George S. Patton: „Když uvažují všichni stejně, neuvažuje nikdo rozumně.“

Zahájení a hymny – Představení veteránů – projev velvyslance USA Andrewa Schapira – projev veterána Earla Ingrama – Zástupci velvyslanectví USA kladou věnec - Belgičtí a američtí veteráni kladou věnce

Plzeň DÍKY AMERIKO: zahájení a hymny 6.5.2015 (7:25 min.)

Vážím si toho, že primátor Plzně Martin Zrzavecký vzal v úvahu některá má doporučení, kdy byli osobně představeni všichni veteráni a projevy politiků zkráceny. První místopředseda Senátu Přemysl Sobotka vyjmenoval všechny národnosti, které se zúčastnili osvobození ČSR, Vlasovce nezmínil, alespoň připomenul Ronalda Reagana. Krátce, věcně promluvil předseda Sněmovny Jan Hamáček. S odstupem nejhorším řečníkem byl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs. Jedinými řečníky, hovořícími spatra byli předseda Sněmovny, velvyslanec USA a zástupce všech veteránů. Veřejnost velmi ocenila část projevu velvyslance USA v českém jazyce – také zpaměti. Ústavní soudkyně JUDr. Vlasta Formánková, bývalá komunistka, moc Ústavní soud ČR nereprezentovala. Rudě nalakované nehty a prsty ověšené zlatými prstýnky, byly vypovídající.

Plzeň výzdobou, v porovnání s minulými lety, zklamala, méně vlajek a často i menší, na tramvajích pouze v páru jen české (!!!). 1.května dopoledne na Muzeu západočeského kraje vlála jen obrovská česká vlajka, vůbec jsem to nechápal. Zašel jsem do Muzea – „nevíme, zavolejte si v pondělí řediteli“, také se divili?! Krátce na to jsem potkal bývalého primátora Plzně Martina Baxu, který mi řekl, že to není budova Magistrátu, tedy ani jejich starost. Na každý pád se vlajka USA krátce poté objevila. Náhoda, možná nestíhali, na každý pád ostudné a hanebné!

Připojuji citáty amerických veteránů z konce úžasného videa „Krásná cesta“, natočeného podle scénáře Jiřího Lavičky z Plzně, ulice Karoliny Světlé. Stará už se 25 let o americké veterány společně se svoji paní. Jezdí už k němu jako do dalšího státu USA. Prožívají u něho lidsky to nejcennější, co jim manželé Lavičkovi mohou nabídnou a co žádný politik nabídnout nemůže, pokud pro něho není jeho funkce prostředkem ke službě zemi a národu. První přijíždějí týdny před Slavnostmi svobody, poslední týdny po jejich skončení…

* * *

Charles A.SAVAGE: „Život je nespravedlivý, ale když jsem v Plzni cítím, že je pořád dobrý.“

Erik Otto PETERSEN: „Z Normandie jsem ujel přes 1000 mil a nepotkal pěknou milou holku… až v Plzni. Děvčata z krásy nevyrostla!“

Frank BUERGLER: „Přeji si do smrti nezapomenout na vřelost Plzeňanů…“

Verne LEWELLEN: „Báječní lidé v báječné zemi. Lepší než v koutu Nebrasky, kde žiji.“

Bill STEPHENSON: „Při osvobození Plzně jsem se naučil tři slova – pivo, koláče, holky. Všechno pořád platí!“

Artur FREINSTEIN: „Vaše děvčata mne naučila tancovat, což mne baví dodnes. Nikdy jim to nezapomenu.“

George THOMPSON: „V roce 1945 ze všech vyzařovala radost a přesvědčení, že si váží svobody. Každoročně si to k vám jezdím kontrolovat!“

Earl INGRAM: „Nejsilnější zážitek? Češi, lidé… rozumíte dobře, český lid!!!“

Gerald CUTURE: „Třešničkou na dortu byla Věra, na celý život!“

Samuel Roy HODGES: „Byl jsem chudý a od dětství musel tvrdě pracovat. V Čechám jsem viděl to vděčné obyvatelstvo a prvně se cítil bohatým.“

James D.DUNCAN: „Vběhli jsme do náruče úžasných obyvatel. Obdarovávali nás domácím jídlem, které jsme neměli po mnoho měsíců.“

Leon Dean HYMAS: „Po zachmuřeném postoji obyvatel západní Evropy, byl Cheb prvním místem, kde jsem si užíval radostné uvítání…“

Stehen R.MASOIN: „Marta!!!“

Karl R.LINQUIST: „Frigidní západ Evropy nahradil teplounce vřelý pobyt v jižních Čechách, bylo sladko a je na co vzpomínat.“

Virgil L. LUCAS: „Ohromný příval dojetí místních lidí vyvolával vnitřní pocit štěstí z dobře vykonané práce – je konec války a jsem živ…“

* * *

DÍKY AMERIKO, DÍKY AMERIČANÉ!

Jan Šinágl, 8.5.2015

* * *

Do Plzně dorazilo přes dvacet veteránů

Američtí veteráni

James Duncan – seržant 2. pěší divize, vylodil se ve Skotsku 30. ledna 1945, absolvoval trénink v Anglii a je otcem sedmi dětí.

Earl Ingram – nadporučík 2. pěší divize, odveden byl v lednu 1940. Je mu 92 let, narukoval jako vojín ve Skotsku a vylodil se také na pláži Omaha. V aktivní službě byl více jak 34 let.

Robert Gilbert – podplukovník 2. pěší divize, povolán byl v květnu 1942. 7. června 1944 se vylodil na Utah Beach, v roce 1950 byl znovu povolán do války v Koreji. Získal titul Ph.D. jako doktor filosofie. Je nejstarším účastníkem setkání, v červnu oslaví 100. narozeniny.

Karl Lindquist – 26. pěší divize, odveden byl v srpnu 1943. Zpočátku působil jako průzkumník, poté jako zdravotník. Je jedním z pěti přeživších členů původních 180 příslušníků jednotky, která přistála ve Francii. O svých zkušenostech z války napsal knihu.

Harry Lee – 26. pěší divize, odveden byl 20. července 1944. Se svou jednotkou v Lucembursku se setkal 23. ledna 1945. Je otcem pěti dětí.

Norval Williams – 80. pěší divize, v únoru dovršil devadesáti let. Odveden byl v 18 letech, narukoval 11. června 1943. Bojoval v severní Francii, Ardenách, Porýní a v centrální Evropě. Má dva syny.

Tom Ingram – rotný 90. pěší divize, vylodil se v Normandii na pláži Utah v červenci 1944. Po válce učil na škole, později se stal farmářem. Má čtyři syny a jednu dceru.

Richard Pieper – 94. pěší divize, odveden byl 15. června 1943. Do boje byl vyslán po bitvě v Ardenách na počátku roku 1945. Postupně přes Německo se dostal až do Československa, obsluhoval 60milimetrový minomet, službu ve 2 světové válce zakončil plavbou do Japonska v roce 1946.

Robert Crooker – seržant 97. pěší divize, odveden byl 7. prosince 1942. Sloužil v Belgii, Německu a Československu, kde osvobozoval Cheb a Plzeň. Do roku 1946 byl také aktivní v Japonsku.

Alan Buckley – 16. obrněná divize, narodil se 20. dubna 1926, odveden byl v srpnu 1944. Na evropském kontinentu se vylodil 1. února 1945 jako „master seržant“.

George Thompson – 16. obrněná divize, odveden byl jako absolvent školy obrněných sil v Kentacky v dubnu 1943. Vylodil se ve Francii v únoru 1945 jako technický seržant. Opravoval vozidla divize, pro generála Pattona sestrojil výkonnější džíp s motorem o sto koní. Ten je dnes v muzeu ve Fort Knox.

Rueben Schaetzel – 701. tankový prapor, odveden byl v únoru 1942 jako řidič tanku. Účastnil se vylodění na pláži Omaha. Po 2. světové válce začal prodávat auta.

Herman Geist – poručík 2. pěší divize, sloužil spolu s Jamesem Duncanem a Robertem Gilbertem, jsou celoživotní přátelé. Do Plzně se poprvé vrátil v roce 1995.

Charles Noble jr. – syn podplukovníka Charlese Nobleho, jehož tanky 6. května 1945 osvobodily Plzeň.

Marion Kirkham – letec, vstoupil do služby v roce 1943. Pilotní křídla získal o dva roky později.

Příslušníci 17. střeleckého praporu z Belgie:

Louis Gihoul – od 19 let účastník belgického odboje, byl osobním řidičem velitele 5. roty 17. praporu belgických střelců. Podílel se na osvobození koncentračního tábora v Holýšově, po válce strávil 17 let v Africe. Na podzim oslaví 92. narozeniny.

Michel Gilain – od 16 let účastník belgického odboje. Před výrobou kontroloval a čistil obklíčená místa. Podílel se na osvobození koncentračního tábora v Nordhausenu.

Hubert Rauw – nejmladší z veteránů, byl totiž příliš mladý na oficiální odboj. Pracoval na poště a tajně ničil dopisy, které byly určeny gestapu. Byl pak příslušníkem 2. roty, která vyhledávala Němce na útěku.

José Schindfessel – účastník belgického odboje, pomáhal zajišťovat bezpečnost mechaniků a servis tanků. Do Plzně přišel 7. května 1945, byl pověřen čištěním a odminováním území.

Polští veteráni:

Edmund Poniewierski – k jednotkám Národních ozbrojených sil se připojil v srpnu 1943. Do července 1944 byl vojákem speciální jednotky se základnou v městečku Stopnica. Od léta 1944 byl členem 202. praporu Svatokřížské brigády. Prošel celou cestu z centrálního Polska do západních Čech. Účastnil se všech bojových akcí, včetně osvobození koncentračního tábora v Holýšově.

Jan Podhorski – plukovník National Armed Forces Poland, bojoval v Národních ozbrojených silách a ve Varšavském povstání, poté se dostal do německého zajetí. Účastní se oslav v Horšovském Týně a jako projev úcty byl požádán zúčastnit se besedy.

http://www.slavnostisvobody.cz/aktuality/do-plzne-dorazilo-pres-dvacet-veteranu.aspx

* * *

Aktualizováno:

Právě jsem hovořil s ředitelem Západočeského muzea v Plzni dr. Frýbou ve věci nevyvěšení US vlajky na budově muzea dne 1.května. Argumentoval tím, že zákon nenařizuje vyvěsit i vlajku USA, naši zemi osvobodili i jiné armády a musel by být vyvěšeny vlajky všech osvoboditelů. Nicméně mému přání vyhověl a vlajku USA 1.května nařídil vyvěsit. Mé argumenty, které nemusím jistě uvádět, nepřijal. Rozhovor předčasně ukončil s tím, že si na něho můžu stěžovat. Můj dotaz v recepci muzea a rozhovor s náměstkem primátora Plzně tak pomohly napravit tuto hanbu. Další ukázky, jaké „charaktery“ má naše země na některých významných a odpovědných místech. DÍKY AMERIKO - a odpusť jim.

Jan Šinágl, 18.5.2015

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)