Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

75.000 x 5.000 x 12 x 23 = 103.500.000.000,-Kč, tedy 103 miliard korun minimálně za „ochranu“ komunistického koncentráku, kterou jsme si platili sami sobě. Jak by se tyto peníze dne MF hodily a zvláště těm nejpotřebnějším, důchodcům, kteří celý život poctivě pracovali a kdy jich dnes nemalá část živoří! Je ostudou země i národa, že si pohrobky těch co to způsobili, živíme v Parlamentu, aniž bychom je volali k odpovědnosti a zabavili jim nakradený majetek!  

Smlouva z 16.10.1968 umožňovala vytvoření operačního uskupení čítající 75.000 osob, 200 letounů a vrtulníků. Původně sovětská strana požadovala rozmístění vojsk v devíti tzv. divizních rajonech, z toho pěti v Čechách (Domažlice, Mladá Boleslav, Mimoň, Děčín, Vysoké Mýto), dvou na Moravě (Bruntál, Olomouc) a dvou na Slovensku (Nové Zámky, Banská Bystrica). Nakonec bylo na čs. území ponecháno "pouze" pět výše uvedených vševojskových divizí. Posádková velitelství intervenčních vojsk byla v souvislosti s jejich postupným odchodem zrušena.

Podle "smlouvy" bylo pro skupiny vojsk vyčleněno:

a) třicet tři posádek:

Bohosudov, Děčín, Zákupy, Mimoň (objekty Hvězdov, Kuřivody, Stráž pod Ralskem, Jabloneček), Turnov, Mladá Boleslav, Luštěnice, Milovice, Trutnov, Zdechovice, Bohdaneč, Vysoké Mýto, Česká Třebová, Rokytnice v Orlických horách, Klášterec, Červená Voda, Šumperk, Jeseník, Bruntál, Krnov, Libavá, Nové Zámky, Komárno, Štúrovo, Lešť, Rimavská Sobota, Jelšava, Rožňava, Frenštát pod Radhoštěm, Ružomberok, Olomouc, Zvolen a Týniště nad Orlicí o celkové ubytovací ploše 258.432 m2 a skladovací ploše 160.362m2.

b) čtyři letiště:

Hradčany, Mladá, Olomouc a Zvolen.

c) tři nemocnice:

Milovice (100 lůžek), Jaroměř (300 lůžek) a Bruntál (600 lůžek).

d) devatenáct skladů:

Bílek (dělostřelecký), Bohuslavice (dělostřelecký), Bystřice pod Hostýnem (zdravotnický), Dětřichov (letecký), Jánská (PHM), Jaroměř (výstrojní), Nemšová (tankový), Nemšová (automobilní), Nové Mesto nad Váhom (ženijní), Olomouc (spojovací), Olomouc (chemický), Olomouc (proviantní), Ostrava (automobilní), Řepčín (PHM), Terezín (proviantní), Týniště nad Orlicí (dělostřelecký), Ústí nad Orlicí (tankový), Vrútky (výstrojní) a Žatec (ženijní) o celkové kapacitě 2.450 vagónů, 16.298 m2 a 10.700 m3.

e) šest skladů státních hmotných rezerv:

Loukov, Mstěnice, Rača u Bratislavy, Roudnice, Šlapánov a Tábor o kapacitě 20.000 m3 PHM.

f) pět výcvikových prostorů:

Mimoň, Libavá, Lešť, Mladá a Malacky.

Následné vynucené dislokační změny se týkaly asi stovky útvarů čs. armády. Ve velmi krátké době se muselo přesunout 1.200 tanků, 700 obrněných transportérů a 1.100 děl. Do nových posádek odešlo sloužit téměř 5.000 vojáků z povolání, 24.000 vojáků základní služby a 900 občanských pracovníků vojenské správy. Sedm posádek čs. strana uvolnila do 8 dnů, čtrnáct posádek do dvou týdnů a jedenáct posádek do 23 dnů.

Podle veřejně dostupných informací v rámci 1. etapy odsunu území Československa opustilo 26.184 vojáků a 11.609 jejich rodinných příslušníků. Dále v rámci 340 vlakových a 18 automobilních transportů bylo odvezeno 30 odpalovacích zařízení operačně-taktických a taktických raket, 551 tanků, 459 bojových vozidel pěchoty, 406 obrněných transportérů, 476 děl a minometů, 391 kusů speciální techniky, 6.665 automobilů a 8 bezpilotních průzkumných prostředků. V téže době z našeho území odletělo 19 bojových letadel a 92 vrtulníků. Celkem bylo uvolněno 9 posádek (Bruntál, Krnov, Frenštát, Libavá, Česká Třebová, Červená Voda, Klášterec nad Orlicí, Kozlov, Turnov) a 2.820 bytů. V průběhu 2. etapy odsunu se nejprve předpokládalo z čs. území stáhnout dalších 252 tanků, 490 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 288 děl a minometů, 5.092 automobilů a 32 bojových letadel. Odsun měl zahrnout 18.300 vojáků. Na jednání zmocněnců obou vlád bylo přijato rozhodnutí o urychlení odsunu. Z 3. do 2.etapy byla převedena 30. motostřelecká divize, jejíž odsun začal v říjnu 1990. Tímto se počet stahovaných vojáků zvýšil na 24.700 a v případě techniky na 481 tanků, 836 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 496 děl a minometů, společně s 39 bojovými letouny a 60 vrtulníky, což bylo spojeno s uvolněním 15 posádek (Jeseník, Zvolen, Ružomberok, Komárno, Rožňava, Nové Zámky, Sliač, Neratovice a další). Celkem Československo k 30.6.1991 v 925 transportech opustilo 73.500 vojáků a 39.000 rodinných příslušníků, 1.220 tanků, 2.500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95.000 tun munice. Poslední železniční transport překročil čs. hranici 21.6.1991. Velitel skupiny vojsk genplk. Vorobjov odletěl 27.6.1991. Střední skupina vojsk uvolnila 355 objektů, z toho 286 v ČR a 69 v SR. K civilnímu využití bylo předáno 65 objektů, převážně na území České republiky.

http://armada.vojenstvi.cz/povalecna/sovet.vojska/3.htm

* * *

V Milovicích byly byty, školy, restaurace. Při asanaci krajiny se mnoho ruské munice nenašlo (tam kde bydleli, se moc nestřílelo). Zato je zdevastovaná krajina, která se postupně zotavuje. Přistávací dráha je silná 4m kvůli umožnění přistání těžkých letadel. Škoda, že se nikde nezmiňují celkové náklady za 23 let „spřáteleného“ pobytu okupantů?! Můžeme jen odhadovat náklady, vyjma vojenských. Do jaké míry se na nich podílel SSSR by bylo jistě také zajímavé vědět, pokud vůbec, při vstřícnosti soudruhů z ÚV KSČ?! Zkusme střízlivě vypočítat alespoň civilní náklady: 23 let, 75 tisíc osob, náklady na bydlení, stravu (kdy jistě vojáci netrpěli nouzí) při min. nákladech 5000,-Kč za měsíc, nepočítaje rodinné příslušníky:

75.000 x 5.000 x 12 x 23 = 103.500.000.000,-Kč, tedy 103 miliard korun minimálně za „ochranu“ komunistického koncentráku, kterou jsme si platili sami sobě. Jak by se tyto peníze dne MF hodily a zvláště těm nejpotřebnějším, důchodcům, kteří celý život poctivě pracovali a kdy jich dnes nemalá část živoří! Je ostudou země i národa, že si pohrobky těch co to způsobili, živíme v Parlamentu, aniž bychom je volali k odpovědnosti a zabavili jim nakradený majetek!  

Odpoví mi MO, ÚSTR či Milouš Jakeš, který by to měl vědět a který finanční nouzí jistě netrpí?

Jan Šinágl, 6.3.2015

P.S.

Z dnes došlé reakce:

"Zdravím pane Šinágle, jen takový postřeh k tomu, co nás stála okupační ruská vojska. Těch 103 mld. by se mohlo penzistům hodit, ale ještě více by jim pomohlo těch 330 mld., které měli naspořeny na penzijním fondu, který pan Klaus rozfofroval na začátku devadesátých let. Být dnes penzistou, tak ho tluču holí hlava nehlava......a ne jen jeho!" Není co dodat, snad jen to, že mocní dělají jen to, co jim občané dovolí - ovčané dovolí vše. Je třeba, aby se z nich co nejdříve stali občané a nemuseli jsme se Klause, Zemany a jim podobné stydět! J.Š.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)