Sudetenland, 126 stran

Deportation reversČeský porcelán, české sklo či jablonecká bižuterie jsou stále pojmy, jež u většiny dnešních obyvatel České republiky vzbuzují hrdost na tradiční „český“ průmysl. Zakladatelé tohoto průmyslu však hovoři­li převážně německy. Německojazyční Češi, Moravané a Slezané po staletí neúnavně budovali ve své vlasti kulturní a hospodářské hodnoty z jejichž dědictví profitují i dnešní, česky mluvící generace. Kniha pomocí jedinečného kartografického materiálu ilustru­je názorně a bez jakéhokoli ideologického zabarvení vývoj osíd­lování česko-moravsko-slezského prostoru a vznik německých sídelních oblastí. Barevné mapy nám poskytují vhled do vývoje šíření německého práva, seznámíme se s rozmístěním němec­kých vysokých škol. vědeckých institucí, knihoven a kulturních spolků a získáme detailní přehled o množství německých archi­vů, muzeí a divadel. Pohledem na índustriální mapy zjistíme, že se 76% průmyslu obrovské rakousko-uherské říše nacházelo v Sudetech. Mohly tyto skutečnosti hrát roli v cíleném vyvlastňování německojazyčného obyvatelstva 1. československé republiky pro­střednictvím tzv. „pozemkové reformy“? I s těmito otázkami autoři tohoto „atlasu“ polemizují.

Ke slovu se však dostanou i někteří poslanci britského par­lamentu, kteří, bez ohledu na stranickou příslušnost, zpětně doznávají ukvapený postup při zakládání Československa po I. světové válce. Jeden z nich tak nepokrytě přiznává, že „vůdci jeho strany protestovali proti tomu, aby tři miliony Němců byly podřízeny vládě jiného národa“.

Pozornější čtenář si tak po přečtení knihy pravděpodobně sám zodpoví otázku, proč se v českých učebnicích historie musel z legendárního německého stavitele Petera Parlera stát tako­vý „Petr Parléř“ či zda vyhnání původních obyvatel z jejich vlasti, reprezentovaných genetikem Mendelem, vynálezcem Resselem a automobilovým konstruktérem Porschem nepřineslo generacím česky mluvících obyvatelů česko-moravského prostoru nakonec více škody než užitku.

* * *

Z dopisu ze dne 24. března 1946

Deportace oblasti nasazeniNaše milá Anni!

Tvůj dopis ze 14. března jsme obdrželi s velkou radostí. Pravě jsem šladomů z hnojení, když mi ho předal pošťák. Hned při předávce mi tekly slzy. Bohužel jsme ještě nedostali povolení k přistěhování do západního Německa. Nedočkavě na něj čekáme a máme velké obavy, že již nedorazí. Co když ho dotyčný nepodal?

Dopis od Tschipa z 8.3. stejně jako Tvůj jsme doslali. Dopis od Berty a papíry ještě chybí. Často mám pocit, že se mi zoufalstvím rozskočí srdce. Naše bytí je tak těžké, musíme se navzájem podržet, jinak bychom si již dávno mohli hodit oprátku, protože naši pánové jsou opravdu „prasata". Denně musíme pracovat 15 hodin bez přestávky. Střídmý oběd se jen rychle spolkne a dřina pokračuje dál. Večer se už ani neudržíme na nohou, jak jsme slabí. Když se podívám na otce, chce se ml křičet žalem tu a teď má ten ubožák ještě navíc bolesti zubů. Člověk by už otce sotva poznal. Denně musí naložit osm fůr hnoje a nakrmit 17 kusů dobytka.

Kdyby náš milý Rudi ještě žil, jistě by nás odtud už dávno vytáhl, Kde je asi konec našemu Karlovi? Já, nebohá matka, musím snášet těžký osud. Klečím často na poli, volám hlasitě k Bohu a všem svatým a prosím o spásu.

Ano, ano, my jsme zaseli a ostatní teď sklízí. Tento týden jsem snila o lom, že jsem ti Karin, Gísl, Pepiho a Tschipa, ale bohužel to byl jen sen. Osmadvacátého to bude již 7 měsíců, co jsme u téhle pakáže. Teď vstupujeme už do 32. týdne. (...) Kdy vlastně Tschip odeslal povolení k při­stěhování? Prosíme Vás, pokuste se to povolení ještě jednou prověřit, abychom se odtud dostali. Nenechejte nás dlouho čekat. Dnes 20. 3. to budou již 2 měsíce, co je Gísl pryč a my jsme dodnes nic nedostali. Snad se podaří Pepimu něco pro nás zařídit. Ať pro své nešťastné rodiče udělá, co je v jeho silách. Od Rohlinga jsme dostali také dva dopisy. Sdělil nám, že se setkal s Bertou. Jakmile k nám papíry dorazí, napíši vám. Neztrácí­me naději. Tschipovi děkujeme za jeho námahu a práci.

Inu, milá Anni, posíláme Tobě, stejně jako všem našim milým dětem, tisíceré pozdravy. Také hodně pusinek vám všem. Ať na nás Pepi myslí a pomůže nám se odtud dostat.

Vaši nešťastní rodiče

* * *

Z dopisu ze dne z 31. března 1946

Deportace zeleznicni transportyMoje milá Anni!

Musím ti bohužel sdělit, že papíry jsme stále neobdrželi. Kdo ví, kde se ztratily. Tady u nás určitě ne. Nebo je někdo opravdu zapomněl poslat? Denně na ně toužebně čekáme. Gísl a Berta doufají, že je brzy dostane­me, ale dodnes ani řádka. Proto je znovu obstarej a pošli je jako obyčejný dopis.

Kdybychom jen neměli takového hrubiána sedláka. Sdírají nás od rána do večera jak psy a dostává se nám stále jen nadávek, že prý pra­cujeme málo. Vždyť jsme přeci staří sedření lidé a čekáme zde v bolesti jen na své vysvobození. Někteří naši spolutrpitelé měli trochu více štěstí a je s nimi zacházeno jako s lidmi, ale od našeho sedláka jsme dosud neslyšeli jediného vlídného slova. Jsme tak zoufalí, že jsme si už i chtě­li vzít život. Jsme už jen samá kost a kůže. Má milá Anni, pláču ve dne v noci. Když slyším zpívat ptáky, mám pocit, že mi praskne srdce. Na Luidla myslím pořád, vždy hned zrána při kydání. V myšlenkách jsem stále s ním. Teď musíme sázet brambory. Včera, v sobotu, jsme sázeli jetel. Otec musel mašinu táhnout a já posouvat.

Tisíckrát vás znovu prosíme, obstarejte nám ještě jednou ty papí­ry, protože s těmi, co byly již odeslány, už nemůžeme počítat. Tak se mi stýská po dělech. Co dělá moje Karin, Fritzl a Trudi? Stiskni je za nás.

Brzy přijdou Velikonoce a my stále sedíme zde, místo 8 týdeního nasa­zení, jak Češi slíbili, je z toho pomalu už 8 měsíců. Ó Bože, nikomu jsme nic neudělali, o poslední sousto jsme se s potřebnými podělili. Co jsme se naposílali potravin do Rokycan a Plzně a dnes nám nepomůže nikdo. Tento dopis píšu u jedné paní ze Svojšína, protože my zde nemáme kam si šednout. Právě jsem potkala Hanse Thumu, pozdravuje vás.

Má milá Anni, kolik jen slz proteklo za dobu, co ti píši tento dopis. Zdravím a líbám vás všechny, moje milé děti, tisíce, tisícekrát.

Vaši nešťastní rodiče

* * *

Z dopis ze dne 9. června 1946

Deportace ostatni transportyMilované děti!

Oba Vaše odpisy z 10. a 19.5. jsme s velkou radostí obdrželi 5.června. Dodnes, tedy do neděle, jsem však neměla dostatek času, abych si obsah pořádně přečetla, protože jsme byli brzo od rána do pozdního večera plně vytížení prací. Hodně se modlím a při tom myslím na vás.

Otec před třemi týdny požádal o povolení k vycestování a doporučeně odeslal. Dosud jsme bohužel nedostali odpověď. Zřejmé žádna ani nepřijde. Všichni si dávají na čas a my už propadáme zoufalství.

Milý Karle, s tvým návrhem v žádném případě nesouhlasíme To bys koukal a také by opět byla zasazena další rána do matčina srdce. Nikdo by nevypral, nezašil a také bys nic nedostal, ani co by se za nehet veslo Je smutné, že se k vám nemůžeme dostat. Šestého odsud odjely tři rodiny. Jeden nemocný a dva mladí, zdraví lidé. Nedokážu pochopil. že nás, staré a nemocné, neodsunou. V lednu nám napsali a museli jsmeudat, kam chceme. Uvedli jsme Tschipovu adresu. Frank Friedl a jeho rodiče jsou od šestého pryč. Taky Petz Franz s rodinou a Pöllerova s Gretl. Jen my tu trčíme a čekáme.

Dnes o svatodušní neděli je to pro nás obzvlášť smutná chvíle. Dvě hodiny odpočinku. Dopoledne jsem prala naše hadry a než bylo vše hotovo, byl den ta tam. Je nejvyšší čas, abychom byli z tohoto utrpení vysvobozeni. Šestnáct až sedmnáct hodin denně na nohách a nakonec ještě přihlížel lomu, jak ostatní žijí nádherným životem. Musíme se spokojit i s lim, co nám naservírují. Jaký hnus. brzy začnou žně. Žilo pomalu dozrává. Tento týden začneme se senem a sekáním řepy. S otcem chodí­me bosí, protože boty máme zničené. Už musím končit. Píši ve spěchu, protože chci dopis odeslat ještě dnešní poštou, než budeme muset jít nakrmit 18 kusů dobytka. (...)

* * *

A kolik takových okresů na území Československa bylo… Jako jsme nebojovali v době války, o to více jsme „bojovali“ po válce … Mlčení politiků je přiznáním viny. Můžeme hovořit o pravdě jak chceme, ale dokud nebudou pravdu dokazovat i svým charakterem odpovědní činitelé země, tedy budou jejími nositeli a ztělesněním, bude pravda stále mimo nás - s patřičným dopadem na nás všechny a naší zemi.  

Obsah a informace o vydání knihy.

 

Jan Šinágl, 8.2.215

* * *

Podnět Vládě ČR k vydání rozhodnutí o Památném dnu obětí vyhnání

Celostátní připomenutí masakru na Švédských šancích u Přerova

* * *

Roman Joch: „Propagaci totalitních hnutí, jako je nacismus, komunismus či islamismus, bych zakázal – paradoxně i v zájmu ochrany životů jejich hanebných a hloupých příslušníků.“

* * *

Pro milovníky historie. Severní a západní Čechy v historické fotografii

Po otevření linku níže klikněte na města vlevo. Stojí za to si tyto staré fotografie prohlédnout. S vyhnáním obyvatelstva, které zde žilo, tvrdě pracovalo a budovalo dlouhá staletí, zmizela krása krajiny a její duch. Novodobí usedlíci k ní neměli žádný vztah, z velké části jen nakrást levně z ukradeného. Krajina jim a i nám odpověděla. J.Š.

http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/cz/index.html

* * *

Sotva jedny transporty skončily, začaly druhé. To máme být na co hrdí...

Transporty Nemcu

 

 

 

 

 

 

 

PRITOMNOST Proc chodi Cesi na Gestapo 230839

 

 

PRITOMNOST Rise a SSSR 300839

 

 

 

 

PRITOMNOST Ceske skolstvi v Sudetech 090839

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.67 (6 Votes)
Share

Komentáře   

0 #1 www.dermicosvive.cz 2015-09-15 18:03
Velice zajímavé téma. Ještě se sem vrátím!

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)