Sbohem paní Věro, nezapomeneme a děkujeme!
Po okupaci v roce 68 byla VĚRA ČÁSLAVSKÁ z předolympijského závěrečného soustředění deportována horskou službou na Vřesovou studánku, chalupu na hřebenech Hrubého Jeseníku, kde nebyla kladina, doskočiště pro přeskok či bradla, ale jen louka pro pár flikflaků. Většina z dnešních olympioniků by si zřejmě zoufala. Věra Čáslavská si vzala lopatu a přehazovala uhlí, aby neztratila mozoly důležité pro cvičení na bradlech v Mexiku. Zní to jako kýčovitá pohádka, ale je historickým faktem, že Čáslavská na Olympijských hrách v Mexiku zamázla zbytek světa i s ruskou okupací po finálové přípravě v deštích na padlých stromech a vřesové louce.
Narodila se jako čtvrté z pěti dětí do rodiny drobného živnostníka s malou cukrárnou, pro niž jeho paní Anna připravovala bramborový salát. I tuhle miniaturní živnost jim komunisti vzali, a tak tatínek Václav rodinu živil z platu úředníka s cejchem bývalého živnostníka. Píši to proto, abych doložil, že i v nuzných poměrech dokážou čestní, pracovití manželé vychovat Věru Čáslavskou.
Chtěl bych maminčinu památku zítra uctít tak, jak žila. Sportem a prací pro jiné, nejraději děti. Před slavnostním odhalením nápisu na sportovní hale bych chtěl postavit v lese pana Floriána improvizované sportoviště s malým občerstvením v podobě opékání buřtů. Poté bychom se přesunuli do sportovní haly, kde máme od jedné hodiny rezervovaný prostor pro další sport.
Pomůcky: sportovní vybavení do přírody i nové sportovní haly, pracovní nástroje pro výrobu ohně, skokanských můstků, houpaček, průlezek a všeho, co nám pro sport a vyžití v přírodě může pomoct.
Místo a čas: 17. listopadu, 10 hodin, první odbočka do lesa vlevo z Karlštejnské ulice po opuštění města Černošice.
Zvaní jste úplně všichni včetně přátel Vašich přátel.
S pozdravem
Martin Odložil
16.11.2016
* * *
Bohužel jsem nestihl, mělo se dostavit kolem 20 dětí. Určitě jim Martin připravil skvělý program. Jinak hala je krásná a hodna být nositelkou jména naší neslavnější sportovkyně – Věry Čáslavské. Symbolicky jsem před halou přehrál náš poslední telefonický rozhovor, pár dní před tím, než nás paní Věra opustila… Její hlas před halou zazněl. Určitě jí to „tam nahoře“ potěšilo. V hale jsem si sedl na první sedačku - když jsem odcházel, k mému udivení na ní bylo jméno sponzora se zkratkou JS. Paní Věra opět začarovala…
Je škoda, že se Věra Čáslavská nedočkala pojmenování sportovní haly ještě za svého života, podobně jako Australané ocenili Roda Lavera v Melbourne jeho „Rod Laver Arena“, kde je každý rok čestným hostem tenisového turnaje. Také je škoda, že web města Černošice nevyužil jména své nejslavnější občanky více k propagaci města, např. zveřejněním projevu starosty Filipa Kořínka a přednesené básně. Ale třeba se nestíhá a veřejnost se dočká. Je pro mne ctí, že jsem mohl být přítomen a zaznamenal pro veřejnost, možná jako jediný, celý obřad, podobně jako obě mše v Černošcích a japonskou liturgii v Praze.
Děkujeme Vám paní Věro a odpusťte nám naší nedokonalost – Vaše sportovní dokonalost a lidská velikost, pro nás bude vždy inspirující a zavazující!
Jan Šinágl, 18.11.2016
Komentáře
Jedině voliče v příštích presidentských volbách.Ale na to bych moc nesázel.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.