Včera jsem vyzval MSpr k náhradě nemajetkové újmy ve výši 500.000,-Kč. Nyní dosahuje návštěvnost tohoto webu ze serveru MVČR 32,14% a stále stoupá – jen tak asi nepřestane. Mé zpravodajství bude stále závažnější. Z mé strany nebude zastaveno či přerušeno, pokud mi zdraví, technické a finanční prostředky budou sloužit a stačit.
Nejenom občany, ale sám sebe žene stát do katastrofy – připojuji několik komentářů a odkazů:
A co dál doktore?
„Nezbývá jak každému dle zásluh. Dr. Engelevi zpravit skus, Dr.Kubka vylískat. Kolegům v nemocnicích doporučuji se zamyslet nad postavou J.Hrabovského, který je mozkem akce. Máte velmi krátkou paměť. Jste sice ve většině případů skvělí řemeslníci, ale schopnost vidět souvislosti je vám zcela cizí. O moudrosti ani nemluvě. Neletěli jste jak nevzdělaný proletář prahnoucí po párku s rohlíkem za korunu dvacet. Stoprocentně se ztotožňuji s názorem poslance MUDr. Šťastného, byť je to Klausův chlapec, že LOK a vedení lékařské komory jsou levicové nátlakové organizace podporované socany a komunisty. Konečně to někdo jasně řekl. Nemyslíš, zaplatíš...". Názor šeobecné lékařky.
Ti lékaři, kteří podali a nezrušili své výpovědi zasluhují úctu – jen oni si zaslouží ony vybojované miliardy. Vedení České asociace sester a jeho předsedkyně Dana Jurásková, se chovají jako komunistická organizace a slabošský premiér Petr Nečas jim dává za pravdu. Bojovat nechtěli, ale o vybojovanou „kořist“ se chtějí podělit a mohou se přitom najednou ukřičet. Věřím, že řadové zdravotní sestry si zachovaly zdravý rozum a dobře vědí, že boj teprve začal a že lékaři bojují i za ně – a nejenom za ně! Neskutečné jaký povyk se dělá kvůli dvěma miliardám a přitom se mlčí o stále pokračujícím rozkrádání stovek miliard ze státního rozpočtu a penězovodů z EU, které stále umožňuje současná vláda a za což nikdo nechce převzít osobní odpovědnost!
Prof. MUDr. Jan Žižka, Ph.D., z radiologické kliniky FN a LF UK v Hradci Králové to ve svém článku Kde leží peníze na platy zdravotníků bez nutnosti navyšovat státní rozpočet popsal přesně a nazval věci pravými jmény!
ZDE je zápis z poslední schůze Rady ČRo. Pan Badal předšel z Rady ČT do Rady ČRo a ve správní radě ČRo se už objevil i výše jmenovaný pan Hrabovský, aneb „škatulata hejbejte se“…?!
Díval jsem se.
„A pak jsem chlapům za stolem v hospodě vyprávěl, jak Klaus, Zieleniec a Dlouhý zrušili ministerstvo zahraničního obchodu a podniky zahraničního obchodu, celá další léta bez náhrady. Vyhnaným pracovníkům nezbylo, než se udělat pro sebe. Založili si živnosti na prodej a nákup. Vlast je odepsala, a tak začali myslet jen na sebe a taky trochu, na rozdíl od dřívějška, fandí zahraničním partnerům, s nimiž spolupracují. Vždyť je živí! Šlouf je toho příkladem a ti dva historici naznačili totéž jako výsledek dosavadního jejich bádání. Dávali jako vzor Itálii, kde se každý rok měnila vláda, ale odborníci ve státním aparátu zůstali na místě. Já k tomu dodávám, ve Španělsku to probíhalo obdobně. U nás je tomu od války jinak. S každým fouknutím větru se hejbají škatulata odshora dolů. Fatálně v letech 1948, 1968 a 1989. Ale i mezitím. To velice oslabovalo stát. A stále oslabuje. Nemáme zákon o státní službě. Nemáme ho schválně. Dneska mají partaje každá cca 3.000 členů, odborníků neodborníků. Těm musí slíbit zařazení do vyššího společenského postavení, pakliže získají pro stranu hlasy. A proto, právě proto, nesmí mít ani nejkvalifikovanější úřednictvo definitivu. I ti nejodbornější budou vyhozeni, bude-li to strana právě přicházející k moci potřebovat. Máme nejrůznější instituce, ale úplně nám chybí obdoba Public Service Commission.“ B.Hynek 31.1.20
K OVM: „Byli tam dva vědci, jeden z nich z Ústavu soudobých dějin. A naproti nim Miroslav Šlouf, podnikatel. Ten známý Zemanův Šlouf. Neustále se usmívající. Ten například říkal, že v roce 1990, než ho vylili z předsednictví jednoho ONV v Praze, mu volal premiér Čalfa, aby proboha nerušil ten obchod pro papaláše. "Copak si myslíš, že pan prezident bude stát frontu na šunku?", argumentoval v telefonu se spolusoudruhem v podmínkách, které už soudruhům nepřály, nicméně ti noví se už starali, aby privilegia zůstala tatáž. (Pak si je, jak víme, ještě rozšířili.)“. B.Hynek 31.1.2011
ZDE je odkaz na OVM II.část ze dne 30.1.2011 – doporučuji sledovat od 34:10 minut!
Ze článku Jana Suchánka Úvahy z hor: „Nejúspěšnější obrana před justiční konkurzní mafií byla v tom, že oběť před soudy presentovala přízeň investigativce Janka Kroupy a vyhlášeného odpůrce bolševiků Jana Šinágla. Ale ani to nestačilo k vrácení ukradeného.“
Z vynikajícího článku A.B.Bartoše O svobodě slova:
Strach se svobodou slova úzce souvisí. Čím více strachu, tím méně svobody slova. A čím méně svobody slova, strachu ještě více. Je to bludný kruh. Když neexistuje svoboda slova (v nějaké pokročilejší fázi), lidé mají strach říci svůj názor. A je to i přesně opačně – už jen strachem o něčem mluvit sami nesvobodu slova zakládáme.
Myslíme si, že svět si už nejhorší totality prožil ve svém 20. století, a že my dnes žijeme v jakémsi konci dějin, kdy nás už nemůže nic překvapit. Nemylme se. Ani se nenadějeme a může přijít systém, režim, který všechny předchozí strčí do kapsy. To, zda přijde a jak rychle přijde, přitom souvisí právě s naším kritickým myšlením, se svobodou slova. Pokud přijímáme informace jen z médií, která referují jen o tom,o čem referovat chtějí (respektive o čem chtějí referovat ti, kteří je vlastní) a celou plejádu dalších věcí přitom opomíjíme, pak vytváříme úspěšné podmínky pro to, aby taková totalita vskutku přišla.
Vše záleží právě na onom strachu / odvaze. Právě u nás začíná ona nesvoboda, pokud se o něčem bojíme mluvit. Nebo se tam naopak svoboda slova posiluje, když jsme ochotni si vyslechnout i argumenty, které nám nejsou třeba nutně sympatické. Proto, jako jsem řekl, že naše ostatní svobody stojí a padají se svobodou slova, tak zase svoboda slova stojí a padá s naší odvahou, neboli absencí strachu. Strach svobodu slova zabíjí, odvaha ji posiluje.
Na téma navazují též výborné články Tomáše Peciny Rozpouštěči a Vondruškiáda aneb Právo na pendrek.
Zákony musí sloužit občanům, ne občané zákonům, resp. zákonodárcům a jejich hybatelům v pozadí! Mnoho zákonů je třeba změnit a velké množství účelových, mnohdy až zločinných zákonů, často ještě z komunistické éry, je třeba zrušit! Stát musí konečně začít snižovat výdaje, ne zvyšovat daně! Stávající stav a jeho pokračování je trvale neudržitelný, jistou cestou ke zkáze a konečnému bankrotu! Je to zločin na občanech a zemi. Kdo to umožňuje, dopouští se zločinu a je tedy sám zločincem!
„Nesouhlasím s vámi, ale udělám vše pro to, abyste svůj názor mohl obhajovat."
Voltaire
Jan Šinágl, 1.2.2011
Komentáře
Míra Vojta, Ústí nad Labem; miroslav.vojtavolny.cz