„Soudružka maminka, soudruh syn, my pějeme sobě internacionální písně, co vás to porodilo za mámy, to byly pěkný svině.“ – tak byli „vítáni“ političtí vězni bachaři a „vychovateli“ v komunistické věznici v Minkovicích a nejen tam…?! 19.listopadu u OS Liberec měla tak veřejnost další příležitost uvidět tragický obraz práva a spravedlnosti v naší zemi. Byla to další skandální ukázka dědictví „sametu“, v režii postkomunistické justice a postkomunistických pohrobků. Obhájce Josefa Vondrušky JUDr. Petr Rydvan, jako bývalý komunistický prokuráor, by měl sám stát před soudem - pro zneužití pravomoci veřejného činitele !!!
Invalidní důchodce Jiří Wolf, člen KPV ČR, stál v soudní síni sám proti všem, bez advokáta, bez podpory spoluvězňů a dalších politických vězňů – kde zůstali? Kde zůstalo vedení KPV ČR v čele s MUDr. Naděždou Kavalírovou. Proč se nedostavil autor žaloby Petr Cibulka, ke které se Jiří Wolf připojil? Vladimír Hučín nemohl, zúčastnil se pohřbu majitele přerovské firmy KAZETO Karla Zejdy. Proč nepřijel Jiří Gruntorád, John Bok a další známí antikomunisté…?! Soudní jednání bylo fraškou.
Mladý státní zástupce byl naprosto pasivní, působil až trapně, skoro jako obhájce Vondrušky. Proč nastoupil na místo původního státního zástupce Miroslava Mareše, který byl dle svědků skvělý a v soudní budově se nacházel u jiného případu…?!
Zajímavé bylo, jak soudce rychle zakázal čtení znaleckého posudku o Vladimíru Hučínovi soudnímu znalci, který jej chtěl přečíst s tím, že Vladimír Hučín není účastníkem tohoto procesu…?! Na moji hlasitě vyslovenou žádost reagoval soudce dost podrážděně.
Josef Vondruška, přezdívaný PES FILIPES skutečně kousal jako pes, ale zvláště až poté, co dokončil VUML, byl ještě mnohem horší! Politický vězeň Ing. Míla Petrovský čekal na chodbě skoro 4 hodiny aniž by byl vyslechnut a to prosím jako invalidní důchodce, který přijel sám až z Plzně !!! Žalovaný Vondruška měl v sobě dost drzosti - obvinil Jiřího Wolfa, že mluví jako v 50.letech !!! Jiří Wolf mluvil hodně dlouho a hodně mírně, nepochybně ovlivněn svým zdravotním stavem. Pracovnice UDV Michálková prý doporučuje žalobu jen na jednoho, že by jinak potřebovali 15 let na další, zaznělo mj. z úst Jiřího Wolfa !!!
Rozhovor s politickým vězněm Ing. Mílou Petrovským po skončení soudního jednání !!!
ZDE první rozhovor s panem Petrovským a ZDE druhý rozhovor – otřesná svědectví, ze kterých určitě do smíchu obžalovanému Vondruškovi nebude, bude-li a věřme že bude, pan Petrovský v lednu příštího roku moci vypovídat!
Několikrát jsem se za veřejnost ozval a nejenom já, nešlo mlčet! Např. když soudce četl dlouhý listinný seznam, kdy se zmiňoval o mnoha vyznamenáních Vondrušky během jeho vězeňské kariéry jako bylo vyznamenání za statečnost, za obranu vlasti apod. Vyzval jsem soudce aby nám ta zdůvodnění přečetl a zda ke statečnosti a obraně vlasti patří mlácení bezbranných a nevinných politických vězňů?! Soudce se zmohl na vyhrůžky vykázáním ze soudní síně…?!
Pikantní bylo, jak po většinu času stál Vondruška při výslechu v pozoru, jakoby poslušně očekával další rozkazy a pokyny, tentokrát od soudce – zvyk je zvyk – jen „vrchnost“ se změnila. Navyklou řeč těla nelze utajit a zakrýt, je příliš zažitá. Navyklost jeho těla a mysli k poslušnosti se nezapřela.
ZDE je rozhovor s Josefem Vondruškou před začátkem soudního jednání - ZDE první část soudního jednání – ZDE vypovídají soudní znalci – ZDE soudce mne a veřejnost soudce upozorňuje, že jsme v divadle…?! Ano opravdu jsme se divili a nestačili zírat na to divadlo – se spravedlivým soudem to nemělo vůbec nic společného !!! ZDE opět veřejnost versus soudce. Při odchodu z této divadelní síně jsem svůj soud nad soudcem za podpory čl. 23 LPS a Ústavy ČR vynesl – viz zvukový záznam. ZDE odkaz na fotogalerii.
Z médií přináším dva odkazy na články: „Na samovazbě tekla krev“ a „Řval na mně lízej dobytku“ – další soudní jednání bylo oznámeno na 21.1.2011 od 8:30 hodin v č.1 u OS Liberec. Budou vypovídat kolegové Vondrušky, kteří by měli zřejmě také být na lavici obžalovaných…?! Věřme, že tentokrát bude sál zaplněn do posledního místa. Od ČT můžeme těžko očekávat, že by soudní jednání přenášela přímým přenosem – ta raději vysílá „30 případů majora Zemana“ a „Ženu za pultem“…?!
Není bez zajímavosti, že obhájcem Josefa Vondrušky byl JUDr. Petr Rydvan, bývalý okresní prokurátor v Liberci. Bylo na něho podáno trestní oznámení panem René Matouškem 7.2.1992, pro zneužití pravomoci veřejného činitele v roce 1984. Bylo postoupeno z Okresní prokuratury v Liberci vyšetřovateli Krajské prokuratury v Ústí nad Labem dne 28.2.1992. Pokud je mi známo, nebylo dodnes nic vyšetřeno, zato známý občanský aktivista René Matoušek (1951), trestán za pobuřování, poškozování zájmů republiky v cizině, který podepsal CH 77, který byl členem občanské prověrkové komise, zřízené ministrem vnitra Jánem Langošem (rozkazem č.94 ze dne 14.9. 1990). Liberecká pobočka byla zrušena na základě iniciativy dne 31.1.1991 předsedy KC OF MUDr. Přemysla Sobotky. Nová komise byla zřízena v únoru 1991 při okresní správě VB v Liberci. René Matoušek byl nalezen mrtev dne 27.3.1992 ve svém bytě v Liberci, oběšen údajně na kravatě na prostředním pantu u dveří. Závěr vyšetřování – sebevražda…?! Je pravda že dost pil a v hospodě se měl chlubit, že má kompromitující materiály na MUDr. Čermáka, tehdejšího ministra vnitra. Kdysi o tomto případu natočili pořad Reportéři ČT otřesný dokument s názvem „Záhadná sebevražda disidenta“. Bohužel jsem tyto informace v pátek ještě nevěděl, jinak bych se obhájce Josefa Vondrušky JUDr. Petra Rydvana na místě zeptal na výsledky vyšetřování trestního oznámení, podaného na něho a tehdejší předsedkyni OS Liberec JUDr. Miladu Rossenbergovou. Zeptám se ho tedy v lednu – pokud ještě bude Vondruškovým obhájcem…?! Měl by být obžalován zrovna tak jako jeho klient !!!
Měsíc po Reném Matouškovi zemřel i pan Karel Černohorský, který spolu s Reném rovněž pracoval v komisi na vyšetřování v Mínkovicích. Okolnosti jeho smrti byly rovněž podivné. Zemřel na cirhózu jater, přestože nepil. Asi měsíc a půl před svou smrtí, snad ve Valdicích, dostal večeři, od té doby mu bylo trvale špatně, až náhle zemřel. Je známo, že hepatitidou i cirhózou lze člověka infikovat. 23.11.1989 si zakladatelé a členové Liberecké iniciativy, vyžádali na OV KSČ klíče od krytu CO na Tržním náměstí, kde bylo první Revoluční centrum. Ještě ten den večer tam zvonil telefon - byl to soudruh Rydvan. Sdělil jim, že je právník, a že revolucionářům nabízí své služby. Odpověděli mu, že to snad nemůže myslet vážně, aby s ním, libereckým komunistickým prokurátorem, spolupracovali. Ještě nikdo, kromě pár papalášů z OV KSČ nevěděl, že tam jsou a Rydvan to už věděl !!! Dnes tedy tento další „dáblův advokát“ zastupuje Josefa Vondrušku. Ten, který spolu s JUDr. Miladou Rossenbergovou vykonstruovali žalobu na René Matouška.
Opravdu nám soudruzi bývalí i dnešní sehráli divadlo, jak ostatně řekl i sám soudce! Bude v lednu následovat další, nebo se dočkáme skutečně demokratického, nezávislého soudu…?!
CO JE HORŠÍ NEŽ FAŠISMUS…?!
Z komentářů: Moc Vám děkuji za zmínku o zvěrské popravě Vladivoje Tomka, posledního popraveného z politických důvodů. Tu pamětní desku jsem financoval ze svého, protože tehdejší vedení radnice s "tím zločincem" nechtělo mít nic společného. Hrubé urážky jsem si v té době musel vyslechnout i z úst tehdejší i nynější zastupitelky za KSČM v Praze 7 Miroslavy Moučkové, která o desce "zločince" informovala v deníku Haló noviny, kde byla redaktorkou. Po zveřejnění jsem dostal několik sprostých anonymních dopisů. Smutným paradoxem je, že zatímco já jsem v posledních komunálních volbách neuspěl a mám problémy sehnat zaměstnání, soudružka Moučková nejen že získala zpět své zastupitelské křeslo. Navíc se jí koaliční junta ODS a ČSSD Prahy 7 postarala i o tučně honorovanou trafiku předsedkyně Kontrolního výboru MČ Praha 7. Inu "kdo nejde s námi jde proti nám…"
Na této webové stránce - http://www.kriminal-minkovice.wbs.cz/ - můžete získat informace o věznici Minkovice, či sami jimi přispět. Děkuji vám!
Jan Šinágl, 21.11.2010
- - - - - -
Dozorce Vondruška se snaží dokázat svou nevinnu za každou cenu.
Jde do protiútoku se lží. Tvrdí, že všude uvnitř Minkovického tábora a především na Oddělení kázeňských trestů (OVKT), kde docházelo k bití, byly umístěny průmyslové kamery, ale v Minkovicích, na OVKT, kde mne týral, kamery uvnitř tábora vůbec nebyly. Proto před motorovou branou, před vjezdem do tábora, byla vyvýšená „špačkárna“ (strážní věž), aby bylo vidět před věznici. Kamerový systém se zabudovával až po roce 1989. Musel by před soudem vypovídat bezpečnostní technik z ostrahy věznic z vězeňské správy, aby Vondrušku usvědčil ze lži!
Dále. Špatně jsem pochopil soudce, který se mne ptal na odškodnění. Domníval jsem se, že se mne ptá na proplacení za cestu z Prahy k soudu. Řekl jsem, že ne. Po svém návratu do soudní síně jsem prohlásil, že bych chtěl své rozhodnutí změnit, že jsem si otázku předsedy senátu špatně vyložil. Bylo mi předsedou senátu sděleno, že už to nejde. Bylo to po právní stránce ze strany soudce oprávněné?
Zdálo se mi, že jsem před okresním soudem v Liberci stanul jako obžalovaný, nikoliv bývalý dozorce Vondruška, ale já. Byla to fraška se vším všudy a už před soudem jsem prohlásil že: Justice ani tentokrát nesloží opravný reparát z práva, spravedlnosti a nezaujatosti. Sál byl záměrně neozvučen, špatně jsem slyšel i otázky předsedy senátu, a pokud jsem nevěděl, kdy přesně docházelo k mlácení, odvolával jsem se na své výpovědi z přípravného řízení. U soudu jsem dostatečně popsal bití na celách samovazby, kde jsem byl uzavírán a na zvláštních odděleních, a že jsem nevěděl přesně den bití, to ani nešlo, protože jsme si nemohli dělat pečlivé zápisky, kdy k mlácení došlo. Jen vím, že v případě Vondrušky se jednalo o 6 případů. Ohledně pendreku - nevzpomněl jsem si, že Vondruška používal při bití pendrek. Pendrek byl výbavou každého bachaře, referenta, vychovatele a při službě bylo povinností ho nosit při sobě. A nosil ho i Vondruška. Nevím, o čem bude mluvit "můj" bývalý vychovatel poručík Burda. Že po celou dobu v Minkovicích mi nepovolil ze zákona potravinový baliček, ani řádnou návštěvu a že jsem nesměl ani psát domů jednou za 14 dní. Jak řekl Petr Cibulka. Soud v Liberci má jediný cíl - komunisté si svého zločince osvobodí a já mám podobný pocit.´Prokurátor i soud stojí totiž na straně obžalovaného.
Jiří Wolf, Praha, 21.11.2010
- - - - - -
Dodržovali jsme řád
Dodržovali jsme řád, tvrdí komunistický dozorce Vondruška zvaný Filipes. Jenže přesně naopak. Záznamy o kázeňácích a událostech kolem nich. byly úmyslně zkreslovány, aby zamlžovali jakékoliv provinění bachařů, protože si čas od času vězni ztěžovali. Stížnosti většinou neprošly a ty co přeci ano, byly pochopitelně vyřízeny v neprospěch odsouzeného. Již tenkrát si s tím chránili bachaři záda a dnes toho zneužívají. Často chodili na lágr v pracovních kombinézách a někdy neměli na nich ani hodnosti. Dělali různé razie, filcuňky a chodili mlátit vězně. V mnoha případech pašovali z lágru hotové výrobky (kravaty zhotovené z perel, náhrdelníky i celé rozložené lustry) a na lágr donášeli drogy – efestminy, yastily (nákup 2,60,-Kč za balení a prodej 50,-Kč za bal.). Neznám věznici, kde by bachaři nekradli, a to cokoliv. Tenkrát vše co udělali, bylo svaté a co udělali vězni, bylo špatné. Řád – naprostý nesmysl. Mnohdy ani náčelníci lágru nevěděli, že si bachaři prohazovali směny a nikomu nic nehlásili. Přitom chodili na lágr tajně právě proto, aby pašovali kontraband tam i ven. Nebo tohle snad řád dovoloval? Dovoloval otrockou práci a trestání za ni? Dovoloval věšení na katr? Dovoloval trápení hlady a žízní? Dovoloval sexuální zneužívání vězňů a šikanu? Dovoloval obchod s drogami a krádeže? Dovoloval mlácení vězňů jen pro zábavu? Ti dozorci, co sloužili na lágru delší čas, byli vlastně napůl vězni. Naučili se vězeňskou hantýrku, převzali vězeňské móresy a dokonce vězeňské uvažování. Z mnohých se stali vlastně napůl trestanci. A nad vězni se přitom cítili býti bohy. Mohli naprosto vše a nikdo nesměl odporovat. Dozorci jsou přeci také docela obyčejní lidé se všemi lidskými vlastnostmi. Nebo snad nosí nad hlavami svatozář? To znamená, že jsou také podplatitelní, někteří z nich i úchylní a sadističtí. Zvláště, jsou-li k tomu podmínky a cítí beztrestnost. Režim a atmosféra ve společnosti k tomu přímo vybízela. Byl-li někdo ocejchován jako nepřítel státu a politického zřízení, byl nežádoucí a vždy vinen. Stačilo pouhé obvinění od jakéhokoliv dozorce, klidně i smyšlené a bylo rozhodnuto. Vinen rozhodně není jen dozorce Vondruška. Svou vinu nesou i další bachaři včetně svých nadřízených a dokonce i někteří civilní zaměstnanci. Podnik Preciosa dneska nechce být pošpiněn aférou o otrocké práci ve svém podniku. Právě proto byl lágr srovnán se zemí. Dodnes se nikdo nedokázal těmto zotročeným lidským bytostem třeba jen omluvit a sadistický kariérista zvaný Filipes se před novináři v liberecké soudní budově jen posměšně holedbá svým naprostým vítězstvím. Tím si je prý naprosto jist. A to o něčem hovoří.
Míla Petrovský – HROT – bývalý vězeň NVÚ Minkovice - 22.11.2010
- - - - - -
Co v novinách nebylo, aneb doplnění kauzy Vondruška
Vracím se tímto k soudu s komunistickým bachařem Josefem Vondruškou, který dne 19.11.2010 proběhl v Liberci, kdy dotyčný soudruh měl čelit nařčení z týrání a bití vězňů.
Soudní jednání sice proběhlo a celkem zajímavě, bylo popsáno v tisku a navíc dost obsáhle na internetu, ale mnoho věcí tam vůbec nezaznělo. Ani v tisku, ani v soudní síni.
Jediným svědkem proti Vondruškovi byl politický vězeň Jiří Wolf, na kterém se komunistický kriminál v Minkovicích dost tvrdě podepsal, jak fyzicky, tak i psychicky. A není divu, protože to, co tam specielně političtí vězni prožívali, se nedá nazvat jinak než peklem. Popsal to např. Jiří Kubík asi před dvěma roky na www.lidovky.cz A sice v článku“Vondruška nás mlátil v rukavicích“.
Své zkušenosti s Vondruškou má i Vladimír Hučín - viz. www.vladimirhucin.cz, ale tyto svědky soud zřejmě nepovažuje za nutné pozvat, nezve ani další, kteří se hlásili sami.
Jedním z nich je např. M. Petrovský, invalidní důchodce, který se na vlastní náklady do Liberce dopravil až z Plzně, aby se mohl se svým svědectvím postavit svému dřívějšímu bachaři. A nejen jemu, protože jak tvrdí, tenkrát tam mlátili téměř všichni. A kdo byl“ měkčí“, neměl šanci se mezi bachaři udržet. Urostlý a dobře živený Vondruška se tam držel na špici právě díky své brutalitě. Však také sklízel pochvaly a dokonce dostal vyznamenání za statečnost, jak vyplynulo ze soudních spisů. Ale soudce kupodivu ani nenapadlo, aby se ho zeptal, za co konkrétně to bylo.
Ačkoliv soud byl o přítomnosti pana Petrovského informován (a navíc on sám se jako svědek dle svých slov soudu hlásil již před minulým stáním, které se mělo konat v září), nechali ho klidně několik hodin čekat na chodbě. Takže se vrátil do Plzně, aniž by byl vyslechnut.
Jediná reakce soudce byla, že soud si sám určuje, které svědky vyslechne a že mu to nebude někdo nařizovat. A asi dobře ví jak na bouřící se publikum účinkuje justiční stráž, protože reakce nekomunistické části publika byla dost výbušná. Doufám, že snad proboha takto není myšlena nezávislost soudů a soudců.
Vím, že budu nařčen z konspiračních teorií, ale vkrádá se myšlenka, jestli náhodou to nepředvolávání dalších svědků proti Vondruškovi není úmyslné.
Protože takto je to stále v poloze tvrzení proti tvrzení, a pak není problém, aby jediný svědek proti Vondruškovi, invalidní Wolf byl prohlášen za nevěrohodného a soudruh Vondruška odešel od soudu čistý jako lilie, on vězňům nikdy neubližoval, natož, aby je mlátil, protože mu to interní vězeňské předpisy ani nedovolovaly, a on by je přece neporušoval.
Nějak mi to moc nápadně začíná připomínat doby normalizace.
Ing. Jaroslav Schnirch
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
21.11.2010
- - - - - -
Komentáře
Dnešek charakterizuje současná aféra,kdy vyhodějí člověka, který měl odvahu upozornit na zlodějiny a podrazy, které se dějí,místo potrestání skutečných viníků a gaunerů.Vytýkaj í Johnovi, že radí pořídit více odposlechů, když má zkušenosti s činností policie a justice,kteří obratně schovávají pod koberec to, co by v opravdu demokratické zemi bylo dávno potrestáno nebo vyříézeno.Lidé, kteří mají nedokončené přímo kriminální aféry jsou dnes v čele státu.JAk a kdo chce potom řešit zlodějiny, korupci, když je kozel zahradníkem?Pro č policie a justice nevyužije policejních nahrávek,zveřej něných odvážným novinářem Jaroslavem Kmentou v knize Kmotr Mrázek?
Se zavedením Mafio nebo GAunerkracie začala ODS, tehdy vedená současným prezidentem. Později se k tomu po nástupu Stanislava Grosse přidala ČSSD a my jako ovce volíme strany, které se nechají nadále reprezentovat pochybnými nedůvěryhodnými individuy,z nichž mnozí mají nedořešené kriminální aféry, za které by jiný občan této podivné země dávno seděl.Mrzí mne to, měl jsem snahu věřit, že se ke konci svého života dožiju něčeho lepšího, pomáhal jsem i aktivně změnit bolševický pseudosystém v něco lepšího v řadách OF.Dnes mám, bohužel, pochybnosti o dobré vůli sametové revoluce.
běhá mi z toho mráz po zádech!
Celý život jsem věřil,že se vymaníme z područí SSSR a KSČ.Prožil jsem krušná léta jako "nositel kontrarevoluce" ,nemohl jsem studovat,nechtě li mne nechat ani vyučit!
V listopadu 89 mi poprvé zatrnulo,když jsem viděl na improvizovaném pódiu v Mostě stát s plackou OF většinu policejních donašečů! Postupně jsem začal nesnášet název "Sametová revoluce" a některá "prohlášení",jm éna a t.d. Když se mi později nepodařilo najít svoji složku STB v žádném archivu,viděl jak si bývalí soudruzi přerozdělují posty a v "Holandských dražbách" nakupují celé továrny,mrazení mne již neopustilo!
Heslo KSČM: "ČÍM HŮŘE-TÍM LÉPE!" se jim daří naplňovat na mnohem více,než 100%! Naši páni politikáři,kteř í sedí od vlády až po krajské úřady, musí být velice spokojeni! Zametli stopy,postupně likvidují malá ohniska odporu a mnou si ruce! Podnikání v současném právním chaosu a obavy o ztrátu zaměstnání,odvá dějí většinu populace této země od ostatních záležitostí,vče tně vypořádání se s minulostí.
Visí nad námi mnoho otazníků! Ten zásadní je, že:
1.) VŠECHNO TO ŠLO PŘÍLIŠ SNADNO,PROČ?
2.) Když KSČ byla schopná sledovat a "zatlouct do země" každého,kdo si pustil "hubu na špacír",jak mohli "hlavní disidenti" jezdit v Mercedesech a kouřit Marlbora?
3.) .... ani nemám chuť tu vše vypočítávat,kdy ž si vzpomenu,jak jsme měli stále vše napůl sbaleno,protože jsme se museli stěhovat i 3x za rok a bydlení na části jídelny v cihelně,nebylo ničím zvláštním!
Na závěr bych rád podotknul,že jako vůbec nejhorší v současné době,se mi jeví naprostá nevymožitelnost práva!!! Poznal jsem to na vlastní kůži a vidím i slyšim to na každém kroku-a to doslova! To je nejhorší věc,co tuto republiku mohlo postihnout! Tím jsou pohřbeny všechny naděje,které měli občané této země!
Je jisté, že je to otázka politických předáků, z nicj´hž mnoho raději nechávají tuto otázku "u ledu", aby nevyplynula na povrch jejich bolševická minulost, nebo stínová postbolševická spolupráce s takovými živly, že, různí pánové s podivnou minulostí?,
i když na druhou stranu ze soudního jednání spíš vyplývá, že nic špatného neudělal a jen vzroně plnil svou práci, pro dobro celého lidu:-)
Miroslav Vojta, Ústí nad Labem; miroslav.vojta